Lo Wang se rozhodl podat v práci výpověď, protože má morální výhrady k novým pracovním úkolům. Krátce poté ho doma navštívili zástupci jeho zaměstnavatele, obří korporace Zilla Enterprises, aby mu předali vyrozumění, že firma jeho výpověď sice nepřijímá, ale nabízí rozvázání pracovního poměru jiným způsobem.  Po krátké výměně názorů ostré jako čepel katany se Lo Wang rozhodl, že svou výpověď raději předá osobně přímo generálnímu řediteli. Jenže cesta do firemní centrály je dlouhá a generální ředitel nepřijímá návštěvy jen tak.

Shadow Warrior je klasická 3D střílečka, která se drží herních principů zavedených již od dob Wolfensteina 3D. Každý level (včetně dvou tajných, které musíte sami najít) je bludiště plné tajných místností s užitečnými bonusy a vtípky. Abyste se dostali dál, musíte posbírat několik barevných klíčů. A na úplném konci levelu vás čeká statistika, kolik jste zlikvidovali nepřátel, kolik jste našli tajných skrýší a jak dlouho jste bloudili.

Hra je zasazená do dystopického Japonska zřejmě někdy v blízké budoucnosti, kde vládnou obří korporace. Je to ale Japonsko z amerických kung-fu filmů, s tím skutečným nemá moc společného. Na spoustě míst jsou jako dekorace japonské nápisy, ale jak byste čekali, většina z nich nedává smysl a některé jsou dokonce vzhůru nohama.

Každý, kdo někdy hrál o rok starší Duke Nukem 3D, musí tyhle dvě hry chtě nechtě srovnávat. Lo Wang z rukávu opět sype pubertální vtípky jako jeho starší kolega. Přestřelky jsou většinou svižnější a krvavější. Shadow Warrior ale bohužel v celkovém srovnání vychází hůře. Sice má modernější verzi Build enginu, která například umožňuje jezdit na pár místech v tanku a masakrovat davy nepřátel jeho kanónem, ale nabídka ručních zbraní i nepřátel je bohužel horší.

Drtivou většinu nepřátel tvoří 6 druhů nindžů, kteří se kromě zbraní liší jen barvou kalhot. Mezi nimi se pak většinou motá pár sebevražedných zombie s bednou dynamitu, ze kterých se po smrti náhodně stane ještě velmi otravný létající duch, který se umí zneviditelnit a střílí jakési energetické koule.  Zbytek nepřátel skoro nestojí za řeč, protože jich většinou potkáte jen pár za level.

Pár zbraní je opravdu skvělých, třeba katana je poměrně silná a hodí se na likvidaci menšího počtu nepřátel ve stísněných prostorech prakticky až do konce hry. Nebo na likvidaci otravných duchů a sršňů. Raketomet je opět univerzální zbraň jako v Dukovi a navíc umí střílet naváděné rakety a miniatomovky (ta má reálně sílu jen 4 běžných raket). Granátomet se hodí na rychlé čištění chodeb a místností, které jsou pro raketomet moc malé. Ale tím bohužel výčet dobrých zbraní končí. Zbytek arzenálu na vyšší obtížnosti trpí především nedostatkem munice. Po mapách je sice munice roztroušené dost, ale Lo Wang jí unese jen na jednu větší přestřelku. Pak se musíte vrátit zpět a doplnit zásoby.

Uzi a rotační brokovnice mají v zájmu "realističnosti" nabíjecí animaci jako základní pistolka v Dukovi. Jenže opět nemůžete nabít ručně před přestřelkou, takže Lo Wang vždycky začne nabíjet v tu nejhorší možnou chvíli. Zvlášť nabít dvojité Uzi trvá věčnost. Brokovnice je celkově nic moc. Sice má jako druhý palebný režim pětirannou dávku, po které následuje nabíjení, ale na druhou nejvyšší obtížnost nepřátelé padnou buď na 1-2 rány, nebo vydrží minimálně 6 z bezprostřední blízkosti. Ostnaté ruční granáty pak vypadají jako skvělý nápad, protože nepřátelům můžete nachystat past, ale oproti dálkově odpalovaným pipe bombám z Duka jsou v praxi skoro nepoužitelné, hlavně protože zůstanou viset na první zdi, které se dotknou. A šurikeny (vrhací hvězdice) se hodí leda na odpalování výbušných sudů, když nechcete plýtvat cennější municí.

Shadow Warrior je celkově dobrá hra, ale ve stejné době vyšly i lepší střílečky. Hrál jsem verzi Classic Complete z GoGu přes engine VoidSW, který je součástí balíku EDuke32. V předposlední misi jsem narazil na pár grafických artefaktů, ale jinak vše fungovalo hladce.