Jack Bros. je mojí první dohranou hrou z knihovny Nintendo VirtualBoy a tak se na začátek rozpovídám trochu mimo samotný titul. Mám pocit, že hry určené pro virtuální realitu a to i tak starou, je jaksi nedostatečné hrát normálně na monitoru. Průchodu sice nic nebrání, ale zážitek není plnohodnotný. Hraní na originál zařízení je ale dosti nepříjemné a navíc ho nevlastním, takže jsem se nadchl projektem VirtualBoyGo. Jde o emulátor, který běží na platformě Quest, a navíc přináší řadu příjemných vychytávek. Už díky samotnému Questu je vše pohodlnější a bez kabelů, navíc je možné změnit originál červené zobrazení na příjemnější barvy (nejpříjemnější je asi šedá) a ukládat pozici. Jack Bros. jsem prošel nakonec dvakrát, jednou na Questu a jednou na normálním PC, pro porovnání zážitku.

Jack Bros. není hra, která by z virtuální reality těžila nějak extrémně. Proplétáte se shora viděným bludištěm, sbíráte klíče a bojujete proti nepřátelům. Další patro je většinou vidět dole, takže nějaký 3D efekt tam je. Náplň i zpracování je celkem běžné, takže ten efekt navíc hře docela pomáhá. Na počítači jde o sice zábavnou a dobře vyladěnou, ale jinak průměrnou hru. Šedesát úrovní není málo a navíc se každou chvíli dočkáme nového nepřítele nebo pasti. Boje s bossy jsou od se čím dál vzdálenější a pokaždé jiné. Hře tak rozhodně nehrozí stereotyp. Hrát lze za tři různé postavy, známé z mnoha dílů série Megami Tensei, kdy každá má trochu jiné schopnosti a tak mě bavily oba průchody. Obtížnost není nízká i díky časovému limitu. Řadu úrovní jsem musel několikrát opakovat a to i při druhém průchodu. Ukládání hra neobsahuje a nabízí systém hesel po každé zóně. To je bezproblémové na začátku, ale u posledních dvou dlouhých zón je to skoro přehnané. Procházet šest úrovní stále dokola není zábavné, ale dnes naštěstí pomohou savestaty. Celkově jde o dobrou hru, která stojí za pozornost, ale pokud nemáte VR tak si odečtěte 10%.