Upozornění...komentář může obsahovat spoilery ohledně mechanik, nic co se týče příběhu vyzrazovat nebudu.
Tak jsme se konečně dočkali a naše Potterheadská srdce plesají nadšením. Už dlouho to chtělo nějakou pořádnou hru ze světa čar a kouzel, kde by si hráč mohl dělat, co jen uzná za vhodné a neznal by předem příběh, který se bude vyprávět. Hogwarts Legacy je výborné příběhové RPG s neskutečně vynikajícím combat systémem a důrazem na detaily, na kterých si my fanoušci knih zakládáme (až teda na pár výjimek). Studio Avalanche na sebe vzalo tuto obrovskou zodpovědnost a povedlo se jim vytvořit naprosto ikonické zpracování Bradavic a Prasinek, které je radost procházet a odhalovat jejich zákoutí a tajemství. Příběhu rozhodně pomáhá ten fakt, že ovládáte postavu, kterou si sami vytvoříte a není žádnou překážkou si k ní vybudovat vztah. Vaše postava má dar vidět a používat starobylou magii, která obsahuje relativně nebezpečnou moc a proto není zázrakem, že se jí chystají využít skřeti, kterým čarodějové už pěknou řádku let leží v žaludku. Docela hodně mi příběh připomněl stupňování příběhu v knihách, kdy vlastně vše začalo jako taková pohádka, ale později se to začalo uvrhovat do temnějšího směru a od poloviny hry se už začíná hojněji sázet na napětí. Takže pokud vás příběh zpočátku nechytl, tak vydržte....rozhodně to stojí za to.
Celkem problém ovšem nastává v postavách, kdy téměř žádná z nich (kromě ústředního tria vedlejších questlinek) nedostává vůbec žádný prostor. Trojice to sice hodně kompenzuje, nicméně snad každý se těšil na interakce s ředitelem Phineasem, kterého výtečně ztvárnil Simon Pegg. Prakticky se tak o ostatní postavy nebudete příliš zajímat a jejich vedlejší úkoly budete plnit vesměs jen proto, že vám svítí v questlogu a nabízí odměnu, která se bude hodit (například quest s Demiguises). To ovšem neplatí pro již zmíněnou trojici questlinek, která nabízí odlišné zaměření příběhů a úkolů. Kromě toho tu jsou ještě samotné vyučovací hodiny, kterých ovšem není tak mnoho a prakticky probíhají ve formě cut-scén s pár quick-time eventy, což je za mě trochu škoda, protože ten školní život na který jsem se těšil je zde trochu ochuzen. Nicméně to tak nějak chápu. A jako takovou třešničku si pro nás tvůrci přichystali komnatu nejvyšší potřeby, která bude sloužit něco jako vaše základna (bye bye společenská místnost). Zde si můžete míchat lektvary, pěstovat rostliny, přizpůsobovat si jí k obrazu svému pomocí craftění nejrůznějšího nábytku a dekorací a hlavně budete tady mít svoje oblasti pro zvířátka. Starání se o potvůrky bylo příjemným překvapením a dost často jsem se za nimi vracel. Je to svým způsobem velmi příjemný relax a člověk tam dokáže strávit hodně času. Scenérie kdy si zvířátka hrají s míčem na sluncem zalitém palouku je k nezaplacení.
Co rozhodně stojí za zmínku je celková přehlednost inventáře. Je zde krásně rozdělen do kategorií kde, tady máte questlog, tady vybavení, tady suroviny, tady výzvy a tak dále. Mnoho RPG má s tímto problém, zde je to vyřešeno skvěle. Nahromaděné vybavení můžete prodávat popřípadě zničit. Vypadá zrovna tenhle kousek oblečení na vaší postavě k smíchu? Nemějte obavy, hra nabízí možnost "transmogu", takže není problém vždy vypadat skvěle, jak by řekl Tony Stark. Oblečení zapadá do viktoriánského stylu, který já mám velmi rád, proto jsem se nebál občas svojí postavě nasadit na hlavu fešný cylindr nebo kravatu v krajkové košili. Gear se dá později i vylepšovat a lze do něj vsadit jakýsi kámen, který vám přinese užitek především v boji. Například větší damage pomocí určitého kouzla nebo vyšší obranu proti skřetům.
