Třetí díl opouští nepříliš povedený systém otevřeného světa z druhého dílu a vrací se k principu lineárních úrovní z dílu prvního. Z druhého dílu se však zachoval hezčí grafický vzhled a lepší plynulost herní postavy. Navíc hra přináší ještě několik novinek.
Velmi jsem si oblíbil několik možností výběru cesty k hradu Drákuly. V nabídce jsou pak různorodé úrovně z různě obtížného prostředí, s různými nepřáteli i závěrečnými bossy. Dokonce je tu i slepá cesta, kde je následně potřeba se přes celou úroveň vracet zpět.
Další novinkou je i možnost hrát za 3 jiné postavy, které může hlavní hrdina Trevor při své cestě potkat. Jen je škoda, že není přímo řečeno, že za ně může hráč ihned po připojení hrát. Osobně jsem na přepínání aktivní postavy přišel až později. Ve výsledku se mi však stejně nejlépe hrálo za Trevora, ale celkem jsem si oblíbil i Alucarda, syna samotného Drákuly.
Co se jednotlivých úrovní týče, některé se povedly více jiné méně. Úroveň z hodinové věže s kyvadly a obřími ozubenými koly byly hodně zajímavé. Stejně jako postupně potápějící se úroveň. Za to až příliš zdlouhavá úroveň s padajícími bloky kamenů, po kterých se následně muselo vyskákat výš, byla pěkná opruz. Hodně mě bavily souboje s bossy, kteří byli ze začátku celkem snadní, avšak později už ta obtížnost trošku přituhovala. Nejhorším bossem byla zase smrtka, ale tentokrát byl pro mě náročný i samotný Drákula.
Dále došlo k rozšíření sortimentu sekundárních zbraní, kde jsem si tentokrát oblíbil především hvězdici, která se po hodu ještě vrací zpět. Dost mě ale štvalo, že když jsem narazil na jinou zbraň, tak jsem vlastně o hvězdici okamžitě přišel. Raději bych měl možnost si zvolit, jestli si stávající zbraň nechci ponechat.
Jak už jsem zmínil v úvodu, graficky vypadá zase o něco lépe. Vše je přehledné a hlavně je prakticky jasné, co je třeba dělat a kam se dostat. Hudba se opět dobře poslouchá. Zde není moc co vytknout.
Třetí díl hodnotím z celé Anniversary kolekce nejvíce. Probíjení se úrovněmi je zábavné a nabízí se i znovuhratelnost. Hru jsem tak dohrál postupně se všemi postavami a prošel jsem si snad i všechny cesty a souboje s bossy a dobře se při hraní bavil.
Velmi jsem si oblíbil několik možností výběru cesty k hradu Drákuly. V nabídce jsou pak různorodé úrovně z různě obtížného prostředí, s různými nepřáteli i závěrečnými bossy. Dokonce je tu i slepá cesta, kde je následně potřeba se přes celou úroveň vracet zpět.
Další novinkou je i možnost hrát za 3 jiné postavy, které může hlavní hrdina Trevor při své cestě potkat. Jen je škoda, že není přímo řečeno, že za ně může hráč ihned po připojení hrát. Osobně jsem na přepínání aktivní postavy přišel až později. Ve výsledku se mi však stejně nejlépe hrálo za Trevora, ale celkem jsem si oblíbil i Alucarda, syna samotného Drákuly.
Co se jednotlivých úrovní týče, některé se povedly více jiné méně. Úroveň z hodinové věže s kyvadly a obřími ozubenými koly byly hodně zajímavé. Stejně jako postupně potápějící se úroveň. Za to až příliš zdlouhavá úroveň s padajícími bloky kamenů, po kterých se následně muselo vyskákat výš, byla pěkná opruz. Hodně mě bavily souboje s bossy, kteří byli ze začátku celkem snadní, avšak později už ta obtížnost trošku přituhovala. Nejhorším bossem byla zase smrtka, ale tentokrát byl pro mě náročný i samotný Drákula.
Dále došlo k rozšíření sortimentu sekundárních zbraní, kde jsem si tentokrát oblíbil především hvězdici, která se po hodu ještě vrací zpět. Dost mě ale štvalo, že když jsem narazil na jinou zbraň, tak jsem vlastně o hvězdici okamžitě přišel. Raději bych měl možnost si zvolit, jestli si stávající zbraň nechci ponechat.
Jak už jsem zmínil v úvodu, graficky vypadá zase o něco lépe. Vše je přehledné a hlavně je prakticky jasné, co je třeba dělat a kam se dostat. Hudba se opět dobře poslouchá. Zde není moc co vytknout.
Třetí díl hodnotím z celé Anniversary kolekce nejvíce. Probíjení se úrovněmi je zábavné a nabízí se i znovuhratelnost. Hru jsem tak dohrál postupně se všemi postavami a prošel jsem si snad i všechny cesty a souboje s bossy a dobře se při hraní bavil.
