Sice mi to trvalo mnoho let, ale nakonec jsem se k hraní Bloodstained: Ritual of the Night úspěšně dokopal. Moc jsem toho od téhle hry nečekal, ale byl jsem příjemně překvapen. Je to velice klasická metroidvania ze vším všudy. Je to jako by hry Symphony of the Night, Aria of Sorrow a Portrait of Ruin měly dítě. Z Aria of Sorrow si to hlavně vypůjčilo systém "duší" (zde ve formě "shards") a z Portrait of Ruin jistou estetiku a drobné qesty pro NPCéčka. Hlavní hrdinka zase trochu připomíná Shanou z Order of Ecclesia.
Koji Igarashi si prostě řekl, že bude dál dělat Castlevanie a protože nemůže název "Castlevania" použít, neboť patří Konami, prostě všechno jen přejmenoval na něco jiného a jede se dál. Dokonce do hry nacpal hromadu různých odkazů na původní Castlevanie, až mi skoro připadalo, že se nějakému copyrightu vysmívá. :)
Též mám radost, že se mu povedlo přetáhnout do svého týmu různé důležité lidi, jako je třeba skladatelka Michiru Yamane nebo umělkyně Mana Ikeda.
Musím říct, že můj první dojem z grafické stránky byl spíše negativní. Celá hra vypadá dost divně a je to taková ujetá kombinace 3D a rádobykomixových shaderů, aby hra připomínala japonské anime či co. Naštěstí jsem si na to brzy zvyknul a nakonec musím říct, že mám ke grafice spíše pozitivní vztah. Později jsou ve hře různé momenty a místa, u kterých jsem si dokonce řekl "Wow! Nádhera!" Plus chci tvůrce pochválit, protože původně všechno vypadalo ještě mnohem hůř, ale oni vyslyšeli hráče a opravili hromadu věcí.
A co hratelnost? Ta je velice příjemná, chytlavá, ba přímo návyková. Stále přináší něco nového - nová místa, nová monstra, nové boss-fighty a zkrátka jsem byl stále zvědavý, co se vyskytne dál.
Zároveň je tu jedna věc, kterou bych chtěl zkritizoval. V téhle hře je nutné dělat to, co se nazývá "grindění" nebo "farmení exp" nebo zkrátka "expení". Tj. objevíte novou lokaci, kde je deset místností v řadě, ale už po vybití prvních dvou zjistíte, že tohle fakt nedáváte - že vám došlo zdraví a každý protivník je hrozně tuhý. V takové chvíli je nutné zbaběle utéct k nejbližšímu save-pointu, doplnit si zdraví a pak se jít někam naexpit. A teprve až budete třeba o dva levely dál, tak se můžete zase vydat do té lokace, na kterou jste před tím byli příliš slabí a začít to tam čistit. A co teprve situace, kdy narazíte na nějakého bosse a zjistíte, že ho fakt neudoláte...
Též se mi trochu nelíbí jistá komplexita hry. To je taková má osobní věc, ale já preferuji spíše jednoduchost a minimalismus. A myslím, že původní Castlevanie měly dobrý balanc mezi minimalismem a komplexitou. Tady už bylo pár herních mechanismů, které bych osobně vystřihl - třeba craftění různých předmětů, vaření jídla z různých ingrediencí, které si můžete i vypěstovat a tak dále. V praxi třeba musíte koupit vejce a mouku a najít Johannese v laboratoři, aby vám z toho uklouhnil buchtu, co doplňuje zdraví.
Abych to zakončil nějak pozitivně - líbí se mi, že se Koji Igarashi pořád o hru stará, jako by to bylo jeho dítě. Např. první verze byla hodně zabugovaná, ale neustále vychází nové updates a sem tam i nový obsah. Dokonce se zdá, že tvůrci sledují sociální sítě a kdykoliv někdo objeví nějaký exploit, jak různé herní mechaniky nějak ojebat, velice brzy ho opraví. Koji Igarashi má na YT i kanál, kde informuje o nových věcech kolem hry a prostě... za mě hezký přístup. Takže tak!
Koji Igarashi si prostě řekl, že bude dál dělat Castlevanie a protože nemůže název "Castlevania" použít, neboť patří Konami, prostě všechno jen přejmenoval na něco jiného a jede se dál. Dokonce do hry nacpal hromadu různých odkazů na původní Castlevanie, až mi skoro připadalo, že se nějakému copyrightu vysmívá. :)
Též mám radost, že se mu povedlo přetáhnout do svého týmu různé důležité lidi, jako je třeba skladatelka Michiru Yamane nebo umělkyně Mana Ikeda.
Musím říct, že můj první dojem z grafické stránky byl spíše negativní. Celá hra vypadá dost divně a je to taková ujetá kombinace 3D a rádobykomixových shaderů, aby hra připomínala japonské anime či co. Naštěstí jsem si na to brzy zvyknul a nakonec musím říct, že mám ke grafice spíše pozitivní vztah. Později jsou ve hře různé momenty a místa, u kterých jsem si dokonce řekl "Wow! Nádhera!" Plus chci tvůrce pochválit, protože původně všechno vypadalo ještě mnohem hůř, ale oni vyslyšeli hráče a opravili hromadu věcí.
A co hratelnost? Ta je velice příjemná, chytlavá, ba přímo návyková. Stále přináší něco nového - nová místa, nová monstra, nové boss-fighty a zkrátka jsem byl stále zvědavý, co se vyskytne dál.
Zároveň je tu jedna věc, kterou bych chtěl zkritizoval. V téhle hře je nutné dělat to, co se nazývá "grindění" nebo "farmení exp" nebo zkrátka "expení". Tj. objevíte novou lokaci, kde je deset místností v řadě, ale už po vybití prvních dvou zjistíte, že tohle fakt nedáváte - že vám došlo zdraví a každý protivník je hrozně tuhý. V takové chvíli je nutné zbaběle utéct k nejbližšímu save-pointu, doplnit si zdraví a pak se jít někam naexpit. A teprve až budete třeba o dva levely dál, tak se můžete zase vydat do té lokace, na kterou jste před tím byli příliš slabí a začít to tam čistit. A co teprve situace, kdy narazíte na nějakého bosse a zjistíte, že ho fakt neudoláte...
Též se mi trochu nelíbí jistá komplexita hry. To je taková má osobní věc, ale já preferuji spíše jednoduchost a minimalismus. A myslím, že původní Castlevanie měly dobrý balanc mezi minimalismem a komplexitou. Tady už bylo pár herních mechanismů, které bych osobně vystřihl - třeba craftění různých předmětů, vaření jídla z různých ingrediencí, které si můžete i vypěstovat a tak dále. V praxi třeba musíte koupit vejce a mouku a najít Johannese v laboratoři, aby vám z toho uklouhnil buchtu, co doplňuje zdraví.
Abych to zakončil nějak pozitivně - líbí se mi, že se Koji Igarashi pořád o hru stará, jako by to bylo jeho dítě. Např. první verze byla hodně zabugovaná, ale neustále vychází nové updates a sem tam i nový obsah. Dokonce se zdá, že tvůrci sledují sociální sítě a kdykoliv někdo objeví nějaký exploit, jak různé herní mechaniky nějak ojebat, velice brzy ho opraví. Koji Igarashi má na YT i kanál, kde informuje o nových věcech kolem hry a prostě... za mě hezký přístup. Takže tak!
