Znamenitá oddechovka. DrinkBox Studios opět předvádí, že i v malém týmu se dá zvládnout svěží a zábavná hra. Nobody Saves the World staví na skvěle fungující premise, kdy se nicotný a v boji nepoužitelný hrdina mávnutím kouzelného proutku stává některou z velmi pestré plejády bojeschopných bytostí.
Hra hodně sází na humor, který však nepůsobí nuceně a většina ztřeštěných vtípků padá na úrodnou půdu (byť smysl pro humor je samozřejmě subjektivní). Poplatné tomu jsou i jednotlivé "formy", které si postupem hry osvojíme. Začíná se hned jedovatou vzteklou krysou a přes přeci jen trochu nudného rytíře přichází ke slovu u i bizarnosti jako zadními nohami kopající hřebec, robot či mořská pana (s tesáky). Vylepšování jednotlivých "postav" stojí na systému jednoduchých úkolů, typu "poraz deset nepřátel tímhle útokem", nebo "zasáhni X padouchů úderem ocasu". Zkušenosti pak sbírají jednotlivé formy ale i váš avatar nehledě na aktuální proměnu. Trochu nefér by se dalo říct, že je hra o neustálém grindování, ale v této podobě to prostě vůbec nevadí. Před hráčem se rozprostírá pestrobarevný svět s praštěnými postavami a ztřeštěnými úkoly a nepřáteli. Po vizuální stránce se mi hra velmi líbila a nechybí jí tak osobitost.
Objevování světa a poodkrývání vcelku jednoduché ústřední dějové linky je fajn. Hra dokáže překvapit povedenými vedlejšími úkoly, které zajetou formulku neustálého kosení nepřátel oživují nějakým tím novým prvkem hratelnosti. Jako nováček gildy zlodějů tak budete "krást" dýky, hledat lék na rybí kletbu, nebo pomáhat vědci porozumět delfínům (pozor! ta nevině vyhlížející stvoření klejou víc než ožralej zedník). Soubojový systém je vlastně dost prosťounký, postupně se však propracujete k pořádnému množství zábavných schopností, které lze prakticky neomezeně kombinovat.
Vlastně jedinou vadou na kráse nenáročného, ale vyladěného hraní jsou zdejší dungeony. Hra jich nabízí ke zdolání celkem dost, i přes velmi povedené grafické ztvárnění jejich "vstupů" se od sebe uvnitř liší pouze lehce. V těch příběhových, kterých je celkem pět, autoři navíc nepochopitelně uzamknuli možnost plnění úkolů postav a vy tak musíte tyto kobky vyčistit bez pocitu progressu. Co do hratelnosti navíc dungeony až na nutnost ve většině z nich používat správné útoky ke zranění různých typů nepřátel, nepředstavují nic moc navíc, oproti střetnutím na propojené mapě světa. Střetnutí s bossy pak většinou znamenají jeden velký chaos na obrazovce bez prostoru k taktice. Jasně, příběhové kobky posouvají vyprávění, ale story o záchraně světa před smrtící entitou známou jako "Calamity", ve hře rozhodně nehraje prim.
Nobody Saves the World jsem měl v hledáčku už dlouho a hra rozhodně nezklamala. Je dlouhá tak akorát (při plnění prakticky veškerých nepovinných aktivit jsem se ke konci dostal za něco málo přes dvacet hodin) a nikdy nezačne být otravná a překvapivě ani stereotypní. Vlastně zcela reálně uvažuji, že pořídím DLC a v New Game + to s menším časovým odstupem proletím znova (pro sesbírání všech trofejí je to ostatně nezbytné). Zdaleka ne všechny formy jsem si stačil pořádně užít a patřičně vylevlovat. Jen ty příběhové dungeony budou napodruhé ještě větší pruda.
P.S.: Jde o první hru, kterou jsem hrál převážně na PlayStation Portalu (neschopenka a nemožnost sedět v tom hraje značnou roli). Na handhaldové hraní je hra prakticky ideální a na menší obrazovce kousek od obličeje se mi to hrálo paradoxně lépe, než na velké televizi... jen mít stabilnější internet :(.
