Rád pro-střídávám herní žánry, ale ještě raději sáhnu do historie a vytáhnu povedenou hru, kterou jsem nejen nehrál, ale ani neznal. Ninja Princess to vše splňuje. Jedná se o shora viděnou akční arkádu ve stylu u nás mnohem známějšího Commanda. Příběh je, jak je u arkád zvykem, jednoduchý. V roli princezny Kurumi utečete svým únoscům a vydáváte se osvobodit svůj domov. Likvidace protivníků probíhá na dálku pomocí vrhacích nožů nebo šurikenů. Pokud nestihnete uhnout nepřátelskému útoku, je možné se na okamžik zneviditelnit. Nepřátelé jsou především všemožní nindžové. Potud jde o celkem klasiku.

Hratelnost posouvají především dva zajímavé a celkem originální prvky. První je, že ztrátu života vám způsobí až útok nepřátel a ne jen samotný dotek. Není tak problém uskočit nebo projít skrz, než nepřítel máchne mečem. Zdánlivě jde o drobnost, ale docela to mění dynamiku akce. Druhým vylepšením jsou dvě oddělená tlačítka pro útok. Obě sice slouží k odhození nože, po sebrání vylepšení šurikenu, ale liší se směrem. První hází ve směru pohybu a druhé vždy nahoru. To neuvěřitelně usnadňuje možnosti pohybu během unikání útokům. V kombinaci s volným posunem obrazu, na rozdíl od podobných her se lze vracet, to umožní i vylákání nepřátel do výhodnějších pozic. To platí pro většinu úrovní, ale je i pár výjimek, například uhýbání před balvany nebo cesta po řece trochu ve stylu Froggera.

Mimo verze pro automaty existují i porty na některé domácí konzole a počítače. Ty bohužel obsahují výrazně horší grafiku a méně úrovní, takže jsem je jen krátce vyzkoušel. Za samostatnou zmínku stojí port pro Sega Master System. Grafika je sice lepší než u SG-1000 a MSX verze, ač stále nedosahuje na originál, ale došlo k zbytečným a přiblblým změnám. Grafika je méně barevná a rádoby dospělejší, ale především byla nahrazena hlavní hrdinka. Kurumi je zde pouze v roli bezbranné oběti, kterou musí zachránit ninja Kazamaru. Takže pokud se do hry chcete pustit, rozhodně doporučuji originál arkádu, která za zahrání určitě stojí.