Jak jsem plánoval při hraní Alter Ega, vrátil jsem se i k další z kdysi dohraných her od Future Games. Retrobates mě před léty naprosto strhlo námětem, natolik že jsem pro hru nadchnul i bráchu, který už v té době moc nehrál a který ji s vydatnou pomocí návodu dohrál také. Dá se říct, že prvotní nadšení vyprchalo už během prvního hraní a po letech to dopadlo stejně.
Reprobates nabízí vynikající námět. Adam Reichl jede v noci jak prase, sahá na mobil a výsledkem je bouračka s cisternou a výlet světelným tunelem. Na jeho konci čeká podivný "posmrtný život" - Adam se probouzí na ostrově s několika dalšími lidmi z různých dob (ale povětšinou z 20-21. století), kteří si stejně jako on pamatují smrt a pak přesun. Každý k situaci přistupuje jinak, každého na konci dne čeká totéž - po zazvonění zvonu v místní zvonici všichni usnou a zdají se jim příšerné noční můry. A druhý den na ostrově občas někdo zmizí a přibude někdo další. Vynikající námět trochu jako Riverworld od Philipa José Farmera u kterého jsem nadšeně čekal co bude dál... no a dál už je to jenom slabší.
Celé to hodně pokukuje po seriálu Lost (Ztraceni vs. český název Zatracenci), ale vztahy a život na ostrově připomínají svou povrchností spíše Kdo přežije. Postavy jsou většinou nijaké či blbé (vychcaný Rusák, arogantní Němec, děsivě přihřátý gay), navíc tvůrci si s nimi neví moc rady, takže ty potenciálně zajímavé mizí, případně se nepochopitelně mění (Edwin) a jsou nahrazovány mladými kočičkami, které se ukazují ve sprše či předvádí jaké mají kalhotky. Ech. Gradace je nulová - 6 kapitol z 8 se hrdina dostává do zvonice či jeskyní, aby se celý příběh vysvětlil najednou na konci předposlední kapitoly. Vysvětlení je mírně krkolomné, "zaujalo" mě při první hraní natolik, že jsem si ho vůbec nepamatoval, ale dejme tomu. Finále je slušné, je tu i happyned jen tvůrci tak nějak pozapomněli co bude s ostatními postavami? A spolu s nimi i Adam, který ovládl základnu a mohl v klidu všechny přivést a vrátit je do jejich doby... ne on to radši vyhodí do vzduchu a čistě náhodou zachrání i svou milou když už se teda taky objevila.
Grafika je slušná, v některých scénách (stavební noční můra, finální lokace) dokonce výborná, ale místy vázne pathfinding, hrdina před každou akcí zdlouhavě přešlapuje, otáčí se, krokuje dozadu či dopředu.
A hratelnost tu jsem místy proklínal. Tvůrci chtěli být originální, hardcoroví a tak je to místy pekelná nuda, místy infarktová záležitost a místy tradiční nefér adventura ve stylu devadesátek. Nuda je především ostrov. Ten mění každý den rozložení, postavy na něm se pohybují a děj se posunuje většinou tím, že Vám někdo něco řekne... takže běháte jak kreténi sem a tam a hledáte kdo kde je. První co po probuzení uděláte je nasbírat 5 kamenů, 3 klacky a 1 suchou trávu, které slouží jako řešení většiny problémů, samozřejmě nesmíte zapomenout vzít si sušenky a vodu. Hrdina se totiž běháním unaví, stejně jako většinou činností, takže je nutno doplňovat energii a pro jistotu chodit jak lemra. V kombinací s nezáživným dějem na ostrově je to opravdu oser.
Mnohem lepší jsou noční můry, které jsou hutnými atmosférickými příběhy, zejména první pasáž se stavební konstrukcí a nekonečnou propastí je naprosto úžasná. Ovšem v druhé části si autoři připravili infarktovou pasáž, kdy u autonehody Vám běží čas na 6! různých činností které musíte stihnout a vy v tom presu potřebujete adventuřit. A to oldschoolově - pixelhunting, nesmyslné kombinace, objevující se aktivní místa tam kde žádná předtím nebyla - něco se stane a můžete všechny obrazovky prohledávat znovu. Tohle mimochodem platí pro celou hru, navíc je to doplněné ještě šílenými minihrami, hlavně rozepínání pásu či masáž srdce byla očistcem. Poslední dvě kapitoly nabízí přímočarý postup, který mixuje adventuru s něčím jako plošinovka.
Přes všechny výtky mě to nakonec celkem bavilo, té originality bylo na mě až příliš a té oldschoolové hratelnosti také, ale s některými principy jsem se v adventuře ještě nesetkal a i přes mizernou gradaci mě zajímalo jak to vlastně dopadne. Takže 70%.
Reprobates nabízí vynikající námět. Adam Reichl jede v noci jak prase, sahá na mobil a výsledkem je bouračka s cisternou a výlet světelným tunelem. Na jeho konci čeká podivný "posmrtný život" - Adam se probouzí na ostrově s několika dalšími lidmi z různých dob (ale povětšinou z 20-21. století), kteří si stejně jako on pamatují smrt a pak přesun. Každý k situaci přistupuje jinak, každého na konci dne čeká totéž - po zazvonění zvonu v místní zvonici všichni usnou a zdají se jim příšerné noční můry. A druhý den na ostrově občas někdo zmizí a přibude někdo další. Vynikající námět trochu jako Riverworld od Philipa José Farmera u kterého jsem nadšeně čekal co bude dál... no a dál už je to jenom slabší.
Celé to hodně pokukuje po seriálu Lost (Ztraceni vs. český název Zatracenci), ale vztahy a život na ostrově připomínají svou povrchností spíše Kdo přežije. Postavy jsou většinou nijaké či blbé (vychcaný Rusák, arogantní Němec, děsivě přihřátý gay), navíc tvůrci si s nimi neví moc rady, takže ty potenciálně zajímavé mizí, případně se nepochopitelně mění (Edwin) a jsou nahrazovány mladými kočičkami, které se ukazují ve sprše či předvádí jaké mají kalhotky. Ech. Gradace je nulová - 6 kapitol z 8 se hrdina dostává do zvonice či jeskyní, aby se celý příběh vysvětlil najednou na konci předposlední kapitoly. Vysvětlení je mírně krkolomné, "zaujalo" mě při první hraní natolik, že jsem si ho vůbec nepamatoval, ale dejme tomu. Finále je slušné, je tu i happyned jen tvůrci tak nějak pozapomněli co bude s ostatními postavami? A spolu s nimi i Adam, který ovládl základnu a mohl v klidu všechny přivést a vrátit je do jejich doby... ne on to radši vyhodí do vzduchu a čistě náhodou zachrání i svou milou když už se teda taky objevila.
Grafika je slušná, v některých scénách (stavební noční můra, finální lokace) dokonce výborná, ale místy vázne pathfinding, hrdina před každou akcí zdlouhavě přešlapuje, otáčí se, krokuje dozadu či dopředu.
A hratelnost tu jsem místy proklínal. Tvůrci chtěli být originální, hardcoroví a tak je to místy pekelná nuda, místy infarktová záležitost a místy tradiční nefér adventura ve stylu devadesátek. Nuda je především ostrov. Ten mění každý den rozložení, postavy na něm se pohybují a děj se posunuje většinou tím, že Vám někdo něco řekne... takže běháte jak kreténi sem a tam a hledáte kdo kde je. První co po probuzení uděláte je nasbírat 5 kamenů, 3 klacky a 1 suchou trávu, které slouží jako řešení většiny problémů, samozřejmě nesmíte zapomenout vzít si sušenky a vodu. Hrdina se totiž běháním unaví, stejně jako většinou činností, takže je nutno doplňovat energii a pro jistotu chodit jak lemra. V kombinací s nezáživným dějem na ostrově je to opravdu oser.
Mnohem lepší jsou noční můry, které jsou hutnými atmosférickými příběhy, zejména první pasáž se stavební konstrukcí a nekonečnou propastí je naprosto úžasná. Ovšem v druhé části si autoři připravili infarktovou pasáž, kdy u autonehody Vám běží čas na 6! různých činností které musíte stihnout a vy v tom presu potřebujete adventuřit. A to oldschoolově - pixelhunting, nesmyslné kombinace, objevující se aktivní místa tam kde žádná předtím nebyla - něco se stane a můžete všechny obrazovky prohledávat znovu. Tohle mimochodem platí pro celou hru, navíc je to doplněné ještě šílenými minihrami, hlavně rozepínání pásu či masáž srdce byla očistcem. Poslední dvě kapitoly nabízí přímočarý postup, který mixuje adventuru s něčím jako plošinovka.
Přes všechny výtky mě to nakonec celkem bavilo, té originality bylo na mě až příliš a té oldschoolové hratelnosti také, ale s některými principy jsem se v adventuře ještě nesetkal a i přes mizernou gradaci mě zajímalo jak to vlastně dopadne. Takže 70%.
Memento Mori 2: Guardians of Immortality