Hodnocení na DH v době dohrání: 80 %; 6. hodnotící; zdarma v rámci PS Plus
Hra hodně sází na humor, který však nepůsobí nuceně a většina ztřeštěných vtípků padá na úrodnou půdu (byť smysl pro humor je samozřejmě subjektivní). Poplatné tomu jsou i jednotlivé "formy", které si postupem hry osvojíme. Začíná se hned jedovatou vzteklou krysou a přes přeci jen trochu nudného rytíře přichází ke slovu u i bizarnosti jako zadními nohami kopající hřebec, robot či mořská pana (s tesáky). Vylepšování jednotlivých "postav" stojí na systému jednoduchých úkolů, typu "poraz deset nepřátel tímhle útokem", nebo "zasáhni X padouchů úderem ocasu". Zkušenosti pak sbírají jednotlivé formy ale i váš avatar nehledě na aktuální proměnu. Trochu nefér by se dalo říct, že je hra o neustálém grindování, ale v této podobě to prostě vůbec nevadí. Před hráčem se rozprostírá pestrobarevný svět s praštěnými postavami a ztřeštěnými úkoly a nepřáteli. Po vizuální stránce se mi hra velmi líbila a nechybí jí tak osobitost.
Objevování světa a poodkrývání vcelku jednoduché ústřední dějové linky je fajn. Hra dokáže překvapit povedenými vedlejšími úkoly, které zajetou formulku neustálého kosení nepřátel oživují nějakým tím novým prvkem hratelnosti. Jako nováček gildy zlodějů tak budete "krást" dýky, hledat lék na rybí kletbu, nebo pomáhat vědci porozumět delfínům (pozor! ta nevině vyhlížející stvoření klejou víc než ožralej zedník). Soubojový systém je vlastně dost prosťounký, postupně se však propracujete k pořádnému množství zábavných schopností, které lze prakticky neomezeně kombinovat.
Vlastně jedinou vadou na kráse nenáročného, ale vyladěného hraní jsou zdejší dungeony. Hra jich nabízí ke zdolání celkem dost, i přes velmi povedené grafické ztvárnění jejich "vstupů" se od sebe uvnitř liší pouze lehce. V těch příběhových, kterých je celkem pět, autoři navíc nepochopitelně uzamknuli možnost plnění úkolů postav a vy tak musíte tyto kobky vyčistit bez pocitu progressu. Co do hratelnosti navíc dungeony až na nutnost ve většině z nich používat správné útoky ke zranění různých typů nepřátel, nepředstavují nic moc navíc, oproti střetnutím na propojené mapě světa. Střetnutí s bossy pak většinou znamenají jeden velký chaos na obrazovce bez prostoru k taktice. Jasně, příběhové kobky posouvají vyprávění, ale story o záchraně světa před smrtící entitou známou jako "Calamity", ve hře rozhodně nehraje prim.
Nobody Saves the World jsem měl v hledáčku už dlouho a hra rozhodně nezklamala. Je dlouhá tak akorát (při plnění prakticky veškerých nepovinných aktivit jsem se ke konci dostal za něco málo přes dvacet hodin) a nikdy nezačne být otravná a překvapivě ani stereotypní. Vlastně zcela reálně uvažuji, že pořídím DLC a v New Game + to s menším časovým odstupem proletím znova (pro sesbírání všech trofejí je to ostatně nezbytné). Zdaleka ne všechny formy jsem si stačil pořádně užít a patřičně vylevlovat. Jen ty příběhové dungeony budou napodruhé ještě větší pruda.
P.S.: Jde o první hru, kterou jsem hrál převážně na PlayStation Portalu (neschopenka a nemožnost sedět v tom hraje značnou roli). Na handhaldové hraní je hra prakticky ideální a na menší obrazovce kousek od obličeje se mi to hrálo paradoxně lépe, než na velké televizi... jen mít stabilnější internet :(.
Hodnocení na DH v době dohrání: 80 %; 6. hodnotící; zdarma v rámci PS Plus
Pro: Hratelnost je jednoduchá, ale funkční a zábavná; zajímavé "formy; povedený humor; příjemná grafická stylizace
Proti: V příběhových dungeonech nelze vylepšovat jednotlivé formy; dungeony nejsou příliš nápadité po stránce hratelnosti ani vizuálu; nezajímavé bossfighty