Zdejších 64% neslibuje strhující zážitek. Díky tomu jsem byl k Shadow Fall zdrženlivější a nic velkého jsem od hry nečekal. Hra, která vyšla proto aby na první dobrou ohromila hráče grafikou, kterou PS4 zvládne. To se povedlo tak napůl. Grafika na hráče sice dýchne krásným, až strhujícím dojmem. Bohužel jí ale původní PS4 zvládne jen mezi 30 až 40 snímky. Už v roce 2013 lidé doufali, že by se mohlo, s novou generací konzolí, stát standardem 60.
Přiznejte se také, kolik z vás hra rozčiluje tím, že neobsahuje žádného asistenta míření. Že to tedy nebyla dobrá volba pro čerstvé majitele PlayStationu, kteří neměli velké zkušenosti z gamepadem v FPS střílečkách. Díky tomu se stal Shadow Fall pro nováčky těžko hratelný titul a moc se nehodil na startovací hru nové konzole.
Mě osobně překvapil. Přestřelky neztratily nic ze svého adrenalinového lesku minulých dílů. K tomu jsem dostal nového parťáka v podobě dronu, bez jehož podpory by se přežívalo mnohem hůř. Hra tím chytila větší punc uvěřitelnosti. Měl jsem větší pocit než jindy, že nepřátelé jsou na podobné úrovni jako já. Že vydrží stejně. Že mají stejnou palebnou sílu. Jen jich je víc a hráč se musí víc otáčet.
Sci-fi prostředí je epické a atmosferické. Vyšší technologická vyspělost je vidět na každém kroku a design toho využívá. Například boje s robotickými stroji na zničeném Helgastu byly famózní. Nepoměr sil byl evidentní a já musel využít všeho svého důvtipu a pomůcek, abych přežil. Zatímco přestřelky s vojáky byla taková klasika druhého a třetího dílu. Mise ve vesmíru byla zase příjemné osvěžení. Hra se často snaží měnit hratelnost aby nenudila. A daří se jí to. Kolikrát jsem sám sebe přistihl, jak jsem do toho zažraný. Celé je to navíc vyvedeno v neotřelém grafickém stylu, který je zpracován tak, aby toho hráč viděl co nejvíc.
Pocit ze střelby je skvělý. Hudba a ozvučení jsou atmosferické. Atmosferický je i pocit z boje o život ve zdánlivě nesplnitelných misích. Bohužel je hra celkem krátká a obsahuje fakt divný konec. Jako, že po konci předposlední mise jsem si říkal, že tohle snad nemyslí autoři vážně. A po konci poslední mise zase: "To je všechno?" Opravdu takhle musela skončit celá série skvělých a epických FPS akcí? Je to nedůstojné. V Killzonu se sakra nechci zamýšlet nad nějakou povznášející filozofickou otázkou. Chci se probudit z adrenalinové akce a říct si "Wau, to stálo fakt za to!" Jako, že Shadow Fall za to většinu herní doby stál.
Hru jsem rozehrál na PS4Pro a poslední dvě mise dohrál na PS5. Dojem z hratelnosti je, až na nějakých pět snímků navíc a pocit lepšího ovladače, stejný.
Přiznejte se také, kolik z vás hra rozčiluje tím, že neobsahuje žádného asistenta míření. Že to tedy nebyla dobrá volba pro čerstvé majitele PlayStationu, kteří neměli velké zkušenosti z gamepadem v FPS střílečkách. Díky tomu se stal Shadow Fall pro nováčky těžko hratelný titul a moc se nehodil na startovací hru nové konzole.
Mě osobně překvapil. Přestřelky neztratily nic ze svého adrenalinového lesku minulých dílů. K tomu jsem dostal nového parťáka v podobě dronu, bez jehož podpory by se přežívalo mnohem hůř. Hra tím chytila větší punc uvěřitelnosti. Měl jsem větší pocit než jindy, že nepřátelé jsou na podobné úrovni jako já. Že vydrží stejně. Že mají stejnou palebnou sílu. Jen jich je víc a hráč se musí víc otáčet.
Sci-fi prostředí je epické a atmosferické. Vyšší technologická vyspělost je vidět na každém kroku a design toho využívá. Například boje s robotickými stroji na zničeném Helgastu byly famózní. Nepoměr sil byl evidentní a já musel využít všeho svého důvtipu a pomůcek, abych přežil. Zatímco přestřelky s vojáky byla taková klasika druhého a třetího dílu. Mise ve vesmíru byla zase příjemné osvěžení. Hra se často snaží měnit hratelnost aby nenudila. A daří se jí to. Kolikrát jsem sám sebe přistihl, jak jsem do toho zažraný. Celé je to navíc vyvedeno v neotřelém grafickém stylu, který je zpracován tak, aby toho hráč viděl co nejvíc.
Pocit ze střelby je skvělý. Hudba a ozvučení jsou atmosferické. Atmosferický je i pocit z boje o život ve zdánlivě nesplnitelných misích. Bohužel je hra celkem krátká a obsahuje fakt divný konec. Jako, že po konci předposlední mise jsem si říkal, že tohle snad nemyslí autoři vážně. A po konci poslední mise zase: "To je všechno?" Opravdu takhle musela skončit celá série skvělých a epických FPS akcí? Je to nedůstojné. V Killzonu se sakra nechci zamýšlet nad nějakou povznášející filozofickou otázkou. Chci se probudit z adrenalinové akce a říct si "Wau, to stálo fakt za to!" Jako, že Shadow Fall za to většinu herní doby stál.
Hru jsem rozehrál na PS4Pro a poslední dvě mise dohrál na PS5. Dojem z hratelnosti je, až na nějakých pět snímků navíc a pocit lepšího ovladače, stejný.
Pro: pomocný dron je skvělý nápad, pocit ze střelby, futuristické prostředí je opravdu hezké, různorodá náplň misí, pěkné ozvučení a hudba
Proti: krátké, opravdu podivný a ničemný konec