Tohle byla moje první hra od Quantic Dream, tehdá jsem to hrál ještě u kámoše v době, kdy jsem ještě neměl moc chuť na PS3, ale po zkušenosti to byla jasná volba si ji pořídit a hned jsem si pořídil i tuhle naprosto boží gamesu. Jedno si ale řekneme na rovinu, pokud vám nesednou quick time eventy, spíše to bude pro vás frustrace než zábava. Ale mne absolutně vyhovuje nebýt stoprocentní a párkrát to zkazit, hlavně hra vás nechá pokračovat dál i když se vám úplně nedaří, takže několik konců, které hra nabízí nemusejí dopadnout dle vašich představ a v tý době to pro mne bylo naprosto něco jiného a nového. Uvítal jsem to, jasně jeden konec je fajn, ale lákadlo kdy hru hrajete po desáté a pořád to může dopadnout jinak je to super. Nebudu nic říkat o průběhu, i když předpokládám, že hra už je známá, ale pokud to hrajete poprvé, zažijete asi jeden z nejlepších twistů a mindfucků co jsem do tý doby ve hrách zažil. Jenže to je právě i kámen úrazu, ono zase ty konce a průběhy tak dokonale udělaný nejsou a po dvacáté už tu hru budete znát opravdu nazpaměť a nic vás nepřekvapí, ale i tak já naprosto zbožňuju úkoly, postavy a průběh týhle hry takže já s tím problém nemám, ale obyčejní smrtelníci s tím problémy mít mohou tak na to pozor. Jinak si myslím, že temnější příběh o vrahovi je oživení na poli her a takový příběh tu dlouho nebyl a nebude.