Sedm let trvalo id Software vydat další plnohodnotnou hru po Doom 3. 12 let mi trvalo, než jsem se ke hře dostal. Stálo to za to?
Rage je titul, který si mě získával postupně. A i když to z počátku vypadalo na velké špatné, postupem hrou jsem jí začal přicházet na chuť.
První zklamání, které mi Rage přinesl, se tak nějak nesl celou hrou, byť jsem tomu časem přestal věnovat pozornost. Příběh, který se hra snaží prezentovat, a který se posouvá dopředu díky rozhovorům, je jedním slovem jednoduchý, navíc podaný dosti hloupým způsobem. Drtivá většina rozhovorů se tak nese v duchu “Jsme v háji a potřebujeme… blablabla… jsi jediný, kdo to dokáže… blablabla… jenom díky Tobě můžeme přežít. Postavy sice hráče vůbec neznají, je to pro ně navíc osoba dosti podezřelá, ale nebojí se mu svěřit úkoly typu vyčištění kanalizací, vystřílení nepřátelské pevnosti, či zajištění dodávek elektrické energie pro místní komunitu. Tato šablona se celou hru nijak nemění a hráč tak lítá od úkolu k úkolu, kdy každý je podáván jako zásadní a důležitý pro přežití všeho a všech. Navíc, hráč, vyvolený a nezastavitelný, ten který spasí svět a přesto neumí přeskočit ani malé zábradlí, neumí vylézt na stůl, neumí přeskočit nízkou zídku. Autoři uměle omezují kam hráč může a kam ještě ne tak okatě, že to doslova bolí.
Kde hra naopak exceluje je právě náplň těchto jednoduchých úkolů, tedy ve střílení. Zde se mistři z id Software naopak nemuseli hledat a hráči servírují akci nadmíru zábavnou. Zbraní je ve hře poměrně velké množství, navíc většina z nich má několik režimů použití. Reálně tak z brokovnice můžete mít granátomet, nebo pulzní pušku. Pistol umí střílet tři druhy nábojů s různou silou a další speciální, který má náboje v náboji a dělá slušnou paseku. Pocit ze střelby je velmi dobrý. Co mi dnes možná trochu chybělo, bylo vyklánění a krytí se, na druhou stranu, neberu to jako zápor, je to prostě hra od id Software a absence těchto prvků je jednoduše jejich rukopis. Navíc, pokud si k akční stránce připočítáme možnost používat různé udělátka typu stacionární věže, robotické pavouky, které vás chrání, či obvazy, které urychlí léčení, dostáváme klasickou akční střelnici a pár fajn prvky navíc.
Kde se naopak tým autorů zkoušel kromě servírování příběhu hledat, ale tak nějak to taktéž nevyšlo, jsou jezdící pasáže. Nápad je to určitě dobrý, hru to přeci jenom trochu okoření, ale kromě špatně ovladatelného vozu tato část hry taktéž doplácí na nenaplněný potenciál. Prvních pár jízd je tak jistě fajn, časem se z nich ale stanou pouze a jenom přesuny z bodu A do bodu B. V Pustině, jak se volný prostor mezi městy jmenuje, hráč potkává pouze a jenom nepřátelské buginy, navíc většinou vždy na stejném místě. Až budete tedy některou část projíždět po dvacáté, a že budete, přesně odhadnete, odkud a kdy se vyřítí nepřítel. Přitom promarněný potenciál je zde vidět celou dobu. Některé postavy po vás chtějí likvidaci nepřátelských bugin z důvodu bezpečného zásobování. Ale nikdy toto zásobování nevidíte. Přitom doprovody konvojů, nebo naopak stíhání nepřátelského VIP vozidla, či třeba hledání důležitých předmětů v pustině s následným přepadením by jízdní pasáže hodně posunulo dopředu. Bohužel, tak jak je servíruje Rage se jedná pouze a jenom o repetitivní přesuny mezi dvěma body, které nezachrání ani skoky na věže, ani sbírání občas spadlých meteoritů.
Pokud se naopak vrátím k chválení, tak musím vyzdvihnout atmosféru postapo budoucnosti. id Tech 5 umí velmi dobře, na svojí dobu, pracovat se světlem a zaplněním prostoru spousty drobnostmi. Jak první osada, tak podzemní město působí z tohoto pohledu velmi dobře a uvěřitelně. Bohužel, kvalita textur je opravdu špatná a pokud hráč přijde k libovolnému objektu blíže, nestačí se divit. Z dálky ale vše vypadá výborně a hra si svojí atmosféru dokáže držet od začátku do konce. V rámci atmosféry může pro někoho být pozitivem několik miniher, například hraní karet, jejich sbírání po světě, hudební minihra či závody s buginama.
Jaký je teda Rage? Je to především fajn hra, pokud od ní budete očekávat pro id Software typickou rychlou akci. Občas to sice zadrhne, to když se hra snaží brnkat na příběhovou strunu, nebo když neustále dokolečka buginou hráč brázdí jedny a ty samé kaňony, jinak se ale jedná o příjemnou zábavu. Po prvotním seznámení, které jsem s Rage neměl příliš pozitivní, je pro mě hra fajn překvapením.
Rage je titul, který si mě získával postupně. A i když to z počátku vypadalo na velké špatné, postupem hrou jsem jí začal přicházet na chuť.
