Příšerným způsobem zprasená geniální hra.
Tak nějak by se dal Assassin's Creed nejlépe popsat, protože potenciál který vytvořené prostředí a hlavní postava tak očividně nabízí je vskutku nezměrný a dalo by se do něj nacpat cokoli od dravé a dynamické akční jízdy, přes složité adventurní sci-fi s výborným příběhem, či třeba intelektuální zamyšlení se nad problémy náboženské xenofobie v historii a dnes (já vím, v tomhle už bych počítačovým hrám trochu moc fandil, ale proč ne, snad jednou...).
Jenže místo toho není Assassin's Creed vůbec ničím, protože do onoho geniálního obalu někdo zapomněl dát hru. K čemu je dobré že se můžete neomezeně pohybovat obrovským a visuálně kulervoucím prostředím, když můžete dělat dohromady jen tři různé úkoly, které se následně opakují stokrát dokola. K čemu je dobré že města přímo kypí reálně se chovajícím životem, když brzo zjistíte že jsou tam všichni ti lidé jen jako úplně zbytečný kompars na pozadí, kterého si při hraní takřka nevšimnete a který na hráčskou postavu a její akce má zhruba stejný vliv jako kámen zavazející v cestě. Proč se každou chvíli musíte přepínat do "budoucnosti", když přitom nějaký příběh ve hře takřka neexistuje a i to minimum je tak stupidní a klišé, že to neopodstatní vůbec nic... a jestli to autoři zamýšleli jako originální způsob jak vyřešit menu hry, tak je to přímo hovadské.
K čemu jsou vlastně ve hře všechny ty venkovní lokace a ježdění s koněm? Vždyť hráč nemá naprosto žádný důvod tohle zkoušet víc než jednou. Po pár hodinách nadšeného objevování okolí prostě jen zjistí že je to zbytečné a tak jen skáče z města do města, všude plní ty stále se opakující úkoly, zmlátí hromadu lidí, proběhne se po střechách, poslechne si další idiotský dialog a opakuje do zemdlení.
Samotné nájemné vraždy jsou tu zastoupeny víceméně jen ve velmi minimálním počtu a jsou často tak nastavené, že i přes gigantické prostředí ve kterém by jste mohli oběť zabít jakkoli, vám stejně vždycky autoři nalinkují jen jednu jedinou cestu ze které nemáte kam uhnout. Co zbývá kromě nich? Jen nekonečné, zpočátku zábavné, ale časem vcelku otravné souboje... a parkurové běhání po městě, které se snad jako jediná složka hry omrzet nedokáže ani po mnoha hodinách hraní. Ale stačí tohle za ty hodiny repetivní nudy?
Mé prvotní nadšení vyprchalo hodně rychle a dohrál jsem to jen s velkým sebezapřením.
Tak nějak by se dal Assassin's Creed nejlépe popsat, protože potenciál který vytvořené prostředí a hlavní postava tak očividně nabízí je vskutku nezměrný a dalo by se do něj nacpat cokoli od dravé a dynamické akční jízdy, přes složité adventurní sci-fi s výborným příběhem, či třeba intelektuální zamyšlení se nad problémy náboženské xenofobie v historii a dnes (já vím, v tomhle už bych počítačovým hrám trochu moc fandil, ale proč ne, snad jednou...).
Jenže místo toho není Assassin's Creed vůbec ničím, protože do onoho geniálního obalu někdo zapomněl dát hru. K čemu je dobré že se můžete neomezeně pohybovat obrovským a visuálně kulervoucím prostředím, když můžete dělat dohromady jen tři různé úkoly, které se následně opakují stokrát dokola. K čemu je dobré že města přímo kypí reálně se chovajícím životem, když brzo zjistíte že jsou tam všichni ti lidé jen jako úplně zbytečný kompars na pozadí, kterého si při hraní takřka nevšimnete a který na hráčskou postavu a její akce má zhruba stejný vliv jako kámen zavazející v cestě. Proč se každou chvíli musíte přepínat do "budoucnosti", když přitom nějaký příběh ve hře takřka neexistuje a i to minimum je tak stupidní a klišé, že to neopodstatní vůbec nic... a jestli to autoři zamýšleli jako originální způsob jak vyřešit menu hry, tak je to přímo hovadské.
K čemu jsou vlastně ve hře všechny ty venkovní lokace a ježdění s koněm? Vždyť hráč nemá naprosto žádný důvod tohle zkoušet víc než jednou. Po pár hodinách nadšeného objevování okolí prostě jen zjistí že je to zbytečné a tak jen skáče z města do města, všude plní ty stále se opakující úkoly, zmlátí hromadu lidí, proběhne se po střechách, poslechne si další idiotský dialog a opakuje do zemdlení.
Samotné nájemné vraždy jsou tu zastoupeny víceméně jen ve velmi minimálním počtu a jsou často tak nastavené, že i přes gigantické prostředí ve kterém by jste mohli oběť zabít jakkoli, vám stejně vždycky autoři nalinkují jen jednu jedinou cestu ze které nemáte kam uhnout. Co zbývá kromě nich? Jen nekonečné, zpočátku zábavné, ale časem vcelku otravné souboje... a parkurové běhání po městě, které se snad jako jediná složka hry omrzet nedokáže ani po mnoha hodinách hraní. Ale stačí tohle za ty hodiny repetivní nudy?
Mé prvotní nadšení vyprchalo hodně rychle a dohrál jsem to jen s velkým sebezapřením.
Pro: Obrovské volné a živé prostředí, parkurové běhání po střechách, grafické ztvárnění, zajímavý a v rámci počítačových her i originální svět
Proti: stereotyp, dementní příběh, stereotyp, místy dosti vadná umělá inteligence, stereotyp... a stereotyp