Tak tohle byla jedna z nejlepších her, co jsem kdy hrál. Dohrání mi trvalo cca 2 měsíce, které jsem si rozprostřel na měsíce čtyři (každý den pár hodin hraní a vyneslo to cca 140 hodin i s DLC). Hru jsem rozehrál už někdy po Vánocích 2018, ale můj notebook byl někde na hraně použitelnosti a tak hra ne vždy běžela úplně plynule. Ale jako největší překážku jsem cítil ten anglický dabing, normálně proti němu nic nemám, ale kdy jindy by ve hře měla znít čeština, než když se odehrává v Čechách a její protagonisté, až na pár výjimek, by česky určitě mluvili. Hru jsem tak tehdy opustil a čekal až vyjdou všechna DLC, opraví se bugy, pořídím lepší stroj a přál jsem si, že se nějakým zázrakem dostaví i ta čeština. No a letos se to všechno sešlo a nebyl důvod už hraní odkládat.

A hra je pořádná jízda, příběh střídá totálně akční pasáže s těmi až pohodovými a vtipnými. Postav jsou ve hře stovky a z toho tak padesátka má i významný vliv na hráče a jeho putování Posázavím. Některé si budu pamatovat ještě hodně dlouho, hlavně svérázného faráře Bohutu z Úžic, nebojácnou Terezu, smutného kata Heřmana, melancholickou Štěpánku, ale i toho šlechtického hejska Jana Ptáčka. Stejné je to i s jednotlivými úkoly, zejména ty vyšetřovací opravdu stály za to, stejně tak i situace, kde bylo potřeba být nenápadný. O bojích ani nemluvím, těch pár bitev bylo opravdu velkolepých, nicméně soubojový systém hry je nejlepší v boji jeden na jednoho, kde je naprosto bezkonkurenční a zejména na začátku je boj s kdejakým pobudou opravdu výzva a bojování mě tak bavilo až do konce.

Skvělé jsou i mechaniky typu páčení zámků, okrádání, opravování, nebo třeba i "očista". I takový systém ukládání je dobře vybalancovaný, kromě autosavů při nějakém postupu v ději, či spaním v posteli, lze ukládat prakticky kdykoliv, ale zároveň je to omezeno množstvím Sejvovice v inventáři, které není nekonečné, ba naopak se prakticky po celou dobu hraní počítá jen na několik kusů a navíc se nejedná o nějak levnou legraci, hráč si tak opravdu rozmyslí, kdy už stojí za to hru uložit a který neúspěch případně nechat i s jeho následky. Do příjemných mechanik hry řadím i hru v kostky, která je prakticky ihned pochopitelná, relativně návyková, ale zároveň se v ní nedají vydělat tak vysoké částky, které by mohly rozbít herní ekonomiku (to se povedlo až kvůli DLC Kingdom Come: Deliverance – From the Ashes).

No a samotný příběh je velkolepý, ale často i úplně všední, záleží jak jaké události zrovna proběhly, nebo proběhnou. Nutno uznat, že i velké množství úkolů, které jsou vedeny jako vedlejší, může trvat i desítky minut a hlediska zážitků a emocí hráč prakticky nepozná, že hraje něco "nepovinného", to se také často nevidí. To ani nepočítám ještě třetí kategorii úkolů - aktivity, kde se často jedná o nějakou opakující se činnost především na zlepšení statistik, ale určitě nejde o grindování, spíš jde to zábavné trávení času ve hře.

No a dostávám se k hlavní postavě - Jindrovi. Ten je ze začátku takový vesnický ňouma, ale události a vlastní ctižádost ho velmi významně změní a na konci hry už je z něj chytrý, obratný a vážený muž. Svoje schopnosti rozvijí celkem uvěřitelně, určitě uvěřitelněji než v jiných RPG. Jasně, i tady jsou různé klišé momenty, středověké stereotypy a větší či menší úpravy opravdové historie, ale každý takový okamžik jde na ruku vlastní hratelnosti, takže mi to v důsledku vůbec nevadí.

Co je ale podle mě to nejlepší na celé hře? No přece to prostředí opravdového Posázaví, to přeci není jen nějaká vymyšlená mapa, ale velmi věrně zachycená realita. Všechny hrady, kostely a další významnější stavby tu jsou dotaženy takřka do dokonalosti a opravdu tak zřejmě před těmi 620 lety vypadaly. A ta příroda všude kolem, rozlehlé louky plné květin, hluboké lesy plné zvěře a hub, nebo i různé velké terénní útvary od kopců přes skály, či různé meandry Sázavy a menších toků. To všechno mě vyprovokovalo, abych se do těch míst vydal a prošel si celou mapu i v reálu. Překvapilo mě, kolik toho dodnes stojí, jak se vývojáři opravdu snažili přenést vše, co šlo a zbytek věrně zrekonstruovat. Tady kdyžtak naleznete pár desítek mých srovnávacích fotek z reality a ze hry. Nejlepší na tom všem bylo, že ač jsem v těch místech nikdy nebyl (kromě města Sázavy), tak jsem všude trefil a mohl se pohybovat prakticky bez mapy. Takový zážitek mi žádná hra ještě nikdy nedala a díky za něj, jako i za ty skvěle strávené desítky hodin v neuvěřitelné realitě.