Přenádherný svět Arcanum je zmítán konfliktem mezi vědeckým pokrokem a starobylou magií. Stejně jako jsem byla při hraní zmítána láskou k tomuto poctivému rpg, kterou střídala frustrace a vztek z technických aspektů hry. Imerze na jedničku s hvězdičkou.
Obsah, který hra nabízí je špičkový i po více než dvaceti letech. Skvělý příběh zasazený v originálním světě, spousta zajímavých vedlejších úkolů, které lze řešit všelijakými způsoby, tuna různých společníků, naprostá volnost ve vedení postavy – mág střílející z revolverů nebo třeba zloděj, který staví automatony. Nic není problém. Po světě je možné se od určitého momentu nelineárně a nahodile pohybovat a objevovat jeho skryté krásy. Ale jak se říká, všeho moc škodí a méně je někdy více, tak by hře slušel o kousek menší a kompaktnější svět, po kterém by přesuny byly kratší a zábavnější. Stejně tak jsem byla zahlcena objemem vedlejších úkolů, jejichž plnění mi už nepřinášelo žádnou radost, proto jsem se po 40 odehraných hodinách přinutila se soustředit už jen na hlavní příběh a hru dohrát bez splnění všech questů a objevení všech lokací jako to běžně dělávám.
Souboje je možné absolvovat v tahovém nebo real-time režimu a libovolně si mezi nimi přepínat. V první třetině hry jsou boje docela náročné – zejména banditi na mostě v Shrouded Hills a pak doly BMC, kde jsou ještě ke všemu nepřátelé, o které se ničí zbraně a brnění, ale ve zbylých dvou třetinách hry má družina krájela nepřátele rychlostí blesku bez jakékoli výzvy. Inteligence společníků je taková zvláštní – postavy, které umí léčit kouzly, léčí jenom sebe a hlavní postavu, ale ostatní společníky neuzdraví snad nikdy. A pak taky náhodně sbírají divné věci ze země.
Steam verze mi od začátku fungovala/nefungovala. Nainstalovala jsem doporučený neoficiální patch, ale hra mi s ním nešla bohužel spustit. Musela jsem tedy hrát čistou verzi a byl to očistec. Asi desetkrát jsem musela hru přeinstalovávat, protože se mi samovolně smazaly nějaké soubory včetně exáče. Při delším hraní nebo častějším načítání lokací se hra začala nehratelně sekat. Vypnout a zapnout hru naštěstí vždy pomohlo. Věřím, že s patchem by byl zážitek o něco lepší, ale nebylo mi přáno.
Kdybych Arcanum hrála před dvaceti lety stejně jako Baldury a Fallouty, tak by to určitě bylo za 95%. Jelikož ale tu nostalgii nemám a k dohrání jsem se musela vyloženě dokopat, tak “jenom” za 80%.
Obsah, který hra nabízí je špičkový i po více než dvaceti letech. Skvělý příběh zasazený v originálním světě, spousta zajímavých vedlejších úkolů, které lze řešit všelijakými způsoby, tuna různých společníků, naprostá volnost ve vedení postavy – mág střílející z revolverů nebo třeba zloděj, který staví automatony. Nic není problém. Po světě je možné se od určitého momentu nelineárně a nahodile pohybovat a objevovat jeho skryté krásy. Ale jak se říká, všeho moc škodí a méně je někdy více, tak by hře slušel o kousek menší a kompaktnější svět, po kterém by přesuny byly kratší a zábavnější. Stejně tak jsem byla zahlcena objemem vedlejších úkolů, jejichž plnění mi už nepřinášelo žádnou radost, proto jsem se po 40 odehraných hodinách přinutila se soustředit už jen na hlavní příběh a hru dohrát bez splnění všech questů a objevení všech lokací jako to běžně dělávám.
Souboje je možné absolvovat v tahovém nebo real-time režimu a libovolně si mezi nimi přepínat. V první třetině hry jsou boje docela náročné – zejména banditi na mostě v Shrouded Hills a pak doly BMC, kde jsou ještě ke všemu nepřátelé, o které se ničí zbraně a brnění, ale ve zbylých dvou třetinách hry má družina krájela nepřátele rychlostí blesku bez jakékoli výzvy. Inteligence společníků je taková zvláštní – postavy, které umí léčit kouzly, léčí jenom sebe a hlavní postavu, ale ostatní společníky neuzdraví snad nikdy. A pak taky náhodně sbírají divné věci ze země.
Steam verze mi od začátku fungovala/nefungovala. Nainstalovala jsem doporučený neoficiální patch, ale hra mi s ním nešla bohužel spustit. Musela jsem tedy hrát čistou verzi a byl to očistec. Asi desetkrát jsem musela hru přeinstalovávat, protože se mi samovolně smazaly nějaké soubory včetně exáče. Při delším hraní nebo častějším načítání lokací se hra začala nehratelně sekat. Vypnout a zapnout hru naštěstí vždy pomohlo. Věřím, že s patchem by byl zážitek o něco lepší, ale nebylo mi přáno.
Kdybych Arcanum hrála před dvaceti lety stejně jako Baldury a Fallouty, tak by to určitě bylo za 95%. Jelikož ale tu nostalgii nemám a k dohrání jsem se musela vyloženě dokopat, tak “jenom” za 80%.
Overcooked! - Festive Seasoning
Pro: krásný atmosferický svět, příběh, volnost objevování a rozvíjení postavy, různé cesty při řešení úkolů
Proti: technický stav, bugy, moc obsahu a velikost světa, AI společníků, nízká obtížnost soubojů od třetiny hry