Combat systém je na hře jedna z nejlepších věcí. Základem je jeho jednoduchost, přičemž prakticky každý nepřítel (kromě neživých) lze udolat pomocí základních útoků a protiútoku, pokud se vám podaří vykrýt pomocí dobře načasovaného Protega. Ovšem k dokonalosti ho dovádí až útočná komba, která tvoříte pomocí různých kouzel. Díky tomu jsou souboje neskutečně zábavné a uspokojující a hlavně neztrácí svoje "kouzlo" po celou hru. Není zde problém nepřítele odzbrojit, vymršit do vzduchu, následně zapálit, šlehnout s ním o zem a pak to zakončit třeba Bombardou nebo ho rozseknout Diffindem. Jediné co trochu kazí tohle tempo je potřeba měnit sloty pro kouzla. Do jednoho slotu se vám vejdou čtyři kouzla a k dispozici jsou čtyři sloty. Musíte si tedy chytře umisťovat kouzla, která spolu tvoří komba. Slib autorů, že ve hře budou k dispozici i kletby, které se nepromíjejí byl dodržen a chválím za jejich detailnost. Rovněž chválím za možnost se je nechtít učit (bude vůbec někdo takový?), ALE....není za ně vůbec žádný postih. Jediná nevýhoda těchto kleteb spočívá v jejich cooldownu, jinak si můžete metat Avada Kedavra před přáteli i profesory a nikdo neřekne ani pumpička. Součástí combatu je rovněž stealth, kdy na sebe hodíte zastírací kouzlo a můžete se mezi nepřáteli proplížit a zlikvidovat je potichu. Nejsem fanoušek stealthu, nicméně zde jsem stealth docela často využíval, hodně často v táborech banditů, kam si prostě jen chodíte vybírat truhly.
O vedlejších aktivitách bych se taky chtěl trochu rozepsat, jelikož tvoří podstatnou část hry. Ve hře můžete plnit výzvy, za které dostáváte odměny v podobně transmogů, traitů apod. Odměny jsou motivující k plnění aktivit a dost často jdou plnit cestou ke questu nebo při výpravách. Problém ovšem nastává v případě, že danou aktivitu doděláte v těchto výzvách, ale po mapě se stále válejí další, za který nedostanete zhola nic. Jeden příklad za všechny a sice Merlin Trials. Zpočátku celkem jednoduché minihry, kterých je devět druhů. Poctivě je plníte, protože víte, že za ně bude odměna. Po odemčení odměn, jich ale na mapě zbyde ještě polovina, za který už nedostanete nic a je pak zjevné, že slouží jako výplň obří mapy. Být jich o polovinu méně neměl bych s tím problém, nebýt některé z nich tak designově dementní neměl bych s tím problém. Aktivity, které jsou zase zábavné (arény, závody na košťatech...) ty zase spočítáte na prstech jedné ruky. Ono potom ten obří svět působí tak nějak prázdně, je překrásný to ano, ale prázdný. Krom těch pár osad a aktivit nenabízí skoro nic.
Leveldesing lokací je ovšem excelentní. Každá lokace má svou charakteristickou atmosféru a budete při jejím procházením či prolétáváním padat úžasem. Jak jsem už zmínil, Bradavice jsou zpracovány do nejmenších detailů a nabízí mnoho míst k prozkoumávání, kde fanoušci knih ihned poznají ikonická místa a s radostí budou objevovat další. To samé platí pro Prasinky, kde lze najít všechny budovy a obchody, které tam být mají a je to velmi veselé místo. Zapovězený les budí naprostý respekt za světla i za tmy a za mě je to jedno z nejlepších míst ve hře. Jediná výtka směřuje k interiéru chalup, které jsou si na vlas podobné. Naštěstí tam kromě lootu nic nebývá, takže se nad tím dá přimhouřit oko. Graficky je svět naprostá dokonalost, který nabízí nádherné scenérie, jež oceníte ze země i ze vzduchu. Pokulhává ovšem grafika obličejů, kde postavy mají dost často skleněné výrazy a úplně nereflektují emoce, které probíhají v dialozích. U voiceactingu mi občas trhalo uši, když jsem slyšel jeden a ten samý hlas u více postav bez snahy ho alespoň trochu změnit. Jinak se ale zadařilo vybrat vcelku sympatické hlasy a nejvíce chválím dabérku hlavní ženské postavy, která mi přirostla k srdci. Toto vše v podkresu kvalitní hudby, která se hodně inspirovala u té filmové, což rozhodně není na škodu.
Věřím tomu, že hru si více užijí fanoušci knih a filmů, ale nebál bych se tvrdit, že může přivést také spoustu mudlů do světa čar a kouzel.
Celkový čas 62 hodin, dohráno na 100% všech collectibles, questů a challenges.
