Jak jsem již psal ve svém komentáři k základní hře, k hraní třetího Diabla jsem se dostal až o několik let později. Zapomněl jsem však dodat, že jsem jej hrál již s tímto rozšířením. Původní hru jsem tedy samostatně nikdy nehrál a tím pádem nemůžu pocítit všechna vylepšení, která toto rozšíření přineslo. Proto zde asi nezmíním úplně všechny novinky.
A tou nejhlavnější je pochopitelně pátý akt. Zde mě potěšila především o něco málo vyšší obtížnost. Stejně jako v základní hře jsem zde pokračoval na Experta. A zatímco první čtyři akty jsem prošel v podstatě s prstem v nose, v pátém jsem už po tom elixíru občas sahal. Obzvláště pak ve finálním boss fightu. I tak mi ale přišlo, že bylo hraní až příliš snadné. A stejně jako u základní hry, ani zde mě nyní nijak neláká opětovný průchod hrou na ještě vyšší obtížnost.
Co se týče level designu, zde mi přišlo, že jsou ty jednotlivé lokace o něco větší než v základní hře. Ale to může být jen pocit. Zaujali mě i noví nepřátelé, především Primordial Scavenger, který je ve svém bojovém módu skoro nezranitelný, dokud mu nepadne brnění a nezačne zdrhat. Měl jsem celkem nahnáno, když jsem na něj narazil s vlastnostmi Illusion a waller. Po chvíli jsem jimi totiž byl prakticky obklíčený a neměl jsem kam ustupovat.
Vizuálně vypadá prostředí stále stejně dobře ponuře, tady není co vytknout. Co ale musím vyzdvihnout, je hudba. Tentokrát mě zaujalo několik boss fightech skladeb, třeba ta při boji s Urzaelem.
Rozšíření dále přidalo do hry dvě nové třídy a to Crusadera a později Necromancera. Aniž bych si to předem zjišťoval, jsem si již pro základní hru vybral Crusadera, jehož styl se zbraní a štítem mi pro můj styl hraní dost vyhovoval.
Celkově jsem spokojen, pátý akt je určitě zajímavý a přidá několik hodin další zábavy. Nepochybuji o tom, že si hru za pár let zase zahraji za jinou postavu. Vyšší obtížnosti ale bohužel nejsou hned dostupné, takže to bude zase na relativně lehkou obtížnost, bez větších výzev.
A tou nejhlavnější je pochopitelně pátý akt. Zde mě potěšila především o něco málo vyšší obtížnost. Stejně jako v základní hře jsem zde pokračoval na Experta. A zatímco první čtyři akty jsem prošel v podstatě s prstem v nose, v pátém jsem už po tom elixíru občas sahal. Obzvláště pak ve finálním boss fightu. I tak mi ale přišlo, že bylo hraní až příliš snadné. A stejně jako u základní hry, ani zde mě nyní nijak neláká opětovný průchod hrou na ještě vyšší obtížnost.
Co se týče level designu, zde mi přišlo, že jsou ty jednotlivé lokace o něco větší než v základní hře. Ale to může být jen pocit. Zaujali mě i noví nepřátelé, především Primordial Scavenger, který je ve svém bojovém módu skoro nezranitelný, dokud mu nepadne brnění a nezačne zdrhat. Měl jsem celkem nahnáno, když jsem na něj narazil s vlastnostmi Illusion a waller. Po chvíli jsem jimi totiž byl prakticky obklíčený a neměl jsem kam ustupovat.
Vizuálně vypadá prostředí stále stejně dobře ponuře, tady není co vytknout. Co ale musím vyzdvihnout, je hudba. Tentokrát mě zaujalo několik boss fightech skladeb, třeba ta při boji s Urzaelem.
Rozšíření dále přidalo do hry dvě nové třídy a to Crusadera a později Necromancera. Aniž bych si to předem zjišťoval, jsem si již pro základní hru vybral Crusadera, jehož styl se zbraní a štítem mi pro můj styl hraní dost vyhovoval.
Celkově jsem spokojen, pátý akt je určitě zajímavý a přidá několik hodin další zábavy. Nepochybuji o tom, že si hru za pár let zase zahraji za jinou postavu. Vyšší obtížnosti ale bohužel nejsou hned dostupné, takže to bude zase na relativně lehkou obtížnost, bez větších výzev.
