Dostal jsem chuť na nějakou diablovku, tedy na žánr, kde jsou moje znalosti a zkušenosti dost omezené. Diablo II je jedna z mých nejoblíbenějších her, ale oproti tomu Titan Quest a Diablo III mě přestaly bavit už po pár hodinách, jiné tituly jsem ani nezkoušel. Výchozí situace byla tedy dost tristní :)
Sotva jsem ale zapnul Grim Dawn, tak jsem hned od začátku byl celkem spokojený. Ponurá prostředí lesů a bažin hned zpočátku hry si mě celkem získaly. Všechno je vykreslené celkem do detailu a, co jsem s úžasem zjistil, tak mnoho těch různých zídek, stromků a harampádí má nějaký model zničení, takže při bojích, těch různých fireballech, tlakových vlnách a dalších interakcích se všechno pěkně a uvěřitelně rozpadá a rozlítává do okolí. Stejně tak nepřátelé lítají pod silnými útoky i pár metrů, nebo se prostě sesunou k zemi, když už mají dost. Tohle je silná část hry, nutno dodat, že prostředí jsou nápaditá až do konce a mění se vždy po pár hodinách hraní, takže nehrozí stereotyp. Stejně tak monstra a démoni jsou v mnoha podobách a druzích, od roztomilých divočáků, vos, škvorů, přes různé mutanty, po ty nejvíc odporné démony a příšery.
Příběh hry mě zaujal na počátku, kde je celkem povedené uvedení do děje, nicméně, po pár hodinách jsem už to množství rozhovorů a nacházených textů spíše jen tak prolítaval očima, toho je na hru tohoto typu zbytečně moc. Nicméně věřím, že to část hráčů dokáže ocenit a třeba se víc ponořit do děje.
Hlavní devízou diablovek jsou ty různé schopnosti postav po získání každého levelu a pak "gambling" s nacházením vybavení. Těchto aspektů je hře opravdu dost, opět na můj vkus až příliš :) Hrál jsem za okultistu a válečníka, ale spíše jsem si jen tak naklikal pár schopností, co se mi líbily, než abych zkoumal, jestli to je to nejlepší, co jsem mohl využít. Nicméně můj havran a vlk mi v bojích vydatně pomáhali, takže jsem asi vybral dobře. Co se týče předmětů, tak těch je tu nepočítaně, takřka každý se tváří jako něco, co je potřeba mít ve výbavě, ale když má člověk za 10 minut plný inventář zelených, modrých a zlatých předmětů, tak už přestává sranda, protože pročítat, co všechno který předmět umí a jestli je o jeden bod lepší na tohle a o jeden horší než ten druhý, to už mi nepřišlo zábavné. Takže jsem si výbavu držel hlavně podle prodejní ceny a toho, jestli vypadala pěkně, což nutno uznat fungovalo. Ale to množství skinů zbraní a zbroje a možnosti vylepšování, to je určitě dobrá věc, pro ty, co to s hrou myslí vážněji.
Obtížnost byla nastavená celkem v pohodě, ale i tak jsem u pár bossů párkrát umřel, hrál jsem to moc lážoplážo a nedával úplně pozor, ale hra hráče penalizuje jen trochu, takže i tohle je spravedlivé.
Relevantně můžu Grim Dawn srovnat jen s Diablo II a z tohoto srovnání vychází hůř, což ale není žádná ostuda. Hraje se to dobře, odsýpá to, pěkně se na to kouká a herní doba (u mě 28 hodin), taky není k zahození. Určitě se hru vyplatí zahrát. Časem zkusím i obě DLC.
Sotva jsem ale zapnul Grim Dawn, tak jsem hned od začátku byl celkem spokojený. Ponurá prostředí lesů a bažin hned zpočátku hry si mě celkem získaly. Všechno je vykreslené celkem do detailu a, co jsem s úžasem zjistil, tak mnoho těch různých zídek, stromků a harampádí má nějaký model zničení, takže při bojích, těch různých fireballech, tlakových vlnách a dalších interakcích se všechno pěkně a uvěřitelně rozpadá a rozlítává do okolí. Stejně tak nepřátelé lítají pod silnými útoky i pár metrů, nebo se prostě sesunou k zemi, když už mají dost. Tohle je silná část hry, nutno dodat, že prostředí jsou nápaditá až do konce a mění se vždy po pár hodinách hraní, takže nehrozí stereotyp. Stejně tak monstra a démoni jsou v mnoha podobách a druzích, od roztomilých divočáků, vos, škvorů, přes různé mutanty, po ty nejvíc odporné démony a příšery.
Příběh hry mě zaujal na počátku, kde je celkem povedené uvedení do děje, nicméně, po pár hodinách jsem už to množství rozhovorů a nacházených textů spíše jen tak prolítaval očima, toho je na hru tohoto typu zbytečně moc. Nicméně věřím, že to část hráčů dokáže ocenit a třeba se víc ponořit do děje.
Hlavní devízou diablovek jsou ty různé schopnosti postav po získání každého levelu a pak "gambling" s nacházením vybavení. Těchto aspektů je hře opravdu dost, opět na můj vkus až příliš :) Hrál jsem za okultistu a válečníka, ale spíše jsem si jen tak naklikal pár schopností, co se mi líbily, než abych zkoumal, jestli to je to nejlepší, co jsem mohl využít. Nicméně můj havran a vlk mi v bojích vydatně pomáhali, takže jsem asi vybral dobře. Co se týče předmětů, tak těch je tu nepočítaně, takřka každý se tváří jako něco, co je potřeba mít ve výbavě, ale když má člověk za 10 minut plný inventář zelených, modrých a zlatých předmětů, tak už přestává sranda, protože pročítat, co všechno který předmět umí a jestli je o jeden bod lepší na tohle a o jeden horší než ten druhý, to už mi nepřišlo zábavné. Takže jsem si výbavu držel hlavně podle prodejní ceny a toho, jestli vypadala pěkně, což nutno uznat fungovalo. Ale to množství skinů zbraní a zbroje a možnosti vylepšování, to je určitě dobrá věc, pro ty, co to s hrou myslí vážněji.
Obtížnost byla nastavená celkem v pohodě, ale i tak jsem u pár bossů párkrát umřel, hrál jsem to moc lážoplážo a nedával úplně pozor, ale hra hráče penalizuje jen trochu, takže i tohle je spravedlivé.
Relevantně můžu Grim Dawn srovnat jen s Diablo II a z tohoto srovnání vychází hůř, což ale není žádná ostuda. Hraje se to dobře, odsýpá to, pěkně se na to kouká a herní doba (u mě 28 hodin), taky není k zahození. Určitě se hru vyplatí zahrát. Časem zkusím i obě DLC.
Hero of the Kingdom: The Lost Tales 3
Pro: jedna z nejlepších diablovek (asi), pěkná prostředí a monstra, svižné tempo
Proti: velké množství textů, předmětů a různých atributů, nešlo mi hrát déle v kuse