Hrána The First Fear Edice na PSX
Clock Tower už v dnešní době patří k takovým těm starším japonským adventurním obskuritkám o které už málokdo zavadí. Přeci jen už je tu v hororové konkurenci mnohem více masám přístupnějších titulů, jakým je například snad nejhranější třetí díl této série.
I tak bych si ale dovolil tento první díl doporučit a to jako takovou kratičkou čtyř hodinovou "slasher" jednohubku. Příběh je tu totiž žánrová klasika a tím je že banda sirotků je adoptována novou rodinou, která žije v luxusním sídle. Jenže už při přístupu do sídla není o dané rodině vidu ani slechu a záhy se tak hlavní hrdinka ocitne sama a naháněná vrahem s obřími nůžkami. Jako co si budeme zní to jako absurdní Giallo film, ale o to tu právě jde. Je to prostě béčko které vás ale za vaše adventuření vždy odmění a vy se na další úryvek příběhu budete těšit.
K hororové atmosféře ještě navíc přispívá poměrně hezky zpracované prostředí zbohatlického rodinného sídla, které budete křížem krážem prolézat a hledat potřebné předměty k dokončení hry či například utíkat před vrahem s nůžkami. Možná to může znít složitě, ale hra zase tak obtížná není. Ano jsou tu možné dead endy a různé konce ale když si budete hru pravidelně ukládat a prolézat všechny místnosti tak se k nějakému závěru dostanete. Navíc je fajn že těch místností a věcí zase není tolik a například do inventáře se vám tu většinou nedostávají zbytečnosti a hra sama má kolem tří až čtyř hodin. Ještě ale jen dodám že se může zdát že těch chodeb jsou milióny ale ony většinou vypadají stejně a i když je ze začátku zmatečné se v nich orientovat, tak pak se to dá odlišit, například barvami stěn či co je v patře a co v přízemí.
Je to prostě příjemná jednohubka která potěší všechny fandy žánru a hlavně i ty co rádi okusí zase trochu herní nostalgie.
Clock Tower už v dnešní době patří k takovým těm starším japonským adventurním obskuritkám o které už málokdo zavadí. Přeci jen už je tu v hororové konkurenci mnohem více masám přístupnějších titulů, jakým je například snad nejhranější třetí díl této série.
I tak bych si ale dovolil tento první díl doporučit a to jako takovou kratičkou čtyř hodinovou "slasher" jednohubku. Příběh je tu totiž žánrová klasika a tím je že banda sirotků je adoptována novou rodinou, která žije v luxusním sídle. Jenže už při přístupu do sídla není o dané rodině vidu ani slechu a záhy se tak hlavní hrdinka ocitne sama a naháněná vrahem s obřími nůžkami. Jako co si budeme zní to jako absurdní Giallo film, ale o to tu právě jde. Je to prostě béčko které vás ale za vaše adventuření vždy odmění a vy se na další úryvek příběhu budete těšit.
K hororové atmosféře ještě navíc přispívá poměrně hezky zpracované prostředí zbohatlického rodinného sídla, které budete křížem krážem prolézat a hledat potřebné předměty k dokončení hry či například utíkat před vrahem s nůžkami. Možná to může znít složitě, ale hra zase tak obtížná není. Ano jsou tu možné dead endy a různé konce ale když si budete hru pravidelně ukládat a prolézat všechny místnosti tak se k nějakému závěru dostanete. Navíc je fajn že těch místností a věcí zase není tolik a například do inventáře se vám tu většinou nedostávají zbytečnosti a hra sama má kolem tří až čtyř hodin. Ještě ale jen dodám že se může zdát že těch chodeb jsou milióny ale ony většinou vypadají stejně a i když je ze začátku zmatečné se v nich orientovat, tak pak se to dá odlišit, například barvami stěn či co je v patře a co v přízemí.
Je to prostě příjemná jednohubka která potěší všechny fandy žánru a hlavně i ty co rádi okusí zase trochu herní nostalgie.
Sonic the Hedgehog
Pro: Skvělé ovládání na PSX, béčkový příběh, soundtrack, grafická stránka, příjemná délka, různé konce a atmosféra
Proti: Bloudění chodbami