Nioh 2 je pokračováním úspěšného prvního dílu, na nějž ve všem navazuje. Pokud vás bavil první díl, bude vás bavit i druhý, a pokud ne... Odpověď již znáte.

S tím souvisejí klady i zápory hry. Soubojový systém je velmi zábavný, akčně laděný a nepřátel je dostatek. I když jsem první díl odehrál, prvních pár hodin bylo i tak úmorných. Nic nemáte zadarmo a jak je v soulsovkách zvykem, musíte systém téměř dokonale ovládat, abyste se dostali dále. Nicméně, po prvních pár lokacích již hra tak náročná není (i když je stále nadprůměrně těžká).

Mezi zápory jistě patří neuvěřitelná repetativnost vedlejších misí, které až na výjimky zdaleka nedosahují úrovně hlavního příběhu. Děláte pořád to samé dokola, se stejnými nepřáteli. Buď tedy máte 3 vlny různě namixovaných nepřátel, nebo se vracíte na stejné místo, nebo se utkáváte s nepřáteli, které už jste jednou porazili, protože litují vašeho prvního setkání. Velkou originalitu nečekejte. Hlavní příběh, to už je naštěstí úplně jiná. Tedy, samotný příběh nikoho se židle nejspíše nevytrhne, ale level design je chytrý a nápaditý a mise od sebe bezpečně rozeznáte.

Gró hry jsou tradičně bossové. Zde záleží na buildu, který zvolíte. Někteří jsou pak jednodušší a jiní zase frustrující. Já jsem zbraně střídal, i tak jsou bossové, u kterých byl nejradši vyhodil ovladač z okna, jiné jsem zvládnul na první pokus (jednou asi se štěstím, protože když jsem se následně k této 'lasičce' vrátil, chtěl jsem opět vyhodit ovladač).

Co mě osobně příliš nesedlo, je neuvěřitelné množství craftingů a statů. Zdá se, že je super zcela si customizovat úplně všechno. Je toho ale tak moc, že byste s tím strávili hodiny a hodiny, a výsledek za to pravděpodobně nestojí. Čeho je moc, toho je zkrátka příliš a určité zjednodušení by zde neškodilo.

Závěrem bych tedy hru doporučil fanouškům předchozího dílu, fanouškům bloodborne a nadšencům do rychlých, akčních RPG. Nedoporučuji zarytým cholerikům, lidem hledajícím nejlehčí obtížnost a arachnofobikům.