Phantom Liberty je jediné DLC do Cyberpunk 2077, nabízející novou čtvrť v Night City zvanou Dogtown. Do té se hráč dostane ke konci druhého aktu základní hry, nebo přímo z menu, nechce-li čekat, nebo nemá-li uloženou vhodnou pozici.
DLC nabízí hutnou, filmovou, velmi ucelenou a promyšlenou dějovou linku, která nejvíc připomíná cyberpunkovou variaci na Jamese Bonda a moderní špionážní thrillery, až na to, že zde chybí jasné rozdělení na ty dobré a zlé. Příběh je napsán velmi dospěle, nekýčovitě, je mnohavrstevnatý, plný zvratů a opravdu zásadních, obtížných rozhodnutí, včetně samotného konce. Phantom Liberty je do základní hry integrován natolik, že ji lze z tohoto DLC přímo dohrát, přičemž tento konec se mi ze všech líbil zdaleka nejvíc a zanechal ve mě nejsilnější dojem.
Díky zmíněné integraci DLC do základní hry se dá volně cestovat mezi Dogtown a Night City, ale tato volba je v podstatě výhradně na hráči. Kdo má rád rozlišení mezi obsahem základní hry a DLC, přijde si na své. Veškerý obsah, atmosféra, vizuál i nálada Dogtown jsou zcela odlišné od zbytku Night City a hráč vždy jasně ví, zda zdaje content původního Cyberpunku nebo rozšíření. S DLC souvisí i patch 2.0, který významným způsobem opravil a vylepšil i základní hru, přidal nový obsah a možnosti a zejména opravil systém perků a vývoje postavy, který se mi na rozdíl od toho původního líbí, je jasný a přehledný a dáva smysl.
Hlavní příběh Phantom Libery zabere kolem 10 hodin, nicméně další desítku můžete strávit vedlejšími úkoly nebo aktivitami, přičemž kvalita řady vedlejších questů se mnohdy minimálně vyrovná některým z hlavní dějové linky, takže rozhodně stojí za to.
Hlavní výtky k Phantom Liberty jsou bohužel stále stejné, jako jsem měl k základní hře a které nedoznaly změn ani v pozdějších updatech. Vadí mi, jak je hra nepochopitelně jednoduchá a že nenabízí absolutně žádnou výzvu. U mnoha dějových zvratů nebo misí jsem si zoufal, že jsem si progress nemusel nijak zasloužit, a proto jsem si je nedokázal patřičně užít a ocenit. Hra má skvělý content, který ale po hříchu servíruje zcela zadarmo a bez námahy. Dále, že se vše dá řešit akcí, a to i v misích, kde to nedává žádný smysl. Vadí mi, že na ulici nacházím volně pohozené bedny plné drahých předmětů nebo modifikací, což mi docela boří imerzi, jakož i nepochopitelný fakt, že můžete komukoliv vylootovat cokoliv před jeho očima, aniž by na to jakkoliv reagoval. Hra se možná dá dohrát i stealthtově, ale v podstatě k tomu není žádný důvod, ani motivace.
Phantom Liberty je skvělé rozšíření, na jehož pozadí o to více vyniknou a skutečně zamrzí notorické designové nedostatky Cyberpunku 2077 jako takového. Pokud vás ale původní hra alespoň trochu bavila, Phantom Liberty je v podstatě povinnost.
DLC nabízí hutnou, filmovou, velmi ucelenou a promyšlenou dějovou linku, která nejvíc připomíná cyberpunkovou variaci na Jamese Bonda a moderní špionážní thrillery, až na to, že zde chybí jasné rozdělení na ty dobré a zlé. Příběh je napsán velmi dospěle, nekýčovitě, je mnohavrstevnatý, plný zvratů a opravdu zásadních, obtížných rozhodnutí, včetně samotného konce. Phantom Liberty je do základní hry integrován natolik, že ji lze z tohoto DLC přímo dohrát, přičemž tento konec se mi ze všech líbil zdaleka nejvíc a zanechal ve mě nejsilnější dojem.
Díky zmíněné integraci DLC do základní hry se dá volně cestovat mezi Dogtown a Night City, ale tato volba je v podstatě výhradně na hráči. Kdo má rád rozlišení mezi obsahem základní hry a DLC, přijde si na své. Veškerý obsah, atmosféra, vizuál i nálada Dogtown jsou zcela odlišné od zbytku Night City a hráč vždy jasně ví, zda zdaje content původního Cyberpunku nebo rozšíření. S DLC souvisí i patch 2.0, který významným způsobem opravil a vylepšil i základní hru, přidal nový obsah a možnosti a zejména opravil systém perků a vývoje postavy, který se mi na rozdíl od toho původního líbí, je jasný a přehledný a dáva smysl.
Hlavní příběh Phantom Libery zabere kolem 10 hodin, nicméně další desítku můžete strávit vedlejšími úkoly nebo aktivitami, přičemž kvalita řady vedlejších questů se mnohdy minimálně vyrovná některým z hlavní dějové linky, takže rozhodně stojí za to.
Hlavní výtky k Phantom Liberty jsou bohužel stále stejné, jako jsem měl k základní hře a které nedoznaly změn ani v pozdějších updatech. Vadí mi, jak je hra nepochopitelně jednoduchá a že nenabízí absolutně žádnou výzvu. U mnoha dějových zvratů nebo misí jsem si zoufal, že jsem si progress nemusel nijak zasloužit, a proto jsem si je nedokázal patřičně užít a ocenit. Hra má skvělý content, který ale po hříchu servíruje zcela zadarmo a bez námahy. Dále, že se vše dá řešit akcí, a to i v misích, kde to nedává žádný smysl. Vadí mi, že na ulici nacházím volně pohozené bedny plné drahých předmětů nebo modifikací, což mi docela boří imerzi, jakož i nepochopitelný fakt, že můžete komukoliv vylootovat cokoliv před jeho očima, aniž by na to jakkoliv reagoval. Hra se možná dá dohrát i stealthtově, ale v podstatě k tomu není žádný důvod, ani motivace.
Phantom Liberty je skvělé rozšíření, na jehož pozadí o to více vyniknou a skutečně zamrzí notorické designové nedostatky Cyberpunku 2077 jako takového. Pokud vás ale původní hra alespoň trochu bavila, Phantom Liberty je v podstatě povinnost.
Dragon Age: The Veilguard