Ohodnotit druhý Unreal je celkem komplikované. Na hru se totiž lze dívat ze dvou různých perspektiv. V době vydání jsme všichni očekávali pokračování druhého dílu. Hru která na Unreal naváže a ideálně vše vylepší. Druhý díl se ale vydal vlastní cestou a s prvním má společného málo. Skaarje, nějaké zbraně a trochu estetiky, především v pozdějších částech. Grafická stránka je na svou dobu stejně povedená jako u prvního dílu. Ale to je vlastně vše a Unreal II tak v tomto selhal. Největším problémem je naprosto jiná atmosféra, pryč je pocit tajemna až pochmurna z první hry a rozlehlé lokace k prozkoumání.

Byla by ale škoda hru kvůli tomu zatracovat. Jako samostatný titul totiž funguje dobře. Během průměrného příběhu cestujete po různorodých planetách, které jsou opravdu pěkně udělané a originální. Nepřátelé se chovají různě a je rozdíl bojovat se Skaarji, lidmi nebo různými mimozemskými potvorami. Akce samotná je fajn, stejně jako pocit ze střelby. Hodně hraní ubližuje velmi pomalý pohyb vaší postavy. Hra také není dlouhá, za osm hodin je v pohodě hotovo. Prostřední obtížnost je tak akorát.

Dvanáctka misí má různé úkoly. Nejčastější je dojít pro artefakt nebo tajná data, ale dočkáte se i obraných misí. Celou dobu jste ve spojení s vaší lodí nebo dalšími lidmi na povrchu, takže atmosféra není špatná. Bohužel je design velmi koridorový, chybí jakékoliv prozkoumávání. Mezi většinou misí se vracíte na loď, kde je možné volně se pohybovat a vést rozhovory s posádkou. To je docela fajn a některé jejich informace příjemně osvětlují příběh. Ten je sice celkem běžné sci-fi, ale díky lepšímu navázání vztahů s posádkou vyzní nakonec docela silně. Unreal II je tak nakonec celkem dobrou střílečkou, která v dobové konkurenci nezapadne, ale špatným Unrealem.