Tento typ her moc v oblibě nemám. Původní Boulder Dash jsem nikdy nehrál a české freeware klony BecherFlask a Hafík jsem ani nedohrál, protože jsem při tom padání kamenů až příliš často umíral. Diamond Rush jsem nejprve zkoušel na mobilu, ale jelikož má kolekce Gameloft Classics zmenšenou herní obrazovku, aby se vedle ní vešly i ovládací tlačítka, hrát se to moc nedalo. Přesedlal jsem tak na rodinný tablet, který přinesl Ježíšek a na něm všechno šlo jak po másle.

Ocitl jsem se v kambodžském chrámu Angkor, následovalo Bavorsko a nakonec přišel na řadu Tibet. Všechna prostředí měla něco do sebe, protože přišla s novými prvky i nepřáteli a na konci každého na mě čekal boss. Postupně jsem získával nové vybavení, jako je kladivo, vystřelovací hák, mrazící kladivo a elixír, který mi umožnil pohyb pod vodou, čímž se otevíraly nové možnosti, jak řešit nastalé situace. Bohužel s tím přišla i nutnost některé levely opakovat, abych se s nově nabytými věcmi mohl dostat do všech jejich zákoutí.

Všechny levely jsem splnil s perfektním hodnocením, což znamená, že jsem v nich posbíral všechny fialové i červené diamanty a prošel jsem je beze smrti i zranění. Stálo mě to ale hodně času a hlavně hodně nervů. Nejhorší pro mě byla druhá tajná úroveň v Bavorsku a ve třetí byl dokonce bug, takže jsem tam nuceně přišel o život a musel jsem ji opakovat. Občas mě také moc neposlouchalo ovládání.

Skvělou funkcí hry jsou záchytné body. Při zablokování cesty jsem je nepoužíval, protože bych při tom zbytečně ztratil život. Když jsem se na ně ale vrátil, obnovil jsem danou oblast bez jakéhokoli postihu, čehož jsem využíval především v situacích, kdy se mi nepodařilo zlikvidovat nepřátele, kdykoli to bylo zapotřebí. Hraní na mobilu nebo tabletu pro mě opravdu není a asi zůstanu jen u Mravenců nebo titulů na N-Gage.