Adventury aktuálně moc nehraju. Vlastně skoro vůbec, ačkoliv to není zas tak dávno, co mě tu a tam nějaká přitáhla k obrazovce PC. Naposledy to byla komiksovka Blacksad. Anebo skvělá filmová detektivní novela (ale vlastně ne adventura) Centennial Case: A Shijima Story. Naopak Detektiv Pikachu mě nikdy nepřitahoval a už od jeho oznámení jsem si říkal, že si ho nejspíš nikdy nezahraju. Inu, řekněme, že časy se mění. S oznámením druhého dílu na Switch jsem tedy svolil k toleranci a pustil se do hry na 3DS. Upřímně, není to žádný klenot a nic se nestane, když si ho nikdo nezahraje, ale kupodivu mě bavil o něco více než právě zmiňovaný Blacksad, a to i přesto (nebo právě proto?), že Pikachu neřeší vraždy a k noirové atmosféře nepřistupuje formou vyčpělých žánrových klišé, ale s odlehčeným, často sarkastickým lehkým humorem.
Nejdříve něco málo o rozdílech s filmovou verzí. Kdo viděl film, může si vzpomenout na plyšové modely Pokémonů, přehnané velikosti (Torterra) a občas takřka hororový zevnějšek příšerek. Mimoto otec hlavního hrdiny, po němž se pátrá (bacha, zásadní spoiler), je tam vyobrazen spíš jako jeho nevlastní brácha a scéna, kde se oba potkají, je fakt fest divná. Hra má s filmem ovšem společný jenom ústřední námět a zápletku, jinak se ve všem ostatním liší a jde si vlastní cestou. Dokonce i závěr je trochu jiný, aby se mohlo navázat dalším dílem. Postavy ve hře vypadají jinak (dokonce sympaticky), Pokémoni jsou jiní, lokace jsou jiné. Příběh je rozdělen několika kapitolami, kde se řeší dílčí případy dále rozšiřující hlavní dějovou linku. A Pikachu mluví hlubokým hlasem starého dědka.
Po vizuální stránce se nejedná o nic světoborného. Prostředí působí jednoduše, modely Pokémonů také (žádní chlupáči, všechno vypadá jako gumové hračky), ale na druhou stranu se vše ladně pohybuje a musím uznat, že velmi časté animace mají povedenou mimiku obličejů, takže i postavy celkem působí přirozeně (podle ukázek předpokládám, že toto na Switchi už nebude platit) včetně mladých slečen. Tim Goodman a Pikachu mají občas k ruce nějakého dalšího pomocníka či pomocnici a docela jsem si oblíbil postavu reportérky Emilie. Kupodivu se tam nikdo nechová vyloženě hloupě, jak to někdy bývá, snad právě naopak. K jádru věci se přistupuje racionálně a s nadhledem. Na můj vkus se každá myšlenka trochu moc analyzuje, asi aby se děti neztrácely, takže dedukce bývají hodně jednoduché.
Takže o čem to je? Tim Goodman (v tomto případě běloch) přijíždí do Ryme City (kterému by teď spíš slušel název Crime City), kde spolu žijí Pokémoni a lidi vedle sebe, aby pátral po zmizelém otci Harrym. Harry je detektiv a měl smrtelnou nehodu, ale jeho tělo se nenašlo. Na místě nehody byl pouze jeho parťák Pikachu. Tim a Pikachu se potkají, přičemž se ukáže, že Tim dokáže Pikachuovi jako jediný člověk rozumět a mohou spolu komunikovat lidskou řečí. Hned v úvodní kapitole se připletou do incidentu se vzteklými Aipomy, což je přivede na stopu v hlavní lince.
Překvapilo mě, že ve hře jsou mnohem lépe využiti Pokémoni s jejich unikátními vlastnostmi a abilitami, zatímco ve filmu se tak dělo pouze velmi vzácně (třeba tamní výslech Mr.Mima), což je podle mě ten nejzásadnější prvek, který hře výrazně přidává. Mr.Mime se ve hře sice vůbec neobjeví, zato hra ukáže hromadu dalších Pokémonů, které schválně nebudu prozrazovat. A Pikachu slouží jako profesionální překladatel, protože jen on dokáže s Pokémony komunikovat a získávat od nich cenná svědectví vedoucí k odhalení pachatelů.
Celý příběh je rozdělen na devět kapitol a každá kapitola se odehrává v nějaké jiné lokaci, kde se dá pohybovat přes několik obrazovek, v níž Tim může běhat tam a zpátky, sbírat stopy, důkazy a svědectví, řešit jednoduché hádanky, mluvit s postavami, interagovat s Pikachu a nacházet řešení vedoucí k dalším řešením.
