Těšil jsem se na Xcom z Marvel Universe, nakonec se z toho vyklubala vynikající karetní hra s zajímavým a zábavným průzkumem Abbey a okolí (starý kostel na kraji lesa, kde hrdinové tráví čas mezi misemi) a velmi rychle nudnou, opakující se interakcí mezi hlavní postavou a ostatními hrdiny, kdy s nimi cvičíte, sledujete filmy, vodíte je na svá oblíbená místa v přírodě, řešíte, koho mají oblíbeného, koho ne a čtete a posloucháte tuny většinou zoufale nezajímavých dialogů.
Bohužel tato poslední část je nutná k levelování kooperace mezi hrdiny a tím pádem lepší šance v misích. Ale po pár hodinách jsem to začal nenávidět a pokaždé když za mnou dolezl Blade, že bude další sezení čtenářského kroužku, který založil, aby balil Captain Marvel jsem chtěl prohodit ovladač mou drahou televizí.
Mise jsou super, efekty a útoky jednotlivých karet jsou skvělé, bavilo mě objevovat další karty, upgradovat Abbey, příběh byl pro mě dostatečně zajímavý a průzkum hubu je zpracovaný taky zábavně, i když odměnou jsou nejčastěji nové skiny pro hrdiny. Ale prostě ta kecací část, která zabírá víc než polovinu hry mě dlouho před koncem hru zkazila a já už se jenom snažil dostat co nejrychleji na konec.
Midnight Suns mohla být super hra, kdyby dali tvůrci důraz na karetní bitvy. Je to velká škoda, že se rozhodli výrazně upřednostnit jinou část. Líbilo se mi, že je důraz i na hrdiny, kteří nejsou notoricky známí ze současné vlny filmů a rád si zahraju pokračování, ale pouze v případě, že dost tvrdě omezí dialogovou část.