U Oblivionu jsem hrozně ovlivněná tím, že to byla hra, kvůli které jsem začala hrát videohry (když pominu Bulánky a Asterix: Mega Madness, a další takovýhle hry, který jsem hrála předtím a s RPG jsem prostě neměla žádnou zkušenost).
Nikdy nezapomenu na to, jak jsem poprvý poslouchala úvodní proslov Patricka Stewarta, který řekl "These are the closing days of the third era, and the final hours of my life." a následovalo tatatá tatatá tatatá tatatá... a já jsem si v tu chvíli řekla - panebože, to vypadá jako film!!! No řekněme, že už to jako film nevypadá, ale ty emoce z toho mi nikdo nesebere. Vždycky když poslouchám soundtrack, tak mám pocit, že je mi zase 12 a já sedím u Oblivionu a plním úkoly cechu vrahů. Sladké časy.
Nicméně mám upřímně problém Oblivion jakkoliv kritizovat. Pro mě to prostě bylo strašně silný a nechala jsem v tom fakt desítky a desítky hodin.
Pohledem mého tehdejšího já - grafika 100%, příběh 100%, možnosti nekonečný, soundtrack 100%.
Asi teď řeknu něco hrozně rouhačskýho, ale mě prostě nikdy nechytil Skyrim. Ani když vyšel, ani když jsem se k němu zkusila nedávno po letech vrátit, prostě meh. Nemá to co Oblivion, ačkoliv si to je tak blízký.
Strašně mě bavilo běhat po mapě, bavil mě hlavní příběh, bavily mě vedlejší úkoly. Každý město v Oblivionu je něčím specifický a úplně nádherný.
Nehrála jsem Morrowind, kterej hrál pro spoustu lidí v hodnocení Oblivionu velkou roli, takže asi i proto pro mě byl Oblivion tak báječnej.
Samozřejmě si uvědomuju chyby, který Oblivion má, ale pro mě neexistujou, protože když jsem se k němu po letech vrátila, tak to bylo pořád stejně dobrý.
Jsem člověk, kterej má to štěstí (aspoň bych to tak nazvala), že se dokáže nechat zcela pohltit atmosférou a to přesně pro mě Oblivion má. Prostě když to zapnu, tak mi v mozku něco zacvakne a já jsem superšťastná.
Možná je problém v tom, že je Oblivion asi hra ideální pro 12letý a to je výhra pro mé tehdejší já a problém pro všechny, který v tý době už měli něco odehráno a nebyl to pro ně první silnej videoherní zážitek.
Abych to uzavřela, stovku tomu dávat nebudu, protože jsem soudná, ale navždy v mém srdci už Oblivion zůstane a nic ho nevytlačí.
Nikdy nezapomenu na to, jak jsem poprvý poslouchala úvodní proslov Patricka Stewarta, který řekl "These are the closing days of the third era, and the final hours of my life." a následovalo tatatá tatatá tatatá tatatá... a já jsem si v tu chvíli řekla - panebože, to vypadá jako film!!! No řekněme, že už to jako film nevypadá, ale ty emoce z toho mi nikdo nesebere. Vždycky když poslouchám soundtrack, tak mám pocit, že je mi zase 12 a já sedím u Oblivionu a plním úkoly cechu vrahů. Sladké časy.
Nicméně mám upřímně problém Oblivion jakkoliv kritizovat. Pro mě to prostě bylo strašně silný a nechala jsem v tom fakt desítky a desítky hodin.
Pohledem mého tehdejšího já - grafika 100%, příběh 100%, možnosti nekonečný, soundtrack 100%.
Asi teď řeknu něco hrozně rouhačskýho, ale mě prostě nikdy nechytil Skyrim. Ani když vyšel, ani když jsem se k němu zkusila nedávno po letech vrátit, prostě meh. Nemá to co Oblivion, ačkoliv si to je tak blízký.
Strašně mě bavilo běhat po mapě, bavil mě hlavní příběh, bavily mě vedlejší úkoly. Každý město v Oblivionu je něčím specifický a úplně nádherný.
Nehrála jsem Morrowind, kterej hrál pro spoustu lidí v hodnocení Oblivionu velkou roli, takže asi i proto pro mě byl Oblivion tak báječnej.
Samozřejmě si uvědomuju chyby, který Oblivion má, ale pro mě neexistujou, protože když jsem se k němu po letech vrátila, tak to bylo pořád stejně dobrý.
Jsem člověk, kterej má to štěstí (aspoň bych to tak nazvala), že se dokáže nechat zcela pohltit atmosférou a to přesně pro mě Oblivion má. Prostě když to zapnu, tak mi v mozku něco zacvakne a já jsem superšťastná.
Možná je problém v tom, že je Oblivion asi hra ideální pro 12letý a to je výhra pro mé tehdejší já a problém pro všechny, který v tý době už měli něco odehráno a nebyl to pro ně první silnej videoherní zážitek.
Abych to uzavřela, stovku tomu dávat nebudu, protože jsem soudná, ale navždy v mém srdci už Oblivion zůstane a nic ho nevytlačí.
Heavy Rain Chronicles: Episode One - The Taxidermist