Vlastně nevím co mě k The Evil Within tolik táhlo, ale už v době jeho vydání mě velice zaujalo a chystal jsem si ho zahrát. A o osm let později díky herní výzvě 2022 jsem se k němu i dostal. Dlouhé odkládání nebylo způsobeno tím, že by mě hra najednou přestala lákat, jen mi, asi stejně jako mnohým, leží v různých knihovnách stovky her a postupné prokousávání se jednotlivými tituly je prostě na dlouho.
Nikdy jsem nehrál jediný díl Resident Evil a tak když jsem hru poprvé zapínal má očekávání byla dost zkreslená a myslel jsem si že dostanu zážitek podobný Dead Space. Když jsem o hodinu později stál obklopený nepřáteli, do kterých jsem s minimálním dopadem vystřílel všech svých 6 nábojů, zjistil jsem že tohle bude asi něco trochu jiného. A tenhle pocit bezmoci, který hra bravurně navodí hned na začátku se vás pak drží po celou dobu.
Nábojů je poskrovnu, ukazatel života byl plný naposledy na začátku druhé kapitoly a když už se vám v momentech mezi souboji podaří nalézt léčivé injekce nebo munici navíc stejně to moc nepomůže, protože všechen svůj zelený gel jste utratili za vylepšení zbraní a vlastností postavy a na zvětšení inventáře už nezbylo. A tak se slzou v oku při pohledu na krabičku nábojů, které nemáte kam dát pokračujete do dalších lokací, kde všechny pracně nastřádané prostředky ihned použijete a před zbývajícími nepřáteli zas berete nohy na ramena.
Jen samotné survival prvky hru dělají velice zábavnou, i když místy dosti stresující. Co je ale její hlavní devízou je příběh. Příběh o detektivu Sebastianovi a jeho kolezích, se kterými jsou zavoláni k zvláštnímu a dosti krvavému případu v místním sanatoriu. Nebo je to všechno trochu jinak? S postupem v příběhu a odpověďmi na některé otázky vždy přicházejí otázky nové a vy jste tedy stále ve střehu jak to vlastně tedy všechno je. A pokud navíc strávíte čas čtení různých deníků a dokumentů, zjistíte že najednou prožíváte ještě trochu jiný příběh než vám tvrdí hlavní vyprávění.
Celá kampaň krásně uteče a za její zdárné dokončení vás hra odmění módem new game+, dvěma těžšími obtížnostmi a dalšími zbraněmi. Motivace pustit se do hraní znovu je tedy dostatečná a po odhalení celého příběhu a i jiného pohledu díky datadiskům The Evil Within: The Assignment a The Evil Within: The Consequence stojí za to si celou kampaň projít znovu bez počátečního zmatení a objevovat tak různá pomrknutí na to jak se věci skutečně mají.
Nikdy jsem nehrál jediný díl Resident Evil a tak když jsem hru poprvé zapínal má očekávání byla dost zkreslená a myslel jsem si že dostanu zážitek podobný Dead Space. Když jsem o hodinu později stál obklopený nepřáteli, do kterých jsem s minimálním dopadem vystřílel všech svých 6 nábojů, zjistil jsem že tohle bude asi něco trochu jiného. A tenhle pocit bezmoci, který hra bravurně navodí hned na začátku se vás pak drží po celou dobu.
Nábojů je poskrovnu, ukazatel života byl plný naposledy na začátku druhé kapitoly a když už se vám v momentech mezi souboji podaří nalézt léčivé injekce nebo munici navíc stejně to moc nepomůže, protože všechen svůj zelený gel jste utratili za vylepšení zbraní a vlastností postavy a na zvětšení inventáře už nezbylo. A tak se slzou v oku při pohledu na krabičku nábojů, které nemáte kam dát pokračujete do dalších lokací, kde všechny pracně nastřádané prostředky ihned použijete a před zbývajícími nepřáteli zas berete nohy na ramena.
Jen samotné survival prvky hru dělají velice zábavnou, i když místy dosti stresující. Co je ale její hlavní devízou je příběh. Příběh o detektivu Sebastianovi a jeho kolezích, se kterými jsou zavoláni k zvláštnímu a dosti krvavému případu v místním sanatoriu. Nebo je to všechno trochu jinak? S postupem v příběhu a odpověďmi na některé otázky vždy přicházejí otázky nové a vy jste tedy stále ve střehu jak to vlastně tedy všechno je. A pokud navíc strávíte čas čtení různých deníků a dokumentů, zjistíte že najednou prožíváte ještě trochu jiný příběh než vám tvrdí hlavní vyprávění.
Celá kampaň krásně uteče a za její zdárné dokončení vás hra odmění módem new game+, dvěma těžšími obtížnostmi a dalšími zbraněmi. Motivace pustit se do hraní znovu je tedy dostatečná a po odhalení celého příběhu a i jiného pohledu díky datadiskům The Evil Within: The Assignment a The Evil Within: The Consequence stojí za to si celou kampaň projít znovu bez počátečního zmatení a objevovat tak různá pomrknutí na to jak se věci skutečně mají.
Pro: Příběh, Pocit bezmoci, který vás nutí zvažovat každý vystřelený náboj
Proti: Slabší gunplay, Černé pruhy, které uměle navozují formát 21:9 (naštěstí lze vypnout)