Svoboda 1945, další výuková hra z dílny Univerzity Karlovy, je téměř stejná jako Atentát. Je ale vidět větší zkušenost autorů a tím příjemnější a plynulejší hratelnost. Základním kamenem a tím co bude většinu času na obrazovce jsou rozhovory s postavami. Dialogů je slušné, ale ne ubíjející množství. Vše je navíc velmi slušně natočeno a zahráno. Herecké výkony jsou také o něco lepší, než už v tak slušném Atentátu. Příběh je zajímavý a dobře propletený, i když se řada věcí dá docela odhadnout. To ale nebrání zvědavosti a pátrání po detailech. Oceňuji, že nic není podáno černobíle, ale naopak z různých úhlů pohledu. Pěkné jsou i komiksové historické vsuvky.

Druhou částí hratelnosti jsou minihry. Ty nejsou nijak složité, ale hezky udělané a zábavné. Nejzajímavější bylo starání se o statek, které klidně mohlo být delší. Během miniher jsou také skvělé komentáře postav k dané situaci. Opravdu to pomáhá vžít se do situace. Silnou stránkou hry je opět informační hodnota a především její nenásilné podání. Hodně toho je v samotné hře během rozhovorů a v nacházených dokumentech, ostatní podrobnosti doplní pěkná encyklopedie. Je škoda trochu nedotaženého konce, kdy po rozhodnutí co se školou, nezjistíme jak reagují obyvatelé vesnice. Hra navíc není dlouhá a deset minut navíc by spíše prospělo. Ještě bych rád zmínil pěknou Xzone edici hry, která obsahuje povedený artbook, nějaké drobnosti a předchozí Atentát. Celkově jde o velmi povedený interaktivní film a krok kupředu oproti minulé hře. Hraní musím jednoznačně doporučit.