Ale právě skládání myšlenkových závěrů byl pro mě největší kámen úrazu. Dedukční proces se odehrává na spodní dotykové obrazovce a ačkoliv jsem vždy logicky věděl, čeho mám dosáhnout, hra mi téměř pravidelně nabízela možnosti formou, kterou jsem nedokázal pochopit – nejčastěji vybrat několik ikonek z nasbíraných výpovědí v kresleném schématu či zkombinovat stopy. Obvykle se má vybrat jen jedna správná možnost a nic se nestane, pokud hráč napoprvé neuhodne spojitost, ale kolikrát jsou některé ikonky úplně totožné a je těžké rozpoznat, co po mně vlastně hra v rámci kombinování požaduje. Ale ve výsledku to úplně nevadí. Pokud je hráč ztracen anebo nechce dokola zkoušet naslepo různé možnosti, může využít postranní nápovědy a ikonky se samy doplní ve správném pořadí do myšlenkového schématu. Hra nedává prostor žádnému záseku nebo Game overu.
Další prvek typický pro tyto detektivní adventury je i QTE. V některých hrách špatně nebo vyloženě otravně fungující (třeba zrovna ten Blacksad), ovšem tady je to spíš symbolické a naprosto na pohodu. Obvod zmenšujícího se kruhu směrem ke stisknutí tlačítka je opravdu hodně pomalý a nevyžaduje příliš mnoho pozornosti, takže hráč si u nich může například v klídku popít čaj s mlékem o páté (či kdykoliv jindy), a u toho čekat s jedním prstem na spoušti. A i když hráč to QTE schválně nenechá vyjít, tak se taky nic nestane, jen výsledek animace bude trošku jiný, ale určitě nehrozí smrt postavy a až na výjimky opakování scény.
Nakonec to tady pomalu ukončím, protože zas tak moc není o čem dál psát, to hlavní jsem zmínil. Hra je prostě úplně jiná než film. Někdy se dá pachatel zločinu uhodnout s velkým předstihem, jindy s malým. Není tam krev, ale některé případy se mi zdají docela nápadité i vzhledem k pokémoním reáliím ve hře a pokémoní znalci budou ve značné výhodě, co se týče odhadování situace. Zpovídání Pokémonů občas bývá také zábavnější než zpovídání lidských postav. Ale stejně bych byl raději za propracovanější prostředí, textury a detailnější prvky v prostoru, aby bylo více co prohledávat. Ve výsledku celkem ok hra, kterou jsem si zahrál cca za 10 a něco hodin.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
Nejdříve něco málo o rozdílech s filmovou verzí. Kdo viděl film, může si vzpomenout na plyšové modely Pokémonů, přehnané velikosti (Torterra) a občas takřka hororový zevnějšek příšerek. Mimoto otec hlavního hrdiny, po němž se pátrá (bacha, zásadní spoiler), je tam vyobrazen spíš jako jeho nevlastní brácha a scéna, kde se oba potkají, je fakt fest divná. Hra má s filmem ovšem společný jenom ústřední námět a zápletku, jinak se ve všem ostatním liší a jde si vlastní cestou. Dokonce i závěr je trochu jiný, aby se mohlo navázat dalším dílem. Postavy ve hře vypadají jinak (dokonce sympaticky), Pokémoni jsou jiní, lokace jsou jiné. Příběh je rozdělen několika kapitolami, kde se řeší dílčí případy dále rozšiřující hlavní dějovou linku. A Pikachu mluví hlubokým hlasem starého dědka.
Po vizuální stránce se nejedná o nic světoborného. Prostředí působí jednoduše, modely Pokémonů také (žádní chlupáči, všechno vypadá jako gumové hračky), ale na druhou stranu se vše ladně pohybuje a musím uznat, že velmi časté animace mají povedenou mimiku obličejů, takže i postavy celkem působí přirozeně (podle ukázek předpokládám, že toto na Switchi už nebude platit) včetně mladých slečen. Tim Goodman a Pikachu mají občas k ruce nějakého dalšího pomocníka či pomocnici a docela jsem si oblíbil postavu reportérky Emilie. Kupodivu se tam nikdo nechová vyloženě hloupě, jak to někdy bývá, snad právě naopak. K jádru věci se přistupuje racionálně a s nadhledem. Na můj vkus se každá myšlenka trochu moc analyzuje, asi aby se děti neztrácely, takže dedukce bývají hodně jednoduché.
