Přiznám se, že po úvodních pár minutách, kdy jsem viděl skutečný vizuál hry a nečerpal z toho, jak hra vypadá pouze na trailerech a dalších videích, jsem měl chuť hru na Steam vrátit a poděkovat, že toto opravdu nechci. Po bezmála pěti hodinách hry musím říct, že bych v roli hráče udělal kardinální chybu.

Ano, hra neoplývá nejhezčím grafickým kabátem a zpočátku loudavější průběh není tím, co by mě do hry od samého začátku vyloženě vtáhlo, ovšem poté, co jsem sám sebe přesvědčil, že možná právě takto hra vypadat měla, jsem postupně velmi rychle začal svůj úvodní postoj měnit. Byl to právě onen příběh, který pojednává o chlapíkovi jménem Henry, který v důsledku složitějšího partnerského vztahu vstoupil do řad pracovníků národního parku ve snaze si mimo jiné trochu vyčistit hlavu a alespoň zčásti tak zapomenout na trable, které jej před nástupem na místo doprovázely. Tam pak začíná jeho spolupráce s kolegyní Delilah, s níž komunikuje prostřednictvím rádiového spojení a s níž kromě povinností řeší i klíčovou záhadu, která tuto dvojici začíná spojovat nejen po stránce pracovní. Přiznám se, že podobně laděný příběh ve hrách postrádám, popř. jsem bohužel neměl příležitost se s takovým setkat, každopádně ale vím, že ten mě postupně horlivě tlačil k postupu hrou včetně touhy, aby se tato dvojice sblížila a na konci z nich nebyl jen pár ryze pracovní.

Co dodat? Pro mě příběhově poměrně výjimečný titul, který se nezaměřuje výhradně na objasnění zápletky příběhu, ale dává prostor i pro postupné sbližování hlavních protagonistů, které téměř i převálcuje hlavní zápletku a častokrát udělá příběh mnohem hezčím s myšlenkou, že jeho pokračování se podle mě vyloženě nabízí. Kéž by tomu tak bylo!