Zdá se, že občasné vyhledání adventurního žánru mi za poslední dobu poměrně prospělo a Tell me why, které při jejich hledání v pověstném sítu uvízlo s nedávným The Medium, nedopadlo opět špatně. Škoda jen, že kvůli nedokončené fanouškovské češtině jsem musel hru s velkou nelibostí přerušit na více jak rok, během něhož jsem již téměř nedoufal, že druhou a třetí kapitolu ještě někdy ve svém mateřském jazyce uvidím a dovedu hru do zdárného konce. Naštěstí jsem se dočkal.  

Příběh pojednává o dvou sourozencích a jejich nepříliš jednoduché cestě životem způsobené velmi těžkou událostí, která oba sourozence do jisté míry rozděluje, aby je i zároveň spojovala…asi takto bych ze svého pohledu hlavní herní příběh charakterizoval a vnímal. Určitá kontroverze příběhu, která způsobila plamennou diskuzi minimálně zde na DH, pro mne nebyla něčím, co by mi hru nějak znechucovalo nebo její příběh sráželo na nižší úroveň.

Příběh je tu servírován maximálně četnými dialogy s možností hráče si často vybírat reakci postavy, za kterou aktuálně hraje, a tím odvíjet, jak příběh bude plynout dál. K tomu, aby dvě hlavní postavy přišly věcem na kloub, je odkrývání pravdy rovněž i formou hádanek, k nimž mám sice poněkud nepřátelský vztah, ale nakonec jsem je přece jen přežil, přestože ke konci poslední kapitoly jsem se jich na mne vyrojilo až příliš a zhluboka si oddychl, jakmile jsem je zdolal.  

Rozhodně nemohu opomenout grafický vizuál, který mi přišel nadprůměrný a zejména z častých a velmi dobře uvěřitelných sněhových přeháněk jsem občas na svém vlastním těle cítil pocit typické vlezlé zimy, z níž jsem se málem nejednou otřásl.

Co dodat? Tell me why byl pro mne jeden velký psychologicky laděný příběh, jehož dialogy rozhodně nebyly nudné, jeho téma neotřelé a postavy, které ve hře vystupovaly, mi byly veskrze sympatické a díky tomu všemu mi hra velmi příjemně ubíhala. Budu tedy doufat, že podobné štěstí budu mít i dále.