První zklamání, které mi Rage přinesl, se tak nějak nesl celou hrou, byť jsem tomu časem přestal věnovat pozornost. Příběh, který se hra snaží prezentovat, a který se posouvá dopředu díky rozhovorům, je jedním slovem jednoduchý, navíc podaný dosti hloupým způsobem. Drtivá většina rozhovorů se tak nese v duchu “Jsme v háji a potřebujeme… blablabla… jsi jediný, kdo to dokáže… blablabla… jenom díky Tobě můžeme přežít. Postavy sice hráče vůbec neznají, je to pro ně navíc osoba dosti podezřelá, ale nebojí se mu svěřit úkoly typu vyčištění kanalizací, vystřílení nepřátelské pevnosti, či zajištění dodávek elektrické energie pro místní komunitu. Tato šablona se celou hru nijak nemění a hráč tak lítá od úkolu k úkolu, kdy každý je podáván jako zásadní a důležitý pro přežití všeho a všech. Navíc, hráč, vyvolený a nezastavitelný, ten který spasí svět a přesto neumí přeskočit ani malé zábradlí, neumí vylézt na stůl, neumí přeskočit nízkou zídku. Autoři uměle omezují kam hráč může a kam ještě ne tak okatě, že to doslova bolí.
Kde hra naopak exceluje je právě náplň těchto jednoduchých úkolů, tedy ve střílení. Zde se mistři z id Software naopak nemuseli hledat a hráči servírují akci nadmíru zábavnou. Zbraní je ve hře poměrně velké množství, navíc většina z nich má několik režimů použití. Reálně tak z brokovnice můžete mít granátomet, nebo pulzní pušku. Pistol umí střílet tři druhy nábojů s různou silou a další speciální, který má náboje v náboji a dělá slušnou paseku. Pocit ze střelby je velmi dobrý. Co mi dnes možná trochu chybělo, bylo vyklánění a krytí se, na druhou stranu, neberu to jako zápor, je to prostě hra od id Software a absence těchto prvků je jednoduše jejich rukopis. Navíc, pokud si k akční stránce připočítáme možnost používat různé udělátka typu stacionární věže, robotické pavouky, které vás chrání, či obvazy, které urychlí léčení, dostáváme klasickou akční střelnici a pár fajn prvky navíc.
Kde se naopak tým autorů zkoušel kromě servírování příběhu hledat, ale tak nějak to taktéž nevyšlo, jsou jezdící pasáže. Nápad je to určitě dobrý, hru to přeci jenom trochu okoření, ale kromě špatně ovladatelného vozu tato část hry taktéž doplácí na nenaplněný potenciál. Prvních pár jízd je tak jistě fajn, časem se z nich ale stanou pouze a jenom přesuny z bodu A do bodu B. V Pustině, jak se volný prostor mezi městy jmenuje, hráč potkává pouze a jenom nepřátelské buginy, navíc většinou vždy na stejném místě. Až budete tedy některou část projíždět po dvacáté, a že budete, přesně odhadnete, odkud a kdy se vyřítí nepřítel. Přitom promarněný potenciál je zde vidět celou dobu. Některé postavy po vás chtějí likvidaci nepřátelských bugin z důvodu bezpečného zásobování. Ale nikdy toto zásobování nevidíte. Přitom doprovody konvojů, nebo naopak stíhání nepřátelského VIP vozidla, či třeba hledání důležitých předmětů v pustině s následným přepadením by jízdní pasáže hodně posunulo dopředu. Bohužel, tak jak je servíruje Rage se jedná pouze a jenom o repetitivní přesuny mezi dvěma body, které nezachrání ani skoky na věže, ani sbírání občas spadlých meteoritů.
Pokud se naopak vrátím k chválení, tak musím vyzdvihnout atmosféru postapo budoucnosti. id Tech 5 umí velmi dobře, na svojí dobu, pracovat se světlem a zaplněním prostoru spousty drobnostmi. Jak první osada, tak podzemní město působí z tohoto pohledu velmi dobře a uvěřitelně. Bohužel, kvalita textur je opravdu špatná a pokud hráč přijde k libovolnému objektu blíže, nestačí se divit. Z dálky ale vše vypadá výborně a hra si svojí atmosféru dokáže držet od začátku do konce. V rámci atmosféry může pro někoho být pozitivem několik miniher, například hraní karet, jejich sbírání po světě, hudební minihra či závody s buginama.
Jaký je teda Rage? Je to především fajn hra, pokud od ní budete očekávat pro id Software typickou rychlou akci. Občas to sice zadrhne, to když se hra snaží brnkat na příběhovou strunu, nebo když neustále dokolečka buginou hráč brázdí jedny a ty samé kaňony, jinak se ale jedná o příjemnou zábavu. Po prvotním seznámení, které jsem s Rage neměl příliš pozitivní, je pro mě hra fajn překvapením.
Pro: Správný pocit se střelby, atmosférické prostředí, příjemná rocková / filmová hudba
Proti: Příběh opravdu pouze do počtu, hodně špatné textury, nevyužitá Pustina a její přejezdy buginama, nezábavné závody, nevyužitý potenciál miniher, neschopnost postavy přelézt cokoli