Tak jsme se konečně dočkali a naše Potterheadská srdce plesají nadšením. Už dlouho to chtělo nějakou pořádnou hru ze světa čar a kouzel, kde by si hráč mohl dělat, co jen uzná za vhodné a neznal by předem příběh, který se bude vyprávět. Hogwarts Legacy je výborné příběhové RPG s neskutečně vynikajícím combat systémem a důrazem na detaily, na kterých si my fanoušci knih zakládáme (až teda na pár výjimek). Studio Avalanche na sebe vzalo tuto obrovskou zodpovědnost a povedlo se jim vytvořit naprosto ikonické zpracování Bradavic a Prasinek, které je radost procházet a odhalovat jejich zákoutí a tajemství. Příběhu rozhodně pomáhá ten fakt, že ovládáte postavu, kterou si sami vytvoříte a není žádnou překážkou si k ní vybudovat vztah. Vaše postava má dar vidět a používat starobylou magii, která obsahuje relativně nebezpečnou moc a proto není zázrakem, že se jí chystají využít skřeti, kterým čarodějové už pěknou řádku let leží v žaludku. Docela hodně mi příběh připomněl stupňování příběhu v knihách, kdy vlastně vše začalo jako taková pohádka, ale později se to začalo uvrhovat do temnějšího směru a od poloviny hry se už začíná hojněji sázet na napětí. Takže pokud vás příběh zpočátku nechytl, tak vydržte....rozhodně to stojí za to.
Celkem problém ovšem nastává v postavách, kdy téměř žádná z nich (kromě ústředního tria vedlejších questlinek) nedostává vůbec žádný prostor. Trojice to sice hodně kompenzuje, nicméně snad každý se těšil na interakce s ředitelem Phineasem, kterého výtečně ztvárnil Simon Pegg. Prakticky se tak o ostatní postavy nebudete příliš zajímat a jejich vedlejší úkoly budete plnit vesměs jen proto, že vám svítí v questlogu a nabízí odměnu, která se bude hodit (například quest s Demiguises). To ovšem neplatí pro již zmíněnou trojici questlinek, která nabízí odlišné zaměření příběhů a úkolů. Kromě toho tu jsou ještě samotné vyučovací hodiny, kterých ovšem není tak mnoho a prakticky probíhají ve formě cut-scén s pár quick-time eventy, což je za mě trochu škoda, protože ten školní život na který jsem se těšil je zde trochu ochuzen. Nicméně to tak nějak chápu. A jako takovou třešničku si pro nás tvůrci přichystali komnatu nejvyšší potřeby, která bude sloužit něco jako vaše základna (bye bye společenská místnost). Zde si můžete míchat lektvary, pěstovat rostliny, přizpůsobovat si jí k obrazu svému pomocí craftění nejrůznějšího nábytku a dekorací a hlavně budete tady mít svoje oblasti pro zvířátka. Starání se o potvůrky bylo příjemným překvapením a dost často jsem se za nimi vracel. Je to svým způsobem velmi příjemný relax a člověk tam dokáže strávit hodně času. Scenérie kdy si zvířátka hrají s míčem na sluncem zalitém palouku je k nezaplacení.
Co rozhodně stojí za zmínku je celková přehlednost inventáře. Je zde krásně rozdělen do kategorií kde, tady máte questlog, tady vybavení, tady suroviny, tady výzvy a tak dále. Mnoho RPG má s tímto problém, zde je to vyřešeno skvěle. Nahromaděné vybavení můžete prodávat popřípadě zničit. Vypadá zrovna tenhle kousek oblečení na vaší postavě k smíchu? Nemějte obavy, hra nabízí možnost "transmogu", takže není problém vždy vypadat skvěle, jak by řekl Tony Stark. Oblečení zapadá do viktoriánského stylu, který já mám velmi rád, proto jsem se nebál občas svojí postavě nasadit na hlavu fešný cylindr nebo kravatu v krajkové košili. Gear se dá později i vylepšovat a lze do něj vsadit jakýsi kámen, který vám přinese užitek především v boji. Například větší damage pomocí určitého kouzla nebo vyšší obranu proti skřetům.
