Těsně po dohrání The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery jsem se rozhodl pro další FMV adventuru. Zatímco od Gabriela II. jsem měl vysoká očekávání a jeho rozehrání mi tak trochu připomínalo svátost, u Phantasmagorie jsem očekával, že půjde o kravinu. Nakonec to nebylo vůbec špatné. 6 herních dnů mi přišlo jako příjemná stylová jednohubka, bohužel však vše zazdil sedmý den. S hrou jsem se dosud potkal jen nepřímo. Herní média jsem dlouhé roky vídal u nás na Žižkově ve výloze bazaru (jen CD, ani nevím, jestli měli všech sedm) a nedlouho nato jsem se se zpožděním dostal ke spokojené recenzi Andreje Anastasova za 7/10.
Adriana (manželka), Don (manžel), zakoupené prokleté panství, vesnička o čtyřech staveních a pár lidí v ní - to jsou příjemné kulisy tradičního gotického hororu. Nebudu tvrdit, že jde o něco převratně originálního, protože "all work and no play makes Jack a dull boy". Už vám Svítá? Ale nevadí, hororů jsme na monitorech do roku 1995 včetně příliš neviděli. Po spuštění nás přivítá povedený dunivý chorál a následně si můžeme pustit intro. Intro je ale jedna z nejhorších součástí hry. Série podivných výjevů, které nejsou nijak povedeně graficky prezentovány, se ukazuje být pouhým Adrianiným snem. Celá hra je renderovaná a do ní byli dodáni živí herci. Ze začátku jsem si na rendery musel zvykat, ale nakonec se ukázaly jako celkem povedené a s výjimkou palouku před vstupem do panství se mi začaly líbit.
Hra je rozdělena do 7 dní. Jednotlivé dni jsou velmi krátké a co do obsahu je hra oproti Gabrielovi II. tak třetinová. Doba hraní jednotlivých dní je bez přeskakování filmečků cca na půl až tři čtvrtě hodiny. Hru jsem dohrál v průběhu jediného dne nijak důsledné pařby (oběd venku, pauza na 10 km procházku). Kdybych hru koupil za tehdejší plnou cenu, asi bych byl rozladěn. Hru bych přirovnal k obědu v luxusní restauraci, ve které jsem zažil příjemný degustační zážitek, ale když člověk vyleze ven, má stále hlad. To platilo prvních 6 dní hry.
Hra je jednoduchá, adventurních problémů obsahuje minimum. Inventář má jen 8 míst, ale to vůbec nevadí, protože se vám ho nikdy nepodaří zaplnit. Postav k prokecnutí je asi tolik, že by se daly spočítat na prstech obou rukou a v samotných rozhovorech nemáte na výběr z více odpovědí. Adventurní prvky jsou osekané. Počínaje prvním dnem a dále hra postupně nabírá na obrátkách. Napínavá atmosféra je tvořena velmi kvalitní hudbou. Za práci s hudbou bych autorům dal absolutorium. Následně se přiostřuje, kromě dvou souloží (jedné ne zrovna dobrovolné) uvidíme několik krvavých vražd a Jack, totiž Don, se začne chovat opravdu divně.
Zatím vypadá všechno super a hře bych dal kolem 70%, ale poslední den mi celý zážitek zkazil. Během hry je stejně jako v King's Quest VII: The Princeless Bride možné ukládat pouze do jednoho slotu, ale vzhledem ke stabilitě hry to nebyl velký problém. Nějakého matláka v Sieře napadlo, jestli by nebyl skvělý nápad, kdyby se sedmý den tento save smazal. Není to skvělé? A jak si řekli, tak udělali. Poslední den je zběsilý úprk, interaktivní film v té nejhorší podobě. Po úmrtí se sice dá vracet zpět, ale první postavu jsem si zacyklil bez svatého předmětu a nebyl jsem schopen hru dohrát. S druhou postavou jsem odehrál čistě jen 7. den, před hraním jsem zkoukl let's play na internetu a stejně jsem při hraní pěnil. Za to srážím 10% dolů. Dalších 10% sundávám za toho bubáka na konci. Kdesi jsem četl, že nejvíc se bojíme toho, co není vidět. Autoři se tím neřídili a neumím si představit, jak by mě mohlo vyděsit mizerně vyrenderované cosi, co vypadá asi jako nagijská královská stráž z Warcraftu 3.
Phantasmagoria je krátká, dobře udělaná FMV adventura, která není těžká a po většinu času má atmosféru, že by se dala krájet. Vše je bohužel zabito koncem. Je to asi jako kdybych přišel na oběd do luxusní restaurace, byl usazen ke stolu s přetékajícím popelníkem (nepovedené intro), následně proběhly lukulské hody, které mne však nezasytily a konečně dezert mi přišel číšník hodit do obličeje. Hru bych nezatracoval, protože má i dnešnímu hráči určitě co nabídnout, ale do dokonalosti má hra hodně daleko.
