Přiznám se dobrovolně – nebýt internetu a návodů, bloudím 8-bitovým královstvím Hyrule až do skonání světa:)) Je zcela nemožné poznat, které ze stovek až tisíců identických křovisek či skal skrývají důležité upgrady i jiná tajemství. Nemáte žádnou nápovědu, museli byste políčko po políčku pokládat bomby nebo zapalovat ohně a čekat, kde se něco stane. To je největší mínus celé hry, vývojáři měli dát hráči alespoň nějakou vizuální nápovědu.
Brzy jsem tedy rezignoval na „poctivé“ hraní a myslím, že jsem dobře udělal. Ono by nemělo sebemenší smysl dlouhé hodiny bloumat tzv. Overworldem, byť je překrásně udělaný a kdysi se v něm jistě dalo nechat unášet vlastní fantazií. Máte tu zelené lesy, pouště, rozlehlé vodní plochy, menší jezírka, hory nebo třeba děsivý hřbitov. Dovedu si představit, že v roce 1986 tu hráči mohli trávit čas se stejným nadšením, jako o mnoho let později např. ve Skyrimu.
Overworld (či prostě povrch) je zabydlen mnoha nepřáteli a boje s nimi mě obrovsky bavily. Chovají se na svou dobu dost chytře, jdou po vás a jsou nebezpeční tak akorát. Dokud má Link, hlavní hrdina, všechny životy, může svůj meč házet do dálky, což je nejlepší a nejúčinnější zbraň. Jakmile vás jednou zasáhnou, tuhle schopnost ztrácí a dá se jen sekat před sebe.
Jádrem celé hry jsou dungeony. Tady se křivka obtížnosti zvedá, zároveň se ale (asi až na poslední level) dají projít i bez nápověd, stačí vždy najít kompas a mapu. Není to tedy až takový labyrint, jak jsem si vždy myslel. Na konci každého dungeonu čeká monstrum. Většinu porazíte klasicky mečem, jiná vyžadují speciálnější útoky. Poté seberete úlomek magické síly Triforce a pokračujete dál, dokud se nestřetnete ve finálním boji s obávaným Ganonem... Tak co, zvládnete zachránit království i princeznu Zeldu?:)
Skvělý retro zážitek!
PS: Všem případným hráčům doporučuji najít si na netu původní manuál k TLoZ. Tam se dozvíte podrobnosti příběhu, dále vám představí nepřátele, předměty, zbraně, další postavy či důležité principy hry, takže nebudete na začátku zcela mimo. A je tam i neúplná mapa Overworldu, která také hodně pomůže.
Brzy jsem tedy rezignoval na „poctivé“ hraní a myslím, že jsem dobře udělal. Ono by nemělo sebemenší smysl dlouhé hodiny bloumat tzv. Overworldem, byť je překrásně udělaný a kdysi se v něm jistě dalo nechat unášet vlastní fantazií. Máte tu zelené lesy, pouště, rozlehlé vodní plochy, menší jezírka, hory nebo třeba děsivý hřbitov. Dovedu si představit, že v roce 1986 tu hráči mohli trávit čas se stejným nadšením, jako o mnoho let později např. ve Skyrimu.
Overworld (či prostě povrch) je zabydlen mnoha nepřáteli a boje s nimi mě obrovsky bavily. Chovají se na svou dobu dost chytře, jdou po vás a jsou nebezpeční tak akorát. Dokud má Link, hlavní hrdina, všechny životy, může svůj meč házet do dálky, což je nejlepší a nejúčinnější zbraň. Jakmile vás jednou zasáhnou, tuhle schopnost ztrácí a dá se jen sekat před sebe.
Jádrem celé hry jsou dungeony. Tady se křivka obtížnosti zvedá, zároveň se ale (asi až na poslední level) dají projít i bez nápověd, stačí vždy najít kompas a mapu. Není to tedy až takový labyrint, jak jsem si vždy myslel. Na konci každého dungeonu čeká monstrum. Většinu porazíte klasicky mečem, jiná vyžadují speciálnější útoky. Poté seberete úlomek magické síly Triforce a pokračujete dál, dokud se nestřetnete ve finálním boji s obávaným Ganonem... Tak co, zvládnete zachránit království i princeznu Zeldu?:)
Skvělý retro zážitek!
PS: Všem případným hráčům doporučuji najít si na netu původní manuál k TLoZ. Tam se dozvíte podrobnosti příběhu, dále vám představí nepřátele, předměty, zbraně, další postavy či důležité principy hry, takže nebudete na začátku zcela mimo. A je tam i neúplná mapa Overworldu, která také hodně pomůže.
Leisure Suit Larry: Wet Dreams Don't Dry
Pro: Zábavné souboje, krásný svět. Vydařený začátek legendární série, který si užijete i desítky let po vydání.
Proti: Většina tajemství a upgradů v Overworldu se dá odhalit leda díky gigantickému štěstí.