Psal se rok 2020 a pandemická situace donutila i mého zaměstnavatele nechat mě, zahradníka, pracovat na home office, což znamenalo pouze to, že jsem celé dny konzumoval zvýšené dávky alkoholu a drog. Ono prostě není jednoduché vykonávat takovou práci na dálku. A v této nevlídné době ke mně doputoval nenápadný odkaz na nějakou pi*ovinu na netu, no zabiju s tím aspoň pár hodin, než to zase vypnu a zapomenu, že něco takového existuje.


Psal se rok 2023 a já nedočkavě čekal, až se hodnoty adventure útoku, obrany a hp regenu dostanou na dostatečnou výši, abych toho šmejda mohl sejmout. Poprvý jsem to začal zkoušet před pár měsíci, ale sfoukl mě jak malinu. Ze zkušenosti ostatních hráčů jsem měl načteny různé straty, ale pořád odolával. Ale už jsem byl blízko. Cejtil jsem to. Bohužel v těhle konečných fázích člověk neměl moc možností staty zvyšovat. Gear uz jsem měl vymaxovanej, stejně tak všechny možný serepetičky a pičičky. Takže nezbývalo než spoléhat na karty a zvyšování Čísla pomocí rebirthu. A pak to jeden den přišlo. Šmejd šel dolu a já sehnal poslední kus artefaktu a mohl... Ukončit hru? Ukončit vzpomínku na jeden z nejšílenějších roků mého života? Ukončit něco, co se stalo každodenním rituálem? Tak jsem to udělal. A co se stalo? Stala se díra. Díra v mém žití, díra kterou jsem se od té doby pokusil ucpat různými cookie clickery a clicker heroesy a bůhví čím ještě. Jenže všechno to (krom třeba Microcivilization nebo Longingu) byly naprosto nudný p*čovny. Tak jsem se před pár týdny rozhodl všechny ty blbosti smazat a žít zase svobodně. A to je asi tak celej příběh týhle k*k*tsky kraviny.