Combat systém je na hře jedna z nejlepších věcí. Základem je jeho jednoduchost, přičemž prakticky každý nepřítel (kromě neživých) lze udolat pomocí základních útoků a protiútoku, pokud se vám podaří vykrýt pomocí dobře načasovaného Protega. Ovšem k dokonalosti ho dovádí až útočná komba, která tvoříte pomocí různých kouzel. Díky tomu jsou souboje neskutečně zábavné a uspokojující a hlavně neztrácí svoje "kouzlo" po celou hru. Není zde problém nepřítele odzbrojit, vymršit do vzduchu, následně zapálit, šlehnout s ním o zem a pak to zakončit třeba Bombardou nebo ho rozseknout Diffindem. Jediné co trochu kazí tohle tempo je potřeba měnit sloty pro kouzla. Do jednoho slotu se vám vejdou čtyři kouzla a k dispozici jsou čtyři sloty. Musíte si tedy chytře umisťovat kouzla, která spolu tvoří komba. Slib autorů, že ve hře budou k dispozici i kletby, které se nepromíjejí byl dodržen a chválím za jejich detailnost. Rovněž chválím za možnost se je nechtít učit (bude vůbec někdo takový?), ALE....není za ně vůbec žádný postih. Jediná nevýhoda těchto kleteb spočívá v jejich cooldownu, jinak si můžete metat Avada Kedavra před přáteli i profesory a nikdo neřekne ani pumpička. Součástí combatu je rovněž stealth, kdy na sebe hodíte zastírací kouzlo a můžete se mezi nepřáteli proplížit a zlikvidovat je potichu. Nejsem fanoušek stealthu, nicméně zde jsem stealth docela často využíval, hodně často v táborech banditů, kam si prostě jen chodíte vybírat truhly.
O vedlejších aktivitách bych se taky chtěl trochu rozepsat, jelikož tvoří podstatnou část hry. Ve hře můžete plnit výzvy, za které dostáváte odměny v podobně transmogů, traitů apod. Odměny jsou motivující k plnění aktivit a dost často jdou plnit cestou ke questu nebo při výpravách. Problém ovšem nastává v případě, že danou aktivitu doděláte v těchto výzvách, ale po mapě se stále válejí další, za který nedostanete zhola nic. Jeden příklad za všechny a sice Merlin Trials. Zpočátku celkem jednoduché minihry, kterých je devět druhů. Poctivě je plníte, protože víte, že za ně bude odměna. Po odemčení odměn, jich ale na mapě zbyde ještě polovina, za který už nedostanete nic a je pak zjevné, že slouží jako výplň obří mapy. Být jich o polovinu méně neměl bych s tím problém, nebýt některé z nich tak designově dementní neměl bych s tím problém. Aktivity, které jsou zase zábavné (arény, závody na košťatech...) ty zase spočítáte na prstech jedné ruky. Ono potom ten obří svět působí tak nějak prázdně, je překrásný to ano, ale prázdný. Krom těch pár osad a aktivit nenabízí skoro nic.
Leveldesing lokací je ovšem excelentní. Každá lokace má svou charakteristickou atmosféru a budete při jejím procházením či prolétáváním padat úžasem. Jak jsem už zmínil, Bradavice jsou zpracovány do nejmenších detailů a nabízí mnoho míst k prozkoumávání, kde fanoušci knih ihned poznají ikonická místa a s radostí budou objevovat další. To samé platí pro Prasinky, kde lze najít všechny budovy a obchody, které tam být mají a je to velmi veselé místo. Zapovězený les budí naprostý respekt za světla i za tmy a za mě je to jedno z nejlepších míst ve hře. Jediná výtka směřuje k interiéru chalup, které jsou si na vlas podobné. Naštěstí tam kromě lootu nic nebývá, takže se nad tím dá přimhouřit oko. Graficky je svět naprostá dokonalost, který nabízí nádherné scenérie, jež oceníte ze země i ze vzduchu. Pokulhává ovšem grafika obličejů, kde postavy mají dost často skleněné výrazy a úplně nereflektují emoce, které probíhají v dialozích. U voiceactingu mi občas trhalo uši, když jsem slyšel jeden a ten samý hlas u více postav bez snahy ho alespoň trochu změnit. Jinak se ale zadařilo vybrat vcelku sympatické hlasy a nejvíce chválím dabérku hlavní ženské postavy, která mi přirostla k srdci. Toto vše v podkresu kvalitní hudby, která se hodně inspirovala u té filmové, což rozhodně není na škodu.
Věřím tomu, že hru si více užijí fanoušci knih a filmů, ale nebál bych se tvrdit, že může přivést také spoustu mudlů do světa čar a kouzel.
Celkový čas 62 hodin, dohráno na 100% všech collectibles, questů a challenges.
Silent Hill 2
Pro: Je to prostě svět Harryho Pottera, příběh, knižní detaily, combat, létání, komnata nejvyšší potřeby, přehledný inventář
Proti: Grafika obličejů, špatně nadesignové minihry, nějaké vedlejšáky nestojí za nic, žádný postih za kletby, časový skip, vážně se zruší kouzlo Lumos, když přelezu plot??