Druhá světová válka nepatří mezi období historie, o které bych se významněji zajímal. Když ale sem tam narazím na dobrý film s někdy až krutými příběhy lidí té doby, obvykle je pro mě těžké se odlepit od obrazovky. A něco takového jsem očekával od této hry.

A má očekávání se celkem naplnila. Smyslem tohoto fiktivního příběhu je se dozvědět, jakou roli měl hráčův dědeček v odboji během nacistické okupace Československa. Postupně obcházíme několik pamětníků té doby a kladením vhodných otázek se dozvídáme o dědovi více informací. Vše stojí a padá právě na těchto vyprávěních, jejichž zpracování se celkem povedlo. Většina tak skutečně navozují smutek, lítost, zlost či podobné emoce, zvláště když si člověk uvědomí, čím vším si lidé v té době museli procházet. Jen škoda, že je hra na můj vkus až příliš krátká. 

Herní dobu naštěstí o malinko natáhnou minihry, které jsou s příběhem velmi úzce spjaty. Dojde tak na schovávání zakázaných předmětu před prohlídkou od Gestapa, rozhodování se o tom, jakým způsobem utéct, čekání na vhodný okamžik pro předání zakázaných letáků, dešifrování deníku, apod. Jak už to bývá, některé byly zábavné, jiné zase tak moc ne. Například tvorba článku na základě projevu prezidenta Háchy či volba vhodných citátů z literatury. Úspěch v minihře není vyžadován, ale generuje žetony pro možnost opakovat rozhovory, což je mechanika, která mě moc nezaujala. Raději bych neomezené opakování a povinný úspěch v minihře.

Grafické zpracování je kombinaci autentických filmových záběrů a nahrávek, scén s herci a kreslených scén. Všechny tyto styly do sebe zapadají a tvoří dobrý celek.

Hraní mě bavilo, příběh je sice fiktivní, ale vychází ze skutečných událostí. Další informace je možné si přečíst v přiložené encyklopedii, takže jsem se dozvěděl spoustu nových informací z té doby. Jen škoda, že to uteklo tak rychle. Dokázal bych si představit i dvojnásobnou délku.