První God of War pro handheld Sony PSP sice vyšel až po druhém dílu, ale příběhově jde prequel. Základní hratelnost a mechaniky se od prvních dílů neliší a čekal jsem, že po dost jiném čtvrtém díle to bude problém. To byl ovšem špatný předpoklad, oba přístupy mají své a mohou bez problémů existovat vedle sebe. Takže jak jsem se bál udělat v sérii krok zpět, tak nakonec to nebyl problém a během chvíle jsem se do hry ponořil. Pomáhá i povedený hudební doprovod.

V zásadě by stačilo napsat, že je hra jako první dva díly, ale to není úplně pravda a ani fér. Zaprvé tu je pár ústupků menší a mobilní platformě a za druhé i pár vylepšení. Menší výkon znamená horší grafiku, ale to naštěstí dost vykompenzuje velikost obrazu. Úspornější je i level design, který nedosahuje takové epičnosti a lokace jsou menší. Omezenější ovládání je řešeno kombinací tlačítek, ale je to spíše o zvyk, vše je vyřešeno dobře a pohodlně. Co na tomto díle oceňuji jsou rozumnější QTE sekvence a vynechání hádanek s časovým limitem. Příjemný je i počet truhel na vylepšení. Život, energii i všechny schopnosti jsem měl před koncem na maximu i přestože jsem něco vynechal. Obtížnost je nastavená rozumně, na rozdíl od velkých dílů zde není žádné zásekové místo.

Tentokrát jsem se pustil i do výzev a to hlavně kvůli odemčení bonusových materiálů. Ty jsou vzhledem ke kapacitě kratší, ale stejně zajímavé. Především jsem chtěl vidět ukázku z Lost levels. Celkově je Chains of Olympus kratší a menší God of War, ale se vším všudy. Ve své době muselo jít o skvělou volbu na cesty a za zahrání stojí i dnes. Kratší herní doba mi vzhledem k tomu, že jde pro mě o šestý díl série, vůbec nevadila.