Takže o čem to je? Tim Goodman (v tomto případě běloch) přijíždí do Ryme City (kterému by teď spíš slušel název Crime City), kde spolu žijí Pokémoni a lidi vedle sebe, aby pátral po zmizelém otci Harrym. Harry je detektiv a měl smrtelnou nehodu, ale jeho tělo se nenašlo. Na místě nehody byl pouze jeho parťák Pikachu. Tim a Pikachu se potkají, přičemž se ukáže, že Tim dokáže Pikachuovi jako jediný člověk rozumět a mohou spolu komunikovat lidskou řečí. Hned v úvodní kapitole se připletou do incidentu se vzteklými Aipomy, což je přivede na stopu v hlavní lince.
Překvapilo mě, že ve hře jsou mnohem lépe využiti Pokémoni s jejich unikátními vlastnostmi a abilitami, zatímco ve filmu se tak dělo pouze velmi vzácně (třeba tamní výslech Mr.Mima), což je podle mě ten nejzásadnější prvek, který hře výrazně přidává. Mr.Mime se ve hře sice vůbec neobjeví, zato hra ukáže hromadu dalších Pokémonů, které schválně nebudu prozrazovat. A Pikachu slouží jako profesionální překladatel, protože jen on dokáže s Pokémony komunikovat a získávat od nich cenná svědectví vedoucí k odhalení pachatelů.
Celý příběh je rozdělen na devět kapitol a každá kapitola se odehrává v nějaké jiné lokaci, kde se dá pohybovat přes několik obrazovek, v níž Tim může běhat tam a zpátky, sbírat stopy, důkazy a svědectví, řešit jednoduché hádanky, mluvit s postavami, interagovat s Pikachu a nacházet řešení vedoucí k dalším řešením.
Ale právě skládání myšlenkových závěrů byl pro mě největší kámen úrazu. Dedukční proces se odehrává na spodní dotykové obrazovce a ačkoliv jsem vždy logicky věděl, čeho mám dosáhnout, hra mi téměř pravidelně nabízela možnosti formou, kterou jsem nedokázal pochopit – nejčastěji vybrat několik ikonek z nasbíraných výpovědí v kresleném schématu či zkombinovat stopy. Obvykle se má vybrat jen jedna správná možnost a nic se nestane, pokud hráč napoprvé neuhodne spojitost, ale kolikrát jsou některé ikonky úplně totožné a je těžké rozpoznat, co po mně vlastně hra v rámci kombinování požaduje. Ale ve výsledku to úplně nevadí. Pokud je hráč ztracen anebo nechce dokola zkoušet naslepo různé možnosti, může využít postranní nápovědy a ikonky se samy doplní ve správném pořadí do myšlenkového schématu. Hra nedává prostor žádnému záseku nebo Game overu.
Další prvek typický pro tyto detektivní adventury je i QTE. V některých hrách špatně nebo vyloženě otravně fungující (třeba zrovna ten Blacksad), ovšem tady je to spíš symbolické a naprosto na pohodu. Obvod zmenšujícího se kruhu směrem ke stisknutí tlačítka je opravdu hodně pomalý a nevyžaduje příliš mnoho pozornosti, takže hráč si u nich může například v klídku popít čaj s mlékem o páté (či kdykoliv jindy), a u toho čekat s jedním prstem na spoušti. A i když hráč to QTE schválně nenechá vyjít, tak se taky nic nestane, jen výsledek animace bude trošku jiný, ale určitě nehrozí smrt postavy a až na výjimky opakování scény.
Nakonec to tady pomalu ukončím, protože zas tak moc není o čem dál psát, to hlavní jsem zmínil. Hra je prostě úplně jiná než film. Někdy se dá pachatel zločinu uhodnout s velkým předstihem, jindy s malým. Není tam krev, ale některé případy se mi zdají docela nápadité i vzhledem k pokémoním reáliím ve hře a pokémoní znalci budou ve značné výhodě, co se týče odhadování situace. Zpovídání Pokémonů občas bývá také zábavnější než zpovídání lidských postav. Ale stejně bych byl raději za propracovanější prostředí, textury a detailnější prvky v prostoru, aby bylo více co prohledávat. Ve výsledku celkem ok hra, kterou jsem si zahrál cca za 10 a něco hodin.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
Pro: Detektivka z pokémoního světa; předloha k filmu; sympatické postavy; využití pokémoních schopností; humornější nádech; mimika v animacích
Proti: Mnohdy až moc jednoduché; nejsou zákysy; ucházející grafika; zmatené myšlenkové dedukce