Vlastně ani netuším kde začít. Svým způsobem jsem hrál to co tvoří Poldu, avšak v dnešní době je to spíše ten pocit nostalgie, než že bych se tak bavil. Samozřejmě humor je zde to, co je signifikantním prvkem, tak proč mě tento díl tolik neoslovil?

Zkusme to pojmou trochu z jiné stránky. Ano, dostal jsem to co jsem očekával, jen ta konzistence v příběhu působí, jako série na sebe navazující epizod, které jsou voleny, aby se do nich mohlo napasovat parodické vyprávění známých seriálů, či postav (ordinace, Trump, milovník přírody a filantrop a.k.a Babiš).
Nechápejte mě špatně, je to vtipné! Někdy to působí až moc pod tlakem. ´

Hra nám předkládá dvě verze “obtížnosti”. Základem této mechaniky je systém pomoci. Pokud jste hráli bez pomoci jako já, pak jste asi taky došli ke zjištění, že se některé předměty objeví k interakci až po splněni předchozích kroků. Takže se dostáváme do situací, kdy chaoticky klikám na vše okolo, abych našel špagát, který se tam objevil k výběru až po šesti krocích. Tento postup na mě působí celkem nešťastně.

Vizuálně jde o klasický počin ze strany Zima Software .

Hlavní kvalita je pak ze strany výborného dabingu, který je vysokým standardem a hlavním tahákem spolu s humorem.

Dohraní zabere něco kolem 20 hodin, někdy dobrých někdy horšíš.

Celkově jde o takový průměr, který odpovídá dané nostalgii, ale spíš poslouží jako jednorázové zahraní, ke kterému se nejspíše už vracet nebudu.