Vše začíná celkem prostě. Hlavní hrdina je obyčejný kluk, který nemá žádné starosti a jediné s čím si trápí hlavu, je jak sehnat holku. Když si už konečně domluví schůzku (ano s holkou), tak zrovna nastane konec světa.
No nenaštvalo by vás to? K tomu všemu se ještě přijde o ruku a musí bojovat s monstry, které se staly z některých lidí. Pokud tohle není ten nejhorší den, tak už nevím co.
Už od samotného začátku mě příběh chytil, a i když je celkem předvídatelný, tak si mě udržel až do konce. Značnou část na tom měla i ponurá atmosféra, kterou na mě hra působila. Všichni kolem vás jsou buď mrtví, změnění v monstra, nebo je smrt teprve čeká. Hra není nijak morbidní ani krvavá, ale čas od času vám připomene, že se konec pomalu blíží.
Jediná pozitivní věc během toho všeho, jsou vaši přátelé. S těmi trávíte svůj volný čas, trénujete, hledáte zásoby a pomalu se sbližujete. Mnohdy se jedná o opravdové prkotiny, které ve výsledku nic neznamenají, ale zahřejí u srdce, nebo vás donutí se pousmát. Postavy, které tu máte, nejsou kdoví jak složité, ale třeba taková Yuna, o které jsem si už od začátku myslel, že jí mám přečtenou, mě celkem mile překvapila.
Kromě trávení volného času vám postavy budou také pomáhat v boji. Ten je dle mého asi nejlepší částí na celé hře. Z počátku máte k dispozici jen obyčejný útok a úskok. Později si odemknete i těžký útok, blokování a celou řadu speciálních schopností, které vám poskytují vaši společníci.
Rázem se vám otevírají nové možnosti a na vás je najít to správné načasování a naučit se je správně používat. Kdy se léčit, na koho se zaměřit nejdříve, nebo jak zvládat štíty vašich nepřátel. Souboje jsou zábavné a rychlé.
Osobně si myslím, že nejsou kdoví jak složité a to ani proti samotným bossům. Ti možná z počátku představují nějaké problémy, než se naučíte fungování hry, ale později už tomu tak nebylo. Obvykle padli jen po několika málo pokusech a v řadě případů i na první pokus. Očekával bych nějakou rostoucí obtížnost, ale za celou hru jsem necítil potřebu se vůbec přizpůsobovat, nebo měnit svou taktiku.
Vizuální stránka se drží anime vzhledu, který je v podání hry velmi prostý a jednoduchý. Občas působí hodně komicky až trapně. Určitě jedna ze slabších částí hry, ale není to nic na co by mi vadilo. Objeví se zde i pár animovaných filmečků, které jsou opravdu dobré, ale není jich zrovna moc, což je škoda.
Eternights není žádná velká pecka, z které byste se posadili na zadek, nepřináší na herní scénu nic převratného ani nevypráví žádný dech beroucí příběh. Je to vcelku průměrná hra a pokud budete hledat, tak určitě najdete něco podobného (možná i lepší). Přesto si myslím, že se jedná o dobrou hru. Obzvláště vezmete-li v potaz, že jí vytvořilo malé a celkem neznámé studio. Pokud se budou ubírat podobným směrem, tak se v budoucnu možná dočkáme i nějakého většího titulu.
No nenaštvalo by vás to? K tomu všemu se ještě přijde o ruku a musí bojovat s monstry, které se staly z některých lidí. Pokud tohle není ten nejhorší den, tak už nevím co.
Už od samotného začátku mě příběh chytil, a i když je celkem předvídatelný, tak si mě udržel až do konce. Značnou část na tom měla i ponurá atmosféra, kterou na mě hra působila. Všichni kolem vás jsou buď mrtví, změnění v monstra, nebo je smrt teprve čeká. Hra není nijak morbidní ani krvavá, ale čas od času vám připomene, že se konec pomalu blíží.
Jediná pozitivní věc během toho všeho, jsou vaši přátelé. S těmi trávíte svůj volný čas, trénujete, hledáte zásoby a pomalu se sbližujete. Mnohdy se jedná o opravdové prkotiny, které ve výsledku nic neznamenají, ale zahřejí u srdce, nebo vás donutí se pousmát. Postavy, které tu máte, nejsou kdoví jak složité, ale třeba taková Yuna, o které jsem si už od začátku myslel, že jí mám přečtenou, mě celkem mile překvapila.
Kromě trávení volného času vám postavy budou také pomáhat v boji. Ten je dle mého asi nejlepší částí na celé hře. Z počátku máte k dispozici jen obyčejný útok a úskok. Později si odemknete i těžký útok, blokování a celou řadu speciálních schopností, které vám poskytují vaši společníci.
Rázem se vám otevírají nové možnosti a na vás je najít to správné načasování a naučit se je správně používat. Kdy se léčit, na koho se zaměřit nejdříve, nebo jak zvládat štíty vašich nepřátel. Souboje jsou zábavné a rychlé.
Osobně si myslím, že nejsou kdoví jak složité a to ani proti samotným bossům. Ti možná z počátku představují nějaké problémy, než se naučíte fungování hry, ale později už tomu tak nebylo. Obvykle padli jen po několika málo pokusech a v řadě případů i na první pokus. Očekával bych nějakou rostoucí obtížnost, ale za celou hru jsem necítil potřebu se vůbec přizpůsobovat, nebo měnit svou taktiku.
Vizuální stránka se drží anime vzhledu, který je v podání hry velmi prostý a jednoduchý. Občas působí hodně komicky až trapně. Určitě jedna ze slabších částí hry, ale není to nic na co by mi vadilo. Objeví se zde i pár animovaných filmečků, které jsou opravdu dobré, ale není jich zrovna moc, což je škoda.
Eternights není žádná velká pecka, z které byste se posadili na zadek, nepřináší na herní scénu nic převratného ani nevypráví žádný dech beroucí příběh. Je to vcelku průměrná hra a pokud budete hledat, tak určitě najdete něco podobného (možná i lepší). Přesto si myslím, že se jedná o dobrou hru. Obzvláště vezmete-li v potaz, že jí vytvořilo malé a celkem neznámé studio. Pokud se budou ubírat podobným směrem, tak se v budoucnu možná dočkáme i nějakého většího titulu.
The Callisto Protocol
Pro: Souboje