Last of Us nebyl pro mne láska na první pohled. Ovládání mi přišlo tuhý a zastaralý. Stejně tak gameplay, který se točil okolo hybridu stealth a špatnýho střílení. To je asi pochopitelný, když je hra stará 10 let. Nic to ale na mém pocitu nemění a cítil bych se děsně pokrytecky, kdybych hned tuto informaci neuvedl na pravou míru. Tahala mě dopředu story, protože se jedná o legendární hru. Chtěl jsem prostě zjistit, jaká hra vlastně je, když už jsem se vyhnul všem spoilerům...A ano, vyhýbal jsem se jim 10 let.

Jako v jádru hratelnosti se z dnešní doby už nejedná o nic nadprůměrnýho. Jak jsem uvedl, jedná se o podivný hybrid stealth a akce, který je doprovázený průměrnou AI. Jasně, občas vás obchází a snaží se využít svou přesilu, ale ve výsledku prostě zaběhnete do jinýho krytu a jednoduše se jim ztratíte. Jo hele, konec světa zanechal asi na každým z nás paměť zlatý rybky.
Jiná situace ale nastává, když jste poblíž různým typům "zombíků". To je ale dost v uvozovkách, protože tady jste fakt v ohrožení, pokud si nebudete dávat pozor. Třeba konkrétně střetnutí s clickery mi přijde skvělý. Používá jistý způsob echolokace, takže ho dokážete snadno identifikovat. Fígl je v tom, že nejlepší cesta je se přizpůsobit. Bloater je prostě houba na střely (taky vám přijdou ujetý český překlady?). Na to asi není víc co napsat. Vzhledem k poměrně omezenému množství munice je dobrý se mu vyhnout. Stalkera od runnera jsou v podstatě nerozeznal. Prostě to berte jako stealth akci a budete v pohodě. Pokud se ale něco posere, tak není nutný zuřivě načítat předchozí pozici. Prostě pokračujte. To k tomu patří. Trvalo mi nějakou hodinku, než jsem si to uvědomil.

Příběh je...super. Jako co k tomu mám víc napsat? To už všichni vědí, že příběh je v tomhle kousku na pověstným piedestalu a ostatní hry se ho snaží (špatně) napodobit. Jedná se o otcovskou lásku, odpuštění a hledání krásy uprostřed zničenýho světa. Zní to možná zbytečně poeticky, ale líp to popsat nedokážu. Není to ale tak depresivní, jak by jste mohli čekat.

Atmosféra podle mě hraje hlavní roli. Jasně, příběh je pecka, ale ten svět je opravdu extrémně uvěřitelný. Opuštěný budovy mají svůj příběh a jednotlivý dopisy, který najdete, se vyplatí číst. Hrají totiž důležitou roli v podtržení atmosféry. Co mě osobně překvapilo, tak je to, že určitý části hry mají prostě vlastní příběh. Není nikterak komplexní. Je obyčejný jako by jste čekali, ale ten podivný pocit prázdnoty ve vás zanechá. Ať už je to teda lezení kanály nebo prozkoumávání okolí, tak atmosféra je v naprostý špičce celý hry.

A teď dáme optimalizaci. Načítání shaderů na PC je něco neuvěřitelnýho. Viděl jsem poprvé, že se shadery načítaly v podstatě polovinu hrací doby (včetně DLC abych byl fér). Důsledkem je pak podivně kolísavá výkonost. Někdy se to prostě sekne a je to odporný, ale hra je stále naprosto v pohodě hratelná. Co mě ale zarazilo, tak je vytížení procesoru na max. Jako nezahříval se mi tak, aby se PC vypnul, ale je to prostě divný. Kdyby to byla nějaká "shady" hra, tak bych ji okamžitě obvinil z těžby bitcoinů nebo tak něco. Jednoduše je optimalizace prostě 50/50. Doporučuji hru zkusit a do dvou hodin se rozhodnout, jestli vám to šlape nebo ne. Pořád je varianta, že se na to vyserete a cutscény si pustíte na youtube. Byla by to ale škoda, protože by jste přišli o to nejlepší, co hra nabízí. Atmosféra.

Takže pokud chcete okusit to nejlepší z postapo, tak směle do toho. Jen mějte na paměti, že na PC to někomu prostě nepojede. Asi jsem měl štěstí.