Během hraní sedmého dílu Poldy došlo na krátký segment, kdy si Pankrác zahrál několik scén z původního 2. dílu v o něco hezčím grafickém kabátku. Když se následně objevila nová crowdfundingová kampaň na remaster celé dvojky, neváhal jsem a poprvé v životě jsem na takový projekt přispěl.
Hlavní změnou v remástru je pochopitelně vzhled. Veškerá grafika byla překreslena, prakticky vše vypadá detailněji a celkově hezčeji. Přitom hra nabízí možnost si danou obrazovku zobrazit a hrát v původním vzhledu, takže jsem si celkem často vše prohlížel jak v nové, tak i pro porovnání ve staré verzi. Přitom mě bavilo nalézat různé detaily umístěné především v nových místech na okrajích. Myslím tím třeba fotku zaměstnance měsíce u Bašty nebo jakýsi naložený pes v nálevu v Hybridáriu.
Pozadu nezůstalo ani ozvučení. Hudba se drží původních motivů, ale je kompletně přepracovaná. Tak trošku jsem si na ni musel chvíli zvykat, protože mám původní verze některých skladeb rád a když se řekne druhý Polda, tak mi hned hrají v hlavě. Stejně jako v případě grafiky je možné si přepnout hudbu na její starou verzi, ale nakonec jsem si oblíbil i tu remasterovanou hudbu. Dabing je z pochopitelných důvodů původní, ale i tak se stále dobře poslouchá.
Příjemné je i zjednodušení hratelnosti. Rychlé přesuny na dvojklik byly dostupné již v původní verzi, zde navíc přibylo zvýraznění všech interaktivních věcí na obrazovce pomocí mezerníku, čili takový standard modernějších adventur. Dále je možné si nechat v inventáři zvýraznit ty předměty, se kterými se na aktuální obrazovce dá něco dělat. To mi už přijde spíš jako nápověda, ale pro někoho to může být takové příjemné popostrčení.
Jedinou věcí, která mě na hře zamrzela, jsou rozbité dva achievementy. Zde však předpokládám, že brzy dojde k nápravě. S remástrem jsem jinak spokojený. Dostal jsem přesně to, co jsem od něj očekával. Až budu mít někdy chuť si zase Poldu zahrát, tak nemám důvod sahat po původní verzi, což je asi tou nejlepší vizitkou. Už teď se však těším na květen, až vyjde i nová kapitola odehrávající se mezi druhým a třetím dílem.
Hlavní změnou v remástru je pochopitelně vzhled. Veškerá grafika byla překreslena, prakticky vše vypadá detailněji a celkově hezčeji. Přitom hra nabízí možnost si danou obrazovku zobrazit a hrát v původním vzhledu, takže jsem si celkem často vše prohlížel jak v nové, tak i pro porovnání ve staré verzi. Přitom mě bavilo nalézat různé detaily umístěné především v nových místech na okrajích. Myslím tím třeba fotku zaměstnance měsíce u Bašty nebo jakýsi naložený pes v nálevu v Hybridáriu.
Pozadu nezůstalo ani ozvučení. Hudba se drží původních motivů, ale je kompletně přepracovaná. Tak trošku jsem si na ni musel chvíli zvykat, protože mám původní verze některých skladeb rád a když se řekne druhý Polda, tak mi hned hrají v hlavě. Stejně jako v případě grafiky je možné si přepnout hudbu na její starou verzi, ale nakonec jsem si oblíbil i tu remasterovanou hudbu. Dabing je z pochopitelných důvodů původní, ale i tak se stále dobře poslouchá.
Příjemné je i zjednodušení hratelnosti. Rychlé přesuny na dvojklik byly dostupné již v původní verzi, zde navíc přibylo zvýraznění všech interaktivních věcí na obrazovce pomocí mezerníku, čili takový standard modernějších adventur. Dále je možné si nechat v inventáři zvýraznit ty předměty, se kterými se na aktuální obrazovce dá něco dělat. To mi už přijde spíš jako nápověda, ale pro někoho to může být takové příjemné popostrčení.
Jedinou věcí, která mě na hře zamrzela, jsou rozbité dva achievementy. Zde však předpokládám, že brzy dojde k nápravě. S remástrem jsem jinak spokojený. Dostal jsem přesně to, co jsem od něj očekával. Až budu mít někdy chuť si zase Poldu zahrát, tak nemám důvod sahat po původní verzi, což je asi tou nejlepší vizitkou. Už teď se však těším na květen, až vyjde i nová kapitola odehrávající se mezi druhým a třetím dílem.
