Rozšíření pro Cyberpunk 2077 přišlo téměř současně s patchem na verzi 2.0, který nejenom opravuje velké množství bugů, ale hlavně předělává řadu mechanik původní hry. Protože jsem Phantom Liberty rozehrála společně s tímto patchem, tak si vlastně ani nejsem jistá, jaká z nových funkcionalit spadá pod nový patch a jaká přišla až s DLC. Budu o nich tedy psát současně, ale obecně předpokládám, že nové mechaniky přišly s patchem a nová lokace a příběh je právě obsahem rozšíření.
První, co musím ocenit, je možnost začít novou hru rovnou ve Phantom Liberty. Sice mám staré savy, ale už jsem si vůbec nepamatovala v jakém stavu jsou, za koho jsem vůbec hrála a přišlo mi tak osvěžující si prostě vytvořit novou postavu a začít cca uprostřed příběhu hlavní kampaně v bodě, kdy se můžete rozhodnout navštívit novou část města s názvem Dogtown. Je fajn, že vám tato možnost neznemožní plnit úkoly z původní kampaně, a tak se vlastně jedná jen o rychlý skip úvodní části hry a je na vás, zda budete hrát pouze nový obsah nebo hru zakončíte originálním koncem.
Dalším pozitivním zjištěním bylo, že byl kompletně přepracován systém kyberwaru, který je teď na jednu stranu značně omezen jakousi odolností vůči těmto úpravám a na stranu druhou je hlavním poskytovatelem obranných schopností vaší postavy. To mnohem více odpovídá loru a také netflixovému seriálu Edgerunners, kde je jednou z hlavních zápletek právě schopnost lidského těla vydržet rozsáhlé kybernetické úpravy a celkově "předělání do chromu". Běžné oblečení nově slouží pouze ke změně vzhledu postavy a vylepšit obranyschopnost jím můžete pouze mírně, a to různými neprůstřelnými vestami či helmami, což mi přijde naprosto logické a správné. Bohužel se také ze hry odebrala možnost lootovat oblečení z nepřátel, což mě teda pěkně štvalo, protože hledat pěknou bundu po všech obchodech v Night City byl fakt opruz. Ale když o tom tak přemýšlím, tak rozstřílená bunda by nebyla žádná výhra.
Co se týče příběhu, tak nemám výtky. CD Projekt se snažil o špionážní příběh ve stylu Jamese Bonda či Mission: Impossible a podle mě se povedl. Není tak úzce spjatý s cyberpunkovým žánrem jako hlavní kampaň, určitě by se bez větších úprav dal nasadit i na současnou dobu podobně jako zmíněné filmové série, ale nijak rušivé mi to nepřišlo. Akorát bych vložila trailer na Phantom Liberty přímo do hry jako cutscénu v moment, kdy na něj postavy začnou odkazovat. Přijde mi, že autoři počítají s tím, že jej všichni hráči viděli.
Poslední věcí, ke které se musím vyjádřit jsou bugy. Největší problém původní hry. Jsou všechny opraveny? Nikoliv. Grafických glitchů je ve Phantom Liberty mnohem méně, ale jednou mi hra spadla, 2x se bezdůvodně zablokoval telefon, jeden vedlejší quest nešel dokončit a taky mi postava ztratila schopnost utíkat do restartu hry. Cyberpunk 2077 se tak už asi nikdy nestane dokonalou hrou, ale přesto jej hlavně díky unikátnímu zasazení řadím k jedné z nejlepších RPG stříleček. Kdyby to původně vyšlo v tomto 2.0 stavu a patch 3.0 to doladil, tak věřím, že by to na tu desítku bylo. Ale to už se nejspíš nestane.
První, co musím ocenit, je možnost začít novou hru rovnou ve Phantom Liberty. Sice mám staré savy, ale už jsem si vůbec nepamatovala v jakém stavu jsou, za koho jsem vůbec hrála a přišlo mi tak osvěžující si prostě vytvořit novou postavu a začít cca uprostřed příběhu hlavní kampaně v bodě, kdy se můžete rozhodnout navštívit novou část města s názvem Dogtown. Je fajn, že vám tato možnost neznemožní plnit úkoly z původní kampaně, a tak se vlastně jedná jen o rychlý skip úvodní části hry a je na vás, zda budete hrát pouze nový obsah nebo hru zakončíte originálním koncem.
Dalším pozitivním zjištěním bylo, že byl kompletně přepracován systém kyberwaru, který je teď na jednu stranu značně omezen jakousi odolností vůči těmto úpravám a na stranu druhou je hlavním poskytovatelem obranných schopností vaší postavy. To mnohem více odpovídá loru a také netflixovému seriálu Edgerunners, kde je jednou z hlavních zápletek právě schopnost lidského těla vydržet rozsáhlé kybernetické úpravy a celkově "předělání do chromu". Běžné oblečení nově slouží pouze ke změně vzhledu postavy a vylepšit obranyschopnost jím můžete pouze mírně, a to různými neprůstřelnými vestami či helmami, což mi přijde naprosto logické a správné. Bohužel se také ze hry odebrala možnost lootovat oblečení z nepřátel, což mě teda pěkně štvalo, protože hledat pěknou bundu po všech obchodech v Night City byl fakt opruz. Ale když o tom tak přemýšlím, tak rozstřílená bunda by nebyla žádná výhra.
Co se týče příběhu, tak nemám výtky. CD Projekt se snažil o špionážní příběh ve stylu Jamese Bonda či Mission: Impossible a podle mě se povedl. Není tak úzce spjatý s cyberpunkovým žánrem jako hlavní kampaň, určitě by se bez větších úprav dal nasadit i na současnou dobu podobně jako zmíněné filmové série, ale nijak rušivé mi to nepřišlo. Akorát bych vložila trailer na Phantom Liberty přímo do hry jako cutscénu v moment, kdy na něj postavy začnou odkazovat. Přijde mi, že autoři počítají s tím, že jej všichni hráči viděli.
Poslední věcí, ke které se musím vyjádřit jsou bugy. Největší problém původní hry. Jsou všechny opraveny? Nikoliv. Grafických glitchů je ve Phantom Liberty mnohem méně, ale jednou mi hra spadla, 2x se bezdůvodně zablokoval telefon, jeden vedlejší quest nešel dokončit a taky mi postava ztratila schopnost utíkat do restartu hry. Cyberpunk 2077 se tak už asi nikdy nestane dokonalou hrou, ale přesto jej hlavně díky unikátnímu zasazení řadím k jedné z nejlepších RPG stříleček. Kdyby to původně vyšlo v tomto 2.0 stavu a patch 3.0 to doladil, tak věřím, že by to na tu desítku bylo. Ale to už se nejspíš nestane.
Pro: Přepracovaný kyberware, So Mi, povedený špionážní příběh
Proti: Velká řada drobných detailů, které by chtěly ještě poladit