Adriana (manželka), Don (manžel), zakoupené prokleté panství, vesnička o čtyřech staveních a pár lidí v ní - to jsou příjemné kulisy tradičního gotického hororu. Nebudu tvrdit, že jde o něco převratně originálního, protože "all work and no play makes Jack a dull boy". Už vám Svítá? Ale nevadí, hororů jsme na monitorech do roku 1995 včetně příliš neviděli. Po spuštění nás přivítá povedený dunivý chorál a následně si můžeme pustit intro. Intro je ale jedna z nejhorších součástí hry. Série podivných výjevů, které nejsou nijak povedeně graficky prezentovány, se ukazuje být pouhým Adrianiným snem. Celá hra je renderovaná a do ní byli dodáni živí herci. Ze začátku jsem si na rendery musel zvykat, ale nakonec se ukázaly jako celkem povedené a s výjimkou palouku před vstupem do panství se mi začaly líbit.
Hra je rozdělena do 7 dní. Jednotlivé dni jsou velmi krátké a co do obsahu je hra oproti Gabrielovi II. tak třetinová. Doba hraní jednotlivých dní je bez přeskakování filmečků cca na půl až tři čtvrtě hodiny. Hru jsem dohrál v průběhu jediného dne nijak důsledné pařby (oběd venku, pauza na 10 km procházku). Kdybych hru koupil za tehdejší plnou cenu, asi bych byl rozladěn. Hru bych přirovnal k obědu v luxusní restauraci, ve které jsem zažil příjemný degustační zážitek, ale když člověk vyleze ven, má stále hlad. To platilo prvních 6 dní hry.
Hra je jednoduchá, adventurních problémů obsahuje minimum. Inventář má jen 8 míst, ale to vůbec nevadí, protože se vám ho nikdy nepodaří zaplnit. Postav k prokecnutí je asi tolik, že by se daly spočítat na prstech obou rukou a v samotných rozhovorech nemáte na výběr z více odpovědí. Adventurní prvky jsou osekané. Počínaje prvním dnem a dále hra postupně nabírá na obrátkách. Napínavá atmosféra je tvořena velmi kvalitní hudbou. Za práci s hudbou bych autorům dal absolutorium. Následně se přiostřuje, kromě dvou souloží (jedné ne zrovna dobrovolné) uvidíme několik krvavých vražd a Jack, totiž Don, se začne chovat opravdu divně.
Zatím vypadá všechno super a hře bych dal kolem 70%, ale poslední den mi celý zážitek zkazil. Během hry je stejně jako v King's Quest VII: The Princeless Bride možné ukládat pouze do jednoho slotu, ale vzhledem ke stabilitě hry to nebyl velký problém. Nějakého matláka v Sieře napadlo, jestli by nebyl skvělý nápad, kdyby se sedmý den tento save smazal. Není to skvělé? A jak si řekli, tak udělali. Poslední den je zběsilý úprk, interaktivní film v té nejhorší podobě. Po úmrtí se sice dá vracet zpět, ale první postavu jsem si zacyklil bez svatého předmětu a nebyl jsem schopen hru dohrát. S druhou postavou jsem odehrál čistě jen 7. den, před hraním jsem zkoukl let's play na internetu a stejně jsem při hraní pěnil. Za to srážím 10% dolů. Dalších 10% sundávám za toho bubáka na konci. Kdesi jsem četl, že nejvíc se bojíme toho, co není vidět. Autoři se tím neřídili a neumím si představit, jak by mě mohlo vyděsit mizerně vyrenderované cosi, co vypadá asi jako nagijská královská stráž z Warcraftu 3.
Phantasmagoria je krátká, dobře udělaná FMV adventura, která není těžká a po většinu času má atmosféru, že by se dala krájet. Vše je bohužel zabito koncem. Je to asi jako kdybych přišel na oběd do luxusní restaurace, byl usazen ke stolu s přetékajícím popelníkem (nepovedené intro), následně proběhly lukulské hody, které mne však nezasytily a konečně dezert mi přišel číšník hodit do obličeje. Hru bych nezatracoval, protože má i dnešnímu hráči určitě co nabídnout, ale do dokonalosti má hra hodně daleko.
Pro: Povedený pokus o gotický horor, panství je graficky OK, skvělá atmosféra díky hudbě.
Proti: Adventurní prvky jsou osekané na minimum, poslední den je totální průšvih, konec.