Chvíli jsem myslel, že se mi splnil sen. Moje oblíbená Kamala Khan rozehrává komiksovou událost, ve které si zahraji za všechny slavné hrdiny, ve hře, která nejednou připomíná dokonalého Spider-Mana od Insomniacu? A nějakou dobu to skutečně vypadá, že jsou Avengers bratříčkem zmíněného kousku, opatrně předhazují camea známých jmen či záporáků. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že ve hře odehraji úplně všechno, co se dá, klidně ji budu desítky a desítky hodin platinovat. A pak se najednou trochu zasekne vyprávění. A hratelnost. A následuje repetitivnost všeho. Ze zastávky se dá vyjet jen pomalu a chválit jen opatrně.

Co mě mrzí nejvíc, je jednotvárnost nepřátel. Po robotech, létajících robotech a obrněných robotických kolosech přijde v bossfightu většinou mech, robotický oblek, případně robotická loď. Pro představu - něco jako kdyby hráč ve světě Mass Effectu po celém vesmíru bojoval pouze s gethy. Vždyť je to Marvel, tolik žoldáků, skupin a světů, kolik nabízí - a tady je nepřítelem pořád jenom jedna sebranka. Jak jsme se shodli s kamarádem spoluhráčem - pokud už nikdy nebudu v žádném filmu, seriálu, komiksu ani hře muset potkat zkratku AIM, bude můj život o něco šťastnější.

Co podobným náladám nepomáhá, je obtížnost. I na moji obvyklou střední jsem často umíral v obležení nepřátel, kteří mi šikovně nadběhli, v závěrečných kláních jsem padal do pár vteřin a hře za některé hrdiny jsem nepřivykl až do samého konce. Zatímco takový Thor je adekvátně overpowered a jakmile se mu našteluje některá ze superschopností, nemá konkurenci a rozmydlí všechno a všechny v okolí, za Kamalu jsem mohl vylepšovat atributy, jak jsem chtěl, nepomohlo to. To samé Hulk, který by měl jako tank rozšlapat každý kamínek, ale ve skutečnosti se ani neotočím a už pomalu a nemotorně zmírám po sérii nevyhnutelných zásahů.

Jak mě hra graficky a geometricky v příběhových misích těší, ve vedlejších naopak štve. Základny rozmístěné v pouštích a zasněžených pláních, nezalidněno, jen v dálce pár vysílačů a věží, kde se schovávají tlupy soků. Z podobného systému radost nemám a už vůbec ne právě z doplňkových úkolů. Nemám moc rád stížnosti na generický grind, ale tohle se jinak nazvat nedá. Jak se to týká hlavních postav, je roztahování příběhů moc fajn, ale jakmile jde o hledání materiálů / uprchlíků / vzácných zdrojů, je to opakující se peklo, kde jen můžu hádat, jestli budu bojovat se třemi nebo čtyřmi lavinami nepřátel a kolik portálů budu dobývat / bránit / hackovat.

Rád bych řekl, že příště už to vyjde perfektně, ale v téhle podobě se pokračovat nebude. Moc díky za vyladění toho, co šlo, za nové hrdiny, za pár nových kapitol. Jako komiksová či filmová událost by šlo o podívanou přesně podle mého gusta, takhle zůstává trochu hořký dojem, o kolik lépe mohlo tohle číslo vypadat.