Citlivé zpracování tíživého téma, které vkusně seznamuje mladší hráče s temným obdobím lidské historie. Hra téma druhé světové války a segregace Židů "maskuje" za invazi nemyslících robotů, i méně bystrým je však hned jasné, o čem je řeč. Nesčetná úskalí utlačovaných obyvatel tehdejšího varšavského ghetta jsou zpracovány v mnoha situacích a autoři ke hře přistoupili s pokorou a citem. Velmi zajímavé jsou i sběratelné vzpomínky, které hráči v krátkém medailonku představí některé hrdiny tehdejšího polského odboje.
Vizuál je podřízen tématu a černobílé pojetí s příměsí rudé barvy, jakožto označením pro obyvatele, kteří se "špatně narodili", tvoří ambivalentní atmosféru hry. Na jedné straně je tak velký zmar, ale zároveň i plamínek naděje. Prostředí jsou poměrně pestrá a situace na herní obrazovce různorodé. My Memory of Us je záměrně vyprávěno s příměsí dětské naivity a dětskýma očima. Valiant Hearts: The Great War mi osobně přišlo o něco emotivnější, i tak vám bude ze hraní občas přirozeně smutno.
Téma je tedy jasně nastolené, bez funkční hratelnosti by to však nešlo. My Memory of Us funguje jako jednoduchá adventura rozdělené do bezmála dvou desítek kapitol. Prvky hratelnosti se naštěstí střídají dostatečně často a hra tak neupadá do stereotypu. Vyjma relativně jednoduchých hádanek v kontextu obrazovek a kradmých pasáží hraní čas od času ozvláštní i jednotlivé puzzly v podobě miniher. Opět nejde o nic převratného, ale zabavit dokáží. V tomto ohledu bych autorům vytknul asi jen horší rozmístění záchytných bodů, díky kterým zejména při snaze o posbírání několika posledních trofejí (či achievementů) budete zbytečně opakovat banální části, abyste se pokusili daný problém či hádanku vyřešit tak, jak po vás virtuální pohárek požaduje. Ke znovuzahraní však hra příliš nevybízí.
Hlavními hrdiny jsou dvě bezejmenné děti. Hru však nelze projít v kooperaci a je nutné mezi hrdiny přepínat. Čas vás až na výjimky netlačí, takže není problém, když jedna z postav jen nečinně stojí. Ovládání by však možná chtělo ještě trochu péče a třeba přelézání překážek je vyřešeno poměrně nemotorně.
V konečném důsledku však panuje rozhodně spokojenost. My Memory of Us nabízí tak akorát dlouhý (cca 6-7 hodin) zážitek, během kterého se příliš neopakuje. Nenásilnou formou odvypráví smutný příběh z dějin lidstva, ale nic nepůsobí prvoplánově či nepatřičně a díky obstojné hratelnosti tak jde o kousek, který si hráčskou pozornost v té záplavě indie titulů rozhodně zaslouží.
Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 9. Období páry a petroleje: Dohraj hru, která je zasazená do dieselpunku." – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 78 %; 12. hodnotící; digitální verze PSN
Vizuál je podřízen tématu a černobílé pojetí s příměsí rudé barvy, jakožto označením pro obyvatele, kteří se "špatně narodili", tvoří ambivalentní atmosféru hry. Na jedné straně je tak velký zmar, ale zároveň i plamínek naděje. Prostředí jsou poměrně pestrá a situace na herní obrazovce různorodé. My Memory of Us je záměrně vyprávěno s příměsí dětské naivity a dětskýma očima. Valiant Hearts: The Great War mi osobně přišlo o něco emotivnější, i tak vám bude ze hraní občas přirozeně smutno.
Téma je tedy jasně nastolené, bez funkční hratelnosti by to však nešlo. My Memory of Us funguje jako jednoduchá adventura rozdělené do bezmála dvou desítek kapitol. Prvky hratelnosti se naštěstí střídají dostatečně často a hra tak neupadá do stereotypu. Vyjma relativně jednoduchých hádanek v kontextu obrazovek a kradmých pasáží hraní čas od času ozvláštní i jednotlivé puzzly v podobě miniher. Opět nejde o nic převratného, ale zabavit dokáží. V tomto ohledu bych autorům vytknul asi jen horší rozmístění záchytných bodů, díky kterým zejména při snaze o posbírání několika posledních trofejí (či achievementů) budete zbytečně opakovat banální části, abyste se pokusili daný problém či hádanku vyřešit tak, jak po vás virtuální pohárek požaduje. Ke znovuzahraní však hra příliš nevybízí.
Hlavními hrdiny jsou dvě bezejmenné děti. Hru však nelze projít v kooperaci a je nutné mezi hrdiny přepínat. Čas vás až na výjimky netlačí, takže není problém, když jedna z postav jen nečinně stojí. Ovládání by však možná chtělo ještě trochu péče a třeba přelézání překážek je vyřešeno poměrně nemotorně.
V konečném důsledku však panuje rozhodně spokojenost. My Memory of Us nabízí tak akorát dlouhý (cca 6-7 hodin) zážitek, během kterého se příliš neopakuje. Nenásilnou formou odvypráví smutný příběh z dějin lidstva, ale nic nepůsobí prvoplánově či nepatřičně a díky obstojné hratelnosti tak jde o kousek, který si hráčskou pozornost v té záplavě indie titulů rozhodně zaslouží.
Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 9. Období páry a petroleje: Dohraj hru, která je zasazená do dieselpunku." – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 78 %; 12. hodnotící; digitální verze PSN
VED
Pro: Citlivý a vkusný přístup k obtížnému tématu; obstojná hratelnost, která se často mění; audiovizuální zpracování; kpt. Pickard jako vypravěč
Proti: Ovládání by chtělo lehce poladit; horší rozmístění checkpointů