Aikwesfjopgrjoprjgopewrhgjoperjogerjroejreojgrojrepojgrojeropjgeopjpwefewropgrwojpg!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Aaaaaaa, do háje" Kurwa, doprdele! Jop, takhle se cítím těsně po dohrání druhého dílu série Sly! To byli nervy do háje. Dětský plošinovky jsou nový Dark Souls! No dobrý, jdu tomu komentáři dát nějakou štábní kulturu.
Druhý díl je vesměs považován jako nejlepší díl ze čtyř, což abych byl upřímný si už rovnou teď nemyslím. Jelikož tu jsou sice fajn změny, ale ve výsledku je tento díl stereotypnější, více frustrující a trošku delší než by bylo potřeba. Příběh popisovat moc nebudu, ve zkratce jde jen o to že někdo ukradl součástky které zbyly po záporákovi z minulého dílu. Takže Sly a jeho Gang nejenže musí očistit své jméno že za tím nestojí, ale zároveň najít i ukradené součástky jejich bývalého nemesis. I když příběh je jednoduchý, tak musím pochválit že oproti jedničce tu postavy měli poměrně dobrý charakterový vývoj (na poměry tohoto druhu her) a byli tu i nějaké příjemné zvraty (sice očekávané ale zase, na poměry dětské plošinovky). Takže tady vidím zlepšení, no a taky asi jediný.
Než se pustím do hejtu, tak chci říct že jsem se bavil. Je to fajn hra, ale bohužel většina změn je tady kupodivu k horšímu, což z toho nutně ale nedělá špatnou hru, jen ve srovnání s jedničkou je to prostě krok zpátky.
První díl fungoval tak, že jste měli malou otevřenou lokaci, do které byli umístěni třeba 4 vstupy do levelů. Ty buď obsahovali klasickou plošinovkovou akci, další zase třeba minihry ve stylu nahánění slepic, střílení či závody. Díky tomu že každý plošinovkový level byl trochu jiný tak se neokoukali a bavili a to spolu i s plejádou miniher, no a tady? Tvůrci se rozhodli vám dát velkou lokaci ve které budete všechny své úkoly plnit, takže vlastně se třeba tři hodiny pohybujete po stejné velké lokaci dokola. Plníte tam sice všemožné úkoly jako skákání na slony, kradení nečeho... ale kvůli tomu že to je furt ve stejné lokaci, tak už vás to nebaví. Jasně sice se po skočení jednoho úseku dostanete do jiné velké mapy, ale i tak je stereotyp mnohem častější než v jedničce. Což když má hra 11 hodin tak to už začne poměrně srát.
Nemluvě o tom že úkoly se pak začnou postupem času opakovat (jen obtížnost a prostředí se změní) a vy už začnete i místy chytat poměrně tikání v oku. Nejen kvůli tomu že se to opakuje ale i kvůli poměrně vyšší obtížnosti, kterou sice vítám jako výzvu, ale když se to spojí se stereotypem tak je to ještě hůře zvladatelný. Minihry tu jsou každopádně obsaženy také, ale zvětší části mi přišli horší a méně zábavné než v jedničce, většinou se totiž jedná jen o střílení z vrtulníčku či kulometu. Kdyby prostě to bylo zase rozdělený na levely, tak je to celý zábavnější a snesitelnější, nemluvě o tom že vyznat se v nějakých lokacích je taky peklo.
Hlavně pokud hrajete za jinou postavu než je Sly, ano hrajete tu i za jiné postavy. A ne tolik to zase nepomáhá, jelikož ostatní dvě postavy se nemohou tak ladně pohybovat jako on (nemůžou lézt po střechách atd), takže někdy je to docela boj najít pro ně cestu někam na vrcholek něčeho atd. Ale abych nekritizoval, občas to trochu dá svěžest do gameplaye, jelikož každá z nich dělá něco jiného. Jeden hackuje a další zase používá hrubou sílu, takže se to občas lehce obmění.
No nechci to nijak zvlášť prodlužovat. Ta hra je ve svých kořenech fajn, je tam dost chvil kdy ta hra baví a člověk si to užívá, ale bohužel stejnou měrou je tu i frustrace, která sice k tomuto žánru patří, ale tady už to bylo hůře unosné kvůli stereotypu. Ale na druhou stranu jsem rád že mi ta hra nedala konec zadarmo, jelikož jsem na sebe pyšnej že jsem to dal. Ale prostě škoda že to je ve srovnání s jedničkou krok zpátky. Jako jsou tu skvělý nápady, vtipné bossfighty, skvělý soundtrack a i pár hezkých lokacích, ale bohužel jsem si to nedokázal tolik užít.
Pokud vás ale jednička bavila, určitě si dejte i tento díl, podle mě to ve výsledku za to stojí.
Aaaaaaa, do háje" Kurwa, doprdele! Jop, takhle se cítím těsně po dohrání druhého dílu série Sly! To byli nervy do háje. Dětský plošinovky jsou nový Dark Souls! No dobrý, jdu tomu komentáři dát nějakou štábní kulturu.
Druhý díl je vesměs považován jako nejlepší díl ze čtyř, což abych byl upřímný si už rovnou teď nemyslím. Jelikož tu jsou sice fajn změny, ale ve výsledku je tento díl stereotypnější, více frustrující a trošku delší než by bylo potřeba. Příběh popisovat moc nebudu, ve zkratce jde jen o to že někdo ukradl součástky které zbyly po záporákovi z minulého dílu. Takže Sly a jeho Gang nejenže musí očistit své jméno že za tím nestojí, ale zároveň najít i ukradené součástky jejich bývalého nemesis. I když příběh je jednoduchý, tak musím pochválit že oproti jedničce tu postavy měli poměrně dobrý charakterový vývoj (na poměry tohoto druhu her) a byli tu i nějaké příjemné zvraty (sice očekávané ale zase, na poměry dětské plošinovky). Takže tady vidím zlepšení, no a taky asi jediný.
Než se pustím do hejtu, tak chci říct že jsem se bavil. Je to fajn hra, ale bohužel většina změn je tady kupodivu k horšímu, což z toho nutně ale nedělá špatnou hru, jen ve srovnání s jedničkou je to prostě krok zpátky.
První díl fungoval tak, že jste měli malou otevřenou lokaci, do které byli umístěni třeba 4 vstupy do levelů. Ty buď obsahovali klasickou plošinovkovou akci, další zase třeba minihry ve stylu nahánění slepic, střílení či závody. Díky tomu že každý plošinovkový level byl trochu jiný tak se neokoukali a bavili a to spolu i s plejádou miniher, no a tady? Tvůrci se rozhodli vám dát velkou lokaci ve které budete všechny své úkoly plnit, takže vlastně se třeba tři hodiny pohybujete po stejné velké lokaci dokola. Plníte tam sice všemožné úkoly jako skákání na slony, kradení nečeho... ale kvůli tomu že to je furt ve stejné lokaci, tak už vás to nebaví. Jasně sice se po skočení jednoho úseku dostanete do jiné velké mapy, ale i tak je stereotyp mnohem častější než v jedničce. Což když má hra 11 hodin tak to už začne poměrně srát.
Nemluvě o tom že úkoly se pak začnou postupem času opakovat (jen obtížnost a prostředí se změní) a vy už začnete i místy chytat poměrně tikání v oku. Nejen kvůli tomu že se to opakuje ale i kvůli poměrně vyšší obtížnosti, kterou sice vítám jako výzvu, ale když se to spojí se stereotypem tak je to ještě hůře zvladatelný. Minihry tu jsou každopádně obsaženy také, ale zvětší části mi přišli horší a méně zábavné než v jedničce, většinou se totiž jedná jen o střílení z vrtulníčku či kulometu. Kdyby prostě to bylo zase rozdělený na levely, tak je to celý zábavnější a snesitelnější, nemluvě o tom že vyznat se v nějakých lokacích je taky peklo.
Hlavně pokud hrajete za jinou postavu než je Sly, ano hrajete tu i za jiné postavy. A ne tolik to zase nepomáhá, jelikož ostatní dvě postavy se nemohou tak ladně pohybovat jako on (nemůžou lézt po střechách atd), takže někdy je to docela boj najít pro ně cestu někam na vrcholek něčeho atd. Ale abych nekritizoval, občas to trochu dá svěžest do gameplaye, jelikož každá z nich dělá něco jiného. Jeden hackuje a další zase používá hrubou sílu, takže se to občas lehce obmění.
No nechci to nijak zvlášť prodlužovat. Ta hra je ve svých kořenech fajn, je tam dost chvil kdy ta hra baví a člověk si to užívá, ale bohužel stejnou měrou je tu i frustrace, která sice k tomuto žánru patří, ale tady už to bylo hůře unosné kvůli stereotypu. Ale na druhou stranu jsem rád že mi ta hra nedala konec zadarmo, jelikož jsem na sebe pyšnej že jsem to dal. Ale prostě škoda že to je ve srovnání s jedničkou krok zpátky. Jako jsou tu skvělý nápady, vtipné bossfighty, skvělý soundtrack a i pár hezkých lokacích, ale bohužel jsem si to nedokázal tolik užít.
Pokud vás ale jednička bavila, určitě si dejte i tento díl, podle mě to ve výsledku za to stojí.
Sonic the Hedgehog
Pro: Příběh, postava, některé lokace a úkoly, příjemná výzva, když to baví tak pořádně (a naopak)
Proti: Frustrace a silný stereotyp, krok zpátky, velké otevřené lokace, až moc dlouhé herní doba