Nebudu to tu rozepisovat nijak obsáhle, většina lidí už o hře ví a komentáře, které tu vidím, to rozvedly dostatečně. Popíšu tedy jen, jak se po dohrání cítím.
Je to boží! Tohle je totální throwback do dob PS2 hororů a víc než Resident Evil, tak v tom cítím Silent Hill, a to pořádně. Miluju tu oldschool atmosféru, hádanky, které vás nešetří, a absenci jasných ukazatelů, kudy přesně jít. Tohle bylo sice frustrující, ale osvěžující, a zakreslování cest na mapě bylo příjemné vidět. Nemůžu nezmínit jasnou inspiraci třetí sérií Twin Peaks, jejíž přístup k pokračování zde silně rezonuje. To jde cítit například v lehkém odsunutí Alana na vedlejší kolej (i když si ho užijete dost) a ve větším prostoru věnovanému Sage. Je pravdou, že fanoušky prvního dílu může mrzet, že Alan je většinou uvězněn v Darkplace a Saga má lehce více prostoru, ale mně to vůbec nevadilo.
Saga je skvělá postava a spolu s Alexem Caseym mě bavili na jedničku – jejich části mě snad bavily ještě víc. Což mě přivádí k jediné výtce, kterou mám: ty dvě dějové linie nejsou z hlediska zábavnosti moc konzistentní. Se Sagou máte víc adventurní přístup – setkáváte se se starými známými, prozkoumáváte povědomé i nové lokace, bavíte se s postavami atd. S Alanem zase bloudíte v Darkplace, které je občas co se týče orientace či puzzlů frustrující a ne tak atraktivní jako živé městečko Bright Falls a jeho okolí. To ale neznamená, že by Alanova linka byla špatná, to vůbec ne. Měla spoustu silných momentů, ale ve srovnání se Sagou jsem se prostě bavil o něco míň a občas se i lehce nudil. Některé pasáže se opakovaly a obsahovaly i největší záseky ve hře, což ubíralo na tempu.
Tím ale má kritika končí, takže zpět k chvále. Audiovizuální stránka je naprostá bomba – nejen v psychedelických sekvencích, ale i ve scénách v Darkplace, kde sledujete počínání Maxe Pa... tedy Alexe Caseyho, jak vyšetřuje okultní vraždy. To mělo skvělý gritty feel. Navíc propojení s FMV sekvencemi bylo perfektní, každou jsem si užíval, a jsem rád, že Remedy tyhle live action sekvence protlačuje do svých her. Těch překvapení je tu zkrátka spousta a hra vás bude pořád bavit svou hravostí (až na přehnané nadužívání jumpscarů!!!!!!!!!!!).
Co mě taky potěšilo, je příklon k adventurnějšímu pojetí hry. Ubylo akce oproti jedničce a více se klade důraz na puzzly a prozkoumávání, což hře jen prospívá. Díky tomu jsou následné konfrontace s nepřáteli o to strašidelnější. Souboje jsou navíc tužší a obtížnější, což se ke hře ve stylu survival hororu skvěle hodí.
Nevím, co víc dodat – zase jsem se rozepsal. Je to skvělý zážitek, miluju odkazy na minulý díl a Control, stejně jako způsob, jakým tu pracovali se starými známými postavami. Soundtrack je pecka, herecké výkony a dabing top notch. Pro mě nejlepší hra roku 2023 a konečně pořádný survival horor, který se nebojí vyprávět příběh přímo a neservíruje vám ho po čajových lžičkách, jak je u hororů poslední dobou zvykem. Miluju to! Ale na stovku to bohužel není, protože místy to nadšení na chvíli opadlo.
PS: Rádio s Pattem Mainem a reklamy od Koskella Brothers byly naprostý strop!
Je to boží! Tohle je totální throwback do dob PS2 hororů a víc než Resident Evil, tak v tom cítím Silent Hill, a to pořádně. Miluju tu oldschool atmosféru, hádanky, které vás nešetří, a absenci jasných ukazatelů, kudy přesně jít. Tohle bylo sice frustrující, ale osvěžující, a zakreslování cest na mapě bylo příjemné vidět. Nemůžu nezmínit jasnou inspiraci třetí sérií Twin Peaks, jejíž přístup k pokračování zde silně rezonuje. To jde cítit například v lehkém odsunutí Alana na vedlejší kolej (i když si ho užijete dost) a ve větším prostoru věnovanému Sage. Je pravdou, že fanoušky prvního dílu může mrzet, že Alan je většinou uvězněn v Darkplace a Saga má lehce více prostoru, ale mně to vůbec nevadilo.
Saga je skvělá postava a spolu s Alexem Caseym mě bavili na jedničku – jejich části mě snad bavily ještě víc. Což mě přivádí k jediné výtce, kterou mám: ty dvě dějové linie nejsou z hlediska zábavnosti moc konzistentní. Se Sagou máte víc adventurní přístup – setkáváte se se starými známými, prozkoumáváte povědomé i nové lokace, bavíte se s postavami atd. S Alanem zase bloudíte v Darkplace, které je občas co se týče orientace či puzzlů frustrující a ne tak atraktivní jako živé městečko Bright Falls a jeho okolí. To ale neznamená, že by Alanova linka byla špatná, to vůbec ne. Měla spoustu silných momentů, ale ve srovnání se Sagou jsem se prostě bavil o něco míň a občas se i lehce nudil. Některé pasáže se opakovaly a obsahovaly i největší záseky ve hře, což ubíralo na tempu.
Tím ale má kritika končí, takže zpět k chvále. Audiovizuální stránka je naprostá bomba – nejen v psychedelických sekvencích, ale i ve scénách v Darkplace, kde sledujete počínání Maxe Pa... tedy Alexe Caseyho, jak vyšetřuje okultní vraždy. To mělo skvělý gritty feel. Navíc propojení s FMV sekvencemi bylo perfektní, každou jsem si užíval, a jsem rád, že Remedy tyhle live action sekvence protlačuje do svých her. Těch překvapení je tu zkrátka spousta a hra vás bude pořád bavit svou hravostí (až na přehnané nadužívání jumpscarů!!!!!!!!!!!).
Co mě taky potěšilo, je příklon k adventurnějšímu pojetí hry. Ubylo akce oproti jedničce a více se klade důraz na puzzly a prozkoumávání, což hře jen prospívá. Díky tomu jsou následné konfrontace s nepřáteli o to strašidelnější. Souboje jsou navíc tužší a obtížnější, což se ke hře ve stylu survival hororu skvěle hodí.
Nevím, co víc dodat – zase jsem se rozepsal. Je to skvělý zážitek, miluju odkazy na minulý díl a Control, stejně jako způsob, jakým tu pracovali se starými známými postavami. Soundtrack je pecka, herecké výkony a dabing top notch. Pro mě nejlepší hra roku 2023 a konečně pořádný survival horor, který se nebojí vyprávět příběh přímo a neservíruje vám ho po čajových lžičkách, jak je u hororů poslední dobou zvykem. Miluju to! Ale na stovku to bohužel není, protože místy to nadšení na chvíli opadlo.
PS: Rádio s Pattem Mainem a reklamy od Koskella Brothers byly naprostý strop!
The Legend of Heroes: Trails of Cold Steel IV
Pro: Příběh, postavy, občasný humor, Saga a Casey, grafická stránka, soundtrack,m audiovizuál a velká hravost, tužší combat a větší důraz na adventurní prvky
Proti: Nevyváženost obou linek, kdy za Alana se to místy lehce otíralo o stereotyp a frustraci.