Hue [hjů] je logická plošinovka na první pohled podobná Limbu nebo Inside. Na rozdíl od nich však u Hue převažují logické hádanky tvořící 95 % obsahu, tedy většinu obrazovek, které navštívíte a toho, co na nich budete dělat. Hue je v podstatě logická hra ve formě 2D plošinovky, přičemž její jediná, ale relativně originální a zajímavá mechanika, je přepínání barev, čímž můžete vypnout nebo zapnout jednotlivé komponenty nebo "vrstvy" na obrazovce - bedny, balónky, lasery, padací a smrtící pasti, obarvovací prameny, a podobně. Nutno podotknout, že se často nejedná o barevně statická puzzle, ale barvy jednotlivých komponent můžete a vlastně i musíte aktivně měnit tak, abyste danou hádanku úspěšně vyřešili. Kromě toho obsahuje hra i "akčnější" pasáže, jakousi místní alternativu QTE, kdy musíte správně volit barvy v časovém pressu, který ale výrazně redukuje výrazné zpomalení času v okamžiku, kdy si otevřete kruhovou nabídku s paletou barev. Největším problémem je v takových momentech případná barvoslepost nebo nedostatečně kontrastní rozlišení například mezi oranžovou, žlutou či pistáciovou, což ale není nic, co by se nedalo vyřešit opakováním. Hra je v tomto poměrně milosrdná a ukládá progress na každé nové obrazovce.

Hue má podle mého názoru skvěle vyváženou obtížnost tak, že hráče nijak zvlášť netrápí a dá se v klidu dohrát bez návodu nebo hintů, což ale neznamená, že občas neumí trochu potrápit šedou kůru mozkovou. Za zmínku stojí také mimořádně citlivě a vhodně zvolený soundtrack, který tvoří jemné, nevtíravé, mírně melancholické klavírní melodie. 

Na rozdíl od zmíněného Limba, Inside nebo i novější Planet of Lana mě Hue vyloženě bavilo v podstatě celou dobu, tedy asi 3 hodiny, které dohrání zabere. Doporučuji.