Graficky překrásná, s neméně pěkným zvukovým doprovodem. To bylo první, co mě zaujalo a taky asi to nejlepší, co na Braidu vidím.

Netušil jsem moc o čem Braid vlastně je a čekal jsem něco, kde bude víc hopsání a míň šílených puzzlů. Každopádně mi Braid přijde mnohem víc jako logická hra, než jako plošinovka. První puzzly jsou jednoduché a seznamující, ale už v pvním světe člověk narazí na věci, jejiž řešení jsou už tak nějak až moc out-of-the-box a některá pozdější už mi víc připomínala exploitování bugů, než logické řešení probélmu. Obtížnost navíc hodně rychle stoupá a ačkoli v každém světě fungují trochu jiné mechanismy, jen v tom prvním se hra trochu obtěžuje do nich hráče nějak zasvětit. Dál ve hře si prakticky musíte všemožné finty osvojit za chodu, což je poměrně frustrující, stejně jako občasné záseky kdy dojde na přetáčení času "dokud to jednou nevyjde."

Prostě obtížnost stoupá celkem strmě, myslím že by hře mnohem víc slušely delší úrovně a volnější tempo v narůstání obtížnosti. Ono těch opravdu kritických dílků skládačky je jen malá část, ale pro dokončení hry musí hráč sebrat všechny. (Za naprosto šílené pak považuju sbírání hvězdiček, které je patrně určené vybraným sebemrskačským masochystům.)

Čili po prvních dojmech, kdy jsem docela určitě uvažoval o 90, jsem zjistil, že mě ta hra tak nějak štve. Ale pořád byla krásná, nedalo se jí upřít originalitu a nápaditost a docela mě těšily narážky na Maria. (Hlavně konce jednotlivých světů, v čele s tím kde se čas hýbe spolu s vámi :)) Takže slušných 85.

Nakonec jsem ale zahrál finální svět, poslední level, který je skvěle navržený a level-design se tu nádherně snoubí s příběhem, aby nakonec vyplivnul vcelku šoující zakončení a v epilogu nějaká ta životní moudra. Což sice úplně nenapravilo moje znechucení z některých puzzlů, ale nadchlo mě dost na to, abych se vrátil zpátky k 90. Sice je to pro mě docela slabých 90, ale Braid si je holt nějak zasloužil.