POUZE VÝŇATEK Z MÉ RECENZE:
Pokud jste alespoň přičichli k nějaké konzoli od Nintenda, tak jste si minimálně všimli nějakého dílu ze série Fire Emblem, která patří za zavedenou, leč ne tolik populární stálici na Nintendo platformách. Našla si hromadu příznivců, a v jisté chvíli dokonce popularita této série značně vzrostla – hlavně díky dílu Three Houses, který vyšel před Engage. Nabízel totiž něco více i pro hráče, kterým o strategický gameplay příliš nešlo. Ve stylu série Persona se tento díl více soustředil na vztahy, romance, interakce s postavami a také na příběh. Je sice pravda, že se tyto aspekty objevovaly v některých starších dílech, ale ne v takovém měřítku jako tady.
Bohužel se ale našla větší část fanoušků, která tento směr u série kritizovala a to z důvodu, že sice příběh je lepší a s nimi také interakce s postavami, ale značně utrpěl gameplay celé hry. Proto se nejspíše Nintendo rozhodlo udělat zpátečku a soustředit se hlavně na taktické souboje. Bohužel výsledek není asi takový, jak si vývojáři představovali, jelikož i sebezábavnější hratelnost vám neutáhne hru, kde vše ostatní stojí za pendrek. Nebudu chodit kolem horké kaše. Podle mého názoru je tento díl opravdu velký krok zpátky v rámci celé série. Nejdříve si ale pojďme říct složky, které samotnou strategickou složku obklopují. Tím je například příběh, který platí za snad nejvíce tragickou složku celé hry. Osobně nemám problém s klišé nebo stokrát viděnou ohranou zápletkou, jelikož já sám jsem velký fanoušek JRPG a hraji je ve velkém množství, a sám uznávám, že tento žánr často svírá jistý stereotyp zápletek. Jenže ty lepší příklady žánru to na rozdíl od Fire Emblem Engage dokáži zamaskovat skvěle napsanými postavami, dobře gradující zápletkou a dalšími aspekty. Tady bohužel nic takového není.
Když se totiž podíváme ke konkurenčním strategickým hrám, zjistíme, že na tom Fire Emblem Engage zase tak skvěle není. Celou dobu mi přišlo, že hraji naleštěnou, dobře vypadající hru, která ale klouže jednoduše po povrchu a neobsahuje ani základní a moderní aspekty, které jiné hry zvládají líp. Opravdu nedokážu pochopit například to, že každý lukostřelec dokáže dostřelit na stejnou vzdálenost, která ani není nijak velká, a nijak se mezi sebou neliší. Jednoznačně chybí varianty zbraní, kde by se lišil například dostřel či šance na zásah danou zbraní, a nebylo to u jednotlivých classů dané pro všechny postavy stejně.
Fire Emblem Engage je pro mě těžké zklamání, a to mám SPRG rád. Jde o hezky, až zářivě vypadající hru, která je ale ve svém nitru příliš povrchní, a tak zaujme především úplně nováčky japonských her, kteří toho nemají tolik odehráno. Pokud ale patříte do řad hráčů, co drtí ve velkém JRPG, tak tady nedostanete prakticky nic, co by vás mělo nějak obohatit.
Celá recenze tady
Pokud jste alespoň přičichli k nějaké konzoli od Nintenda, tak jste si minimálně všimli nějakého dílu ze série Fire Emblem, která patří za zavedenou, leč ne tolik populární stálici na Nintendo platformách. Našla si hromadu příznivců, a v jisté chvíli dokonce popularita této série značně vzrostla – hlavně díky dílu Three Houses, který vyšel před Engage. Nabízel totiž něco více i pro hráče, kterým o strategický gameplay příliš nešlo. Ve stylu série Persona se tento díl více soustředil na vztahy, romance, interakce s postavami a také na příběh. Je sice pravda, že se tyto aspekty objevovaly v některých starších dílech, ale ne v takovém měřítku jako tady.
Bohužel se ale našla větší část fanoušků, která tento směr u série kritizovala a to z důvodu, že sice příběh je lepší a s nimi také interakce s postavami, ale značně utrpěl gameplay celé hry. Proto se nejspíše Nintendo rozhodlo udělat zpátečku a soustředit se hlavně na taktické souboje. Bohužel výsledek není asi takový, jak si vývojáři představovali, jelikož i sebezábavnější hratelnost vám neutáhne hru, kde vše ostatní stojí za pendrek. Nebudu chodit kolem horké kaše. Podle mého názoru je tento díl opravdu velký krok zpátky v rámci celé série. Nejdříve si ale pojďme říct složky, které samotnou strategickou složku obklopují. Tím je například příběh, který platí za snad nejvíce tragickou složku celé hry. Osobně nemám problém s klišé nebo stokrát viděnou ohranou zápletkou, jelikož já sám jsem velký fanoušek JRPG a hraji je ve velkém množství, a sám uznávám, že tento žánr často svírá jistý stereotyp zápletek. Jenže ty lepší příklady žánru to na rozdíl od Fire Emblem Engage dokáži zamaskovat skvěle napsanými postavami, dobře gradující zápletkou a dalšími aspekty. Tady bohužel nic takového není.
Když se totiž podíváme ke konkurenčním strategickým hrám, zjistíme, že na tom Fire Emblem Engage zase tak skvěle není. Celou dobu mi přišlo, že hraji naleštěnou, dobře vypadající hru, která ale klouže jednoduše po povrchu a neobsahuje ani základní a moderní aspekty, které jiné hry zvládají líp. Opravdu nedokážu pochopit například to, že každý lukostřelec dokáže dostřelit na stejnou vzdálenost, která ani není nijak velká, a nijak se mezi sebou neliší. Jednoznačně chybí varianty zbraní, kde by se lišil například dostřel či šance na zásah danou zbraní, a nebylo to u jednotlivých classů dané pro všechny postavy stejně.
Fire Emblem Engage je pro mě těžké zklamání, a to mám SPRG rád. Jde o hezky, až zářivě vypadající hru, která je ale ve svém nitru příliš povrchní, a tak zaujme především úplně nováčky japonských her, kteří toho nemají tolik odehráno. Pokud ale patříte do řad hráčů, co drtí ve velkém JRPG, tak tady nedostanete prakticky nic, co by vás mělo nějak obohatit.
Celá recenze tady
Sonic the Hedgehog
Pro: Hezký vizuál, Kvalitní dabing, Ovladatelnost a přístupnost strategických soubojů
Proti: Příběh a postavy, Povrchní design a náplň hry, Rychlá repetitivnost