Herní výzva 2024 - Ztraceno v překladu
Yakuza po šesté, respektive už po sedmé. A po sedmé se objevujeme v kůži Kiryua. Může ještě vlastně hra nabídnout něco navíc? Může vlastně ještě bavit? Na tohle odpovím hned z kraje: ano, může!
Šestý díl je naopak velkou změnou, jelikož se výrazněji změnila samotná hratelnost. Souboje jsou zábavnější, ačkoliv boss fighty mi přišly o dost jednodušší. Je zde i spousta nových miniher, jako potápění, trénování baseballu, posilování či chlastačka. Všechny jsou umocněny tím, že za nimi je ještě nějaký menší vedlejší příběh čili vás hra jimi trochu i protáhne sama.
Co musím pochválit je možnost si hru uložit „z mobilu“ kdekoliv a téměř kdykoliv. Já jsem teda nikdy u této série netrpěl nemožností ukládání, kdy chci, ale vlastně to autoři vtipně zakomponovali do hry samotné, protože přece máme už rok 2016!
Další super věc je, že máme všechno hezky nadabované, čili i vedlejší úkoly a aktivity dostávájí takový zábavnější ráz a vám to vlastně pomáhá se do nich trochu víc zažrat. Grafika se od pátého dílu posunula o značný kus a hra vypadá i dnes velmi pěkně. V podstatě uživatelsky je hra lepší ve všech směrech a v tomto směru je na tom podobně jen Yakuza 0.
Ale ve finále je to pořád TA Yakuza. Příběhově velmi silná hra plná zvratů, až přehnaných dramat, ale zároveň velmi silných emoci. Tento díl jako žádný jiný klade důraz na rodinu jako takovou. Slyšel jsem, že několik fanoušků bere tento díl po příběhové stránce spíš za ten slabší, protože se jedná o „nedůstojné“ rozloučení s hlavním protagonistou (což už dnes víme, že vlastně tak není), ale já nic takového vůbec nepociťoval. Naopak, dlouhým sériím, ať už herním či seriálovým, se obecně nedaří úplně 100% uspokojivě psát konce. Ale zde si myslím, že se to relativně zdárně povedlo a já s koncem neměl vůbec žádný problém, ačkoliv bych si dokázal představit ještě o něco silnější, který by ovšem rezonoval ve fanbase ještě mnohem víc.
Ačkoliv se na posedmé již špatně přichází s něčím úplně novým, originálním a šokujícím a tento díl se snaží ještě o něco víc šokovat a udělat to trochu velkolepější (nicméně v jistých směrech to trochu ubralo proti 4. a 5. dílu), tak se rozhodně jedná společně s Yakuza 0 o nejlepší díl v sérii. Bodka.
Yakuza po šesté, respektive už po sedmé. A po sedmé se objevujeme v kůži Kiryua. Může ještě vlastně hra nabídnout něco navíc? Může vlastně ještě bavit? Na tohle odpovím hned z kraje: ano, může!
Šestý díl je naopak velkou změnou, jelikož se výrazněji změnila samotná hratelnost. Souboje jsou zábavnější, ačkoliv boss fighty mi přišly o dost jednodušší. Je zde i spousta nových miniher, jako potápění, trénování baseballu, posilování či chlastačka. Všechny jsou umocněny tím, že za nimi je ještě nějaký menší vedlejší příběh čili vás hra jimi trochu i protáhne sama.
Co musím pochválit je možnost si hru uložit „z mobilu“ kdekoliv a téměř kdykoliv. Já jsem teda nikdy u této série netrpěl nemožností ukládání, kdy chci, ale vlastně to autoři vtipně zakomponovali do hry samotné, protože přece máme už rok 2016!
Další super věc je, že máme všechno hezky nadabované, čili i vedlejší úkoly a aktivity dostávájí takový zábavnější ráz a vám to vlastně pomáhá se do nich trochu víc zažrat. Grafika se od pátého dílu posunula o značný kus a hra vypadá i dnes velmi pěkně. V podstatě uživatelsky je hra lepší ve všech směrech a v tomto směru je na tom podobně jen Yakuza 0.
Ale ve finále je to pořád TA Yakuza. Příběhově velmi silná hra plná zvratů, až přehnaných dramat, ale zároveň velmi silných emoci. Tento díl jako žádný jiný klade důraz na rodinu jako takovou. Slyšel jsem, že několik fanoušků bere tento díl po příběhové stránce spíš za ten slabší, protože se jedná o „nedůstojné“ rozloučení s hlavním protagonistou (což už dnes víme, že vlastně tak není), ale já nic takového vůbec nepociťoval. Naopak, dlouhým sériím, ať už herním či seriálovým, se obecně nedaří úplně 100% uspokojivě psát konce. Ale zde si myslím, že se to relativně zdárně povedlo a já s koncem neměl vůbec žádný problém, ačkoliv bych si dokázal představit ještě o něco silnější, který by ovšem rezonoval ve fanbase ještě mnohem víc.
Ačkoliv se na posedmé již špatně přichází s něčím úplně novým, originálním a šokujícím a tento díl se snaží ještě o něco víc šokovat a udělat to trochu velkolepější (nicméně v jistých směrech to trochu ubralo proti 4. a 5. dílu), tak se rozhodně jedná společně s Yakuza 0 o nejlepší díl v sérii. Bodka.
Final Fantasy XV: Episode Ignis
Pro: tempo hlavího příběhu (návrat jen ke Kiryuovi), kompletní dabing, nové minihry, postavy, posun v uživatelském rozhraní
Proti: okoukané prostředí, místy velký mišmaš v hlavním příběhu