Quest For Infamy měl být pouze začátek mnoha dobrodružství jako je legendární adventurní RPG série QfG a v komentáři už budu počítat s tím, že jste tuto sérii hráli.
Hodně se mi líbilo, že povolání si nevybíráte v nějaké explicitní volbě, ale je spojeno s prvním úkolem hry a tak nějak k vám přirozeně přijde samo. Sám jsem netušil za koho chci hrát, ale po selhání v jednom úkolu jsem zkusil jiný a tak jsem se stal zlodějem.
Atmosféra a humor jsou oproti QfG posunuty. Vaše postava Roehm není aspirující hrdina, spíše je to cynický oportunista. Ve většině případů má hodně řečí, no skutek utek a nápad s antihrdinou mi přišel nevyužit, naopak z hlediska příběhu na mě působil nepřesvědčivě. Ani ostatní postavy mi nepřišly zajímavé a pubertálnější humor jak z přelomu tisíciletí mi nesedl. Musím ocenit produkční kvality, hra má kompletní namluvení včetně vypravěče, většina postav má své portréty a hudba je fajn.
RPG prvky, souboje a ekonomika hry se opravdu nepovedly a v mnohém působí jako špatný vtip. Máte tři (zbytečné) typy útoků a kryt, při úspěšném krytu si doplníte zdraví. Kryt si můžete vygrindovat už v prvním souboji a potom lehce nabírat peníze, no stejně nemá moc cenu nesmrtelnému kupovat lepší vybavení. Ve hře není žádná stamina, takže můžete grindovat i nebojové schopnosti bez omezení na časoprostor, když nevylezete přes bránu tak za půl minuty už vylezete. Tím ztrácí význam i většina pomůcek, jako jsou lektvary, lana, vrhací zbraně či zlodějské vybavení.
Adventurní úkoly mají logiku, no často jsem se musel podívat do návodu, protože jsem se netrefil do správného pixelu nebo jsem si myslel, že uříznout větev zvládne dýka nebo meč stejně jako pilka. Ovládání postavy a inventáře se oproti devadesátkám nijak neposunuly a není tu ten takový humor kdy by vás bavilo zkoušet "všechno na všechno". Rozdělení na dny tu nemá moc smysl, protože tu nejsou žádné časové limity ani neopakovatelné události, vše stojí na místě.
Na Quest for Infamy jsem se po Heroine's Quest: The Herald of Ragnarok velice těšil a možná i kvůli tomu jsem byl zklamán. V mnohém je i oproti původní sérii QfG slabší. Na druhou stranu jsem si vzpomněl, jak jsem byl zklamanej ze začátku různých adventurních sérií, které potom krásně kvetly každým dílem (například Blackwell) a pocítil velký smutek, že nedošlo na pokračování.
Hodně se mi líbilo, že povolání si nevybíráte v nějaké explicitní volbě, ale je spojeno s prvním úkolem hry a tak nějak k vám přirozeně přijde samo. Sám jsem netušil za koho chci hrát, ale po selhání v jednom úkolu jsem zkusil jiný a tak jsem se stal zlodějem.
Atmosféra a humor jsou oproti QfG posunuty. Vaše postava Roehm není aspirující hrdina, spíše je to cynický oportunista. Ve většině případů má hodně řečí, no skutek utek a nápad s antihrdinou mi přišel nevyužit, naopak z hlediska příběhu na mě působil nepřesvědčivě. Ani ostatní postavy mi nepřišly zajímavé a pubertálnější humor jak z přelomu tisíciletí mi nesedl. Musím ocenit produkční kvality, hra má kompletní namluvení včetně vypravěče, většina postav má své portréty a hudba je fajn.
RPG prvky, souboje a ekonomika hry se opravdu nepovedly a v mnohém působí jako špatný vtip. Máte tři (zbytečné) typy útoků a kryt, při úspěšném krytu si doplníte zdraví. Kryt si můžete vygrindovat už v prvním souboji a potom lehce nabírat peníze, no stejně nemá moc cenu nesmrtelnému kupovat lepší vybavení. Ve hře není žádná stamina, takže můžete grindovat i nebojové schopnosti bez omezení na časoprostor, když nevylezete přes bránu tak za půl minuty už vylezete. Tím ztrácí význam i většina pomůcek, jako jsou lektvary, lana, vrhací zbraně či zlodějské vybavení.
Adventurní úkoly mají logiku, no často jsem se musel podívat do návodu, protože jsem se netrefil do správného pixelu nebo jsem si myslel, že uříznout větev zvládne dýka nebo meč stejně jako pilka. Ovládání postavy a inventáře se oproti devadesátkám nijak neposunuly a není tu ten takový humor kdy by vás bavilo zkoušet "všechno na všechno". Rozdělení na dny tu nemá moc smysl, protože tu nejsou žádné časové limity ani neopakovatelné události, vše stojí na místě.
Na Quest for Infamy jsem se po Heroine's Quest: The Herald of Ragnarok velice těšil a možná i kvůli tomu jsem byl zklamán. V mnohém je i oproti původní sérii QfG slabší. Na druhou stranu jsem si vzpomněl, jak jsem byl zklamanej ze začátku různých adventurních sérií, které potom krásně kvetly každým dílem (například Blackwell) a pocítil velký smutek, že nedošlo na pokračování.
Pro: výběr povolání, dabing, hudba
Proti: rpg prvky, souboje, ekonomika hry