Jste americký student, trošku naivní student, ale pořád student. A jako studentovi Vám přijde výhra ze soutěže, o které nevíte, na ubytování někde v Alpách v německém městečku s názvem Trüberbrook, o kterém jste také nikdy neslyšeli. No, ale proč si nevyrazit na výlet, že? Rok 1967, ve kterém se hra odehrává, je vlastně příhodná pro jakékoliv Američany v Německu. Kór, když Studená válka je ve své vrcholné formě.

Ano, na první dobrou příběh této hry působí divně. A stejně jak divně působí, tak se té divnosti v průběhu hraní nezbavíte. Hra sice začíná úplně jinou postavou – postavou Gretchen - v prvním prologu hru, který Vám sice nic moc nevysvětlí, ale zato ukáže herní prostředí. To asi, abyste se připravili na to, jak hra bude vypadat v dalších sekvencích. A musím se přiznat, že z prvních momentů jsem byl spíš rozčarovaný. Tvůrci hru totiž designovali v Unity 3D enginu a tak se připravte na samotné 3D prostředí, které mi, nevím proč, připomínalo prostředí Poldy 5. Není kdoví jak pěkné, ale pravda je, že místy má docela zajímavé momenty.  

Po prvním prologu pak ale příběh začíná už mít řád a vy se setkáváte s hlavní postavou hry – s Hansem Tannhauserem. Ten samozřejmě už z podstaty jeho jména má německý původ, který se ve hře také promítne a tak se tu k němu všichni ve vísce chovají poměrně hezky. Včetně nám již známé Gretchen, která se s ním spřátelí rychleji, než řeknete švec. Hans také záhy zjišťuje, že jeho cesta do této vísky měla svůj důvod a začíná tu rozplétat zajímavý mystický příběh s nádechem nadpřirozena a mimozemských civilizací, kterému přispívá i povedený dabing, u kterého je ale mnohdy cítit, že ho do angličtiny namlouvali rodilí Němci, jejichž přízvuk byl z hlasu poznal i germánský ignorant. Osobně jsem to ale pro autentičnost hry docela ocenil.  

Jakmile jsem se do příběhu začal dostávat, začala mě hra samotná docela i bavit. Osvojil jsem si herní mechaniky, které byly poměrně jednoduché a jal se poznávat prostředí. Během hraní totiž získáváte předměty do inventáře, který ale není interaktivní. Používání předmětů Vám nabízí už samotné pokliknutí na zónu, která se Vám zodstínuje, čímž dá najevo, že je aktivní. Pak už je jen na Vás, zdali chcete popsat danou věc, místo, s nějakou postavou si pokecat a nebo kliknout na ikonku ozubeného kola a použít předmět, který Vám hra sama nabídne. Ano, tato herní mechanika není úplně tradiční, ale pro běh událostí a hlavně pro svoji nenáročnost (a zbytečné zoufalé kombinování čehokoliv s čímkoliv, co by Vás v ději posunulo dál) je vítaným spojencem, který během hraní této hry jistě oceníte.  

Trüberbrook nakonec nebylo tak špatnou adventurou, jak jsem se na první moment obával. Pravda, hodně mě nalákala trailerem, plakátem či námětem, takže první herní momenty byly trošku překvapující. Postupem času jsem se ale do příběhu dokázal dostat a docela se u něj i pobavil. Je to mimozemské béčko jak vyšité, ale pro svojí délku si v něm každý fanoušek adventur musí najít minimálně zalíbení.