Tenhle Wolfenstein je zvláštní. Je to veskrze dobrá hra, zábavná střílečka s na akční hru i s velmi slušným příběhem. Přesto se ovšem nemůžu zbavit dojmu, že to občas nejde moc dohromady. Na jednu stranu tu máme lékárničky, po všech čertech rozházenou munici a rychlý pohyb, což evokuje old school hratelnost. Na stranu druhou je kladen velký důraz na příběh a poměrně značná část hry vlastně žádnou akci neobsahuje. Obtížnost je i na vyšší nastavení poměrně nízká, počet nepřátel je spíše střídmý a k monstrózní řežbě, kde je skutečně potřeba se ohánět či dokonce používat dual-wield (který osobně moc nemám rád), se hráč dostane až ke konci hry. Můj styl hratelnosti u většiny akčních her je velmi defenzivní a opatrný - dokud nejsem k pohybu hrou donucen a tady jsem příliš nucen nebyl. To není výtka, jen konstatování. Samotný gunplay je ale zábavný od začátku do konce, k němu nemám moc co vytknout. Otravovaly mě akorát energetické zbraně, resp. nutnost jejich dobíjení u terminálů, ale naštěstí lze po většinu času používat ty klasické palné.

Svět téhle reinkarnace působí na první pohled velmi zajímavě a mě jakožto nadšence do alternative history žánru dost zajímal. Nicméně není využitý ani zdaleka tak, jak bych si býval přál a řada věcí je tu jen tak letmo načrtnuta. Hra obsahuje nemálo lidsky silných momentů, ale celku chybí kvůli překotnému tempu větší hloubka. Lokace vypadají čas od času zajímavě, ale skutečně zajímavých nápadů je tu spíše pomálu a když už se k nim hráč dostane, jsou to záležitosti vždycky jen na pár minut (podvodní mise, procházka na měsíci apod.). Ke konci hry navíc tempo ještě dost razantně zrychlí, takže než si hráč nějaké místo vychutná, už pádí dál. Příběhové animace jsou super - hezky naanimované, dravé a parádně nadabované. Líbilo se mi, že se tam nemluví jen anglicky (s různými rádoby akcenty), ale zazní tam kromě angličtiny a němčiny třeba i skutečná polština nebo hebrejština. Jen ty přechody mezi hrou (16:9) a animacemi (2,39:1) občas působí až moc nahrubo.

Hra běží na id Tech 5 enginu, který co do optimalizace není špatný, ale ani na moderním HW neumí plynule bez doskakování nahrávat textury. Nic, co by trhalo žíly, ale znát to je. Vizuálně hra nevypadá nijak extra vábně, ale dobře se hýbe a enginu se musí nechat, že oproti konkurenci vypadá prostě jinak. Ne asi lépe než tehdejší verze Unreal enginu, ale jinak. A proto svěže.

Když to vezmu kolem a kolem, Wolfenstein: The New Order pocitově hodnotím jako obstojnou sedmičkovou hru. Je to pořád hodně nadprůměrná střílečka - jen se u ní nemohu tak úplně zbavit pocitu, že tak úplně neví, čím chce přesně být. Částečně boomer shooter, částečně naprosto aktuální střílečka v moderním kabátě a částečně příběhový walking sim. Kvůli tomu ani jedna složka není úplně 100% a trpí tím tempo celé hry. Tenhle dojem jsem měl před 8 lety, když jsem Wolfenstein: The New Order dohrál poprvé, a stejně tak ho mám i dnes. Když se ale dívám na hodnocení ostatních, asi v tom budu sám. :)