Daedalic, pro mě spíš vydavatel adventur, a logo studia se zvukem a vizuálem uřvaného děcka (nejhorší logo strategií ever) mou důvěru moc nevzbuzovaly. Nakonec je to ale první hra svého druhu, kterou jsem dokázal dohrát... 

Líbila se mi specializace postav, kde jednotlivé postavy sice mají každá své 1-2 schopnosti, zároveň však zde nejsou nelogické absurdity, které mě v minulosti sýřily třeba v Commandos, kdy někteří elitní vojáci neuměli odtáhnout tělo, řídit nebo plavat. To dává zdejším misím pestrost řešení a snižuje jinak vysokou obtížnost. Zároveň se mise odehrávají v různých prostředích, v noci si hlídáte světla, ve sněhu zas stopy, někde můžete způsobovat nehody, využít dopravy nebo tajných cest. Ocenil jsem i achievementy a statistiky po každé misi, ze kterých třeba šlo vyčíst co zkusit příště či jaké schopnosti a postavy jsem využíval nejvíce.

Postavy jsou vůbec povedené a nevyprávějí příběh jenom svými krátkými noži, komunikují mezi sebou, vtipkují a to v profesionálním japonském dabingu. Hra není jen slepenec misí. Příběh není nic světoborného, ale má svůj začátek, zápletku i konec, komické i tragické časti. Což je na strategii pořád nadstandard. Celkově mi zasazení do středověkého Japonska pro plížení a tichou likvidaci sedí nejvíce.

Měl bych-li něco vytknout, je to kamera a pathfinding. Občas postavy skončí tam, kde jste je nechtěli. Ještě že je tu to neomezené ukládání... škoda že ve hře není statistika kolikrát jsem quicksave